V americkém státě Texas nelze podle nového zákona provést interrupci, jakmile je možné „detekovat srdeční činnost embrya“, tedy zhruba po 5. nebo 6. týdnu těhotenství. Fakticky tak místní ženy ztratily možnost absolvovat tento zákrok legálně. Současně je možné zažalovat toho, kdo „pomohl nebo přiměl k interrupci“. V případě výhry soudního sporu získá žalující odměnu ve výši 10 tisíc dolarů. Odborníci to označili za útok na lékařskou praxi.
Americký stát Texas přijal nový zákon, který zásadně omezuje přístup žen k bezpečným interrupcím. Platnost normy před několika dny potvrdil také americký Nejvyšší soud, když jej odmítl zrušit. Nově tak nebude možné provést tento zákrok, jakmile je možné „detekovat srdeční činnost embrya“. To v praxi znamená nemožnost postoupit interrupci legálně po zhruba pátém až šestém týdnu těhotenství. V této fázi ale ještě část žen o svém těhotenství vůbec neví. Než zjistí, že jsou těhotné, již nebudou mít možnost rozhodnout se pro interrupci.
Zákon negativně neovlivní pouze životy žen, pro které bude velmi složité získat přístup k bezpečným interrupcím, ale také každodenní práci zdravotníků. Nově totiž umožňuje komukoliv, včetně osob žijících mimo stát Texas, aby podali žalobu na toho, kdo „pomohl nebo přiměl k interrupci“.
Hrozí zastrašování lékařů, kteří provádí interrupce
Terčem útoků, zastrašování a výhrůžek se tak mohou stát i sami zdravotníci, kteří se podílí na těchto zákrocích. Právě výrazné omezení pacientských práv i výkonu lékařské praxe kritizuje American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG), odborná společnost zastupující gynekology a porodníky v zemi. „Texaský zákon představuje jednoznačný útok na lékařskou praxi v naší zemi a na desítky let zavedený právní precedent (pozn. redakce – od roku 1973, kdy Nejvyšší soud rozhodl ve sporu Roe vs. Wade, jsou interrupce na žádost ženy ve všech amerických státech legální do 12. týdne těhotenství),“ konstatují ve společném prohlášení Maureen G. Phipps, gynekoložka a výkonná ředitelka odborné společnosti, a Eugene Toy, gynekolog a předseda její texaské části.
Konkrétně společnost kritizuje skutečnost, že změna legislativy vytváří prostředí, ve kterém se pacientky nebudou cítit bezpečně a jejich lékaři nebudou schopni svobodně poskytovat nezbytnou zdravotní péči. Sama definice „detekce srdeční činnosti embrya“ je navíc podle odborné společnosti vědecky nepřesná a zavádějící, protože v této fázi vývoje se jedná pouze buňky, z nichž se srdce teprve vyvine.
ACOG kritizuje, že nový texaský zákon prakticky zakazuje provádění všech interrupcí, vytváří prostředí, ve kterém bude běžný nátlak a vyhrožování směrem k lékařům: „Toto jde mnohem dál, než je jedna oblast medicíny nebo osobní přesvědčení jednotlivce. Vytvořením cesty pro soudní spory, které mají být použity pro zastrašování, tento zákon odradí lékaře v Texasu od poskytování zdravotní péče, kterou jejich pacientky potřebují. Zjevně naruší vztah pacientka-lékař. Lékaři by měli být schopni poskytovat pacientsky orientovanou péči a poradenství, které vychází z medicíny postavené na důkazech. Pacientky by měly mít přístup k takové péči a informacím bez obav z postihu. Tento legislativní rámec v konečném důsledku odradí soucitné a zkušené lékaře od práce ve státě Texas, což nakonec ještě více zkomplikuje přístup pacientek k potřebné péči. Pacientky, a ty, k nimž mají důvěru, včetně lékařů, si zaslouží víc než tento škodlivý zákon.“
Žalovat lze kohokoli, kdo nějak k zákroku pomůže
Zákon umožňuje, aby kdokoliv zažaloval zdravotníky (i další osoby), pokud „pomohou nebo budou navádět“ k interrupci. V případě výhry soudního sporu je pak možné získat nejen úhradu nákladů spojených s vedeným řízení, ale také odměnu ve výši 10 tisíc dolarů. Zákon je navíc formulován velmi volně, tedy žalobám může čelit prakticky kdokoliv, včetně například přátel či rodinných příslušníků ženy, který jí pomůžou v tom, aby mohla podstoupit interrupci.
Obavy o svou profesní budoucnost vyjádřila zpravodajskému serveru BBC News gynekoložka Ghazaleh Moayedi, která podle svých slov za patnáct let, kdy provádí také interrupce, nezažila nic tak agresivního jako tento zákon, byť již byla nucena pracovat pod různými omezeními. „Obávám se o svou budoucnost a obávám se o budoucnost své kariéry. Tento zákon je devastující pro mě jako matku, ženu s odlišnou barvou kůže i gynekoložku. Je devastující pro každého, o koho každý den pečuji,“ popsala s tím, že má strach také o texaské ženy, které mohou být nuceny k tomu, aby pokračovaly v nechtěném těhotenství, protože nebudou mít přístup k legálním a bezpečným interrupcím. Podle ní tak fakticky nebude možné provést 90 procent interrupcí. Tyto ženy budou muset hledat pomoc mimo tento stát, anebo nedobrovolně pokračovat v těhotenství. „Je naprosto zničující někomu sdělit, že mu neposkytnete péči kvůli zákonu, nikoliv z medicínských důvodů,“ dodala.
Velmi problematická podle ní je už samotná hranice, do kdy je možné zákrok provést. Detekovaná srdeční činnost embrya je velmi variabilní pojem, neurčující přesný časový údaj. Navíc v této fázi vývoje embryo ještě nemá vyvinuté srdce jako orgán, pouze dochází k postupné diferenciaci buněk. „Toto není vědecké a nevychází ze znalostí lidské embryologie,“ konstatuje.
Zákon navíc neomezuje pouze reprodukční práva žen, ale také přivádí do nebezpečí zdravotníky a kohokoliv, kdo by poskytl pomoc ženě, která hodlá podstoupit interrupci. Například tím, že jí zajistí dopravu a péči v jiném státě. „Jsem gynekoložka a expertka na péči v rané fázi těhotenství. Je mojí profesní a etickou povinností informovat o možnostech interrupce a případně nabídnout tuto péči. Tento zákon mě na 100 procent ohrožuje,“ dodává lékařka, která je nyní v kontaktu s právníky a řeší, jak bude moci nadále provozovat svou praxi.
Základní péče pro ženy přestává být dostupná
Právě obavy z nedostupnosti potřebné gynekologické péče zaznívají v souvislosti s novým zákonem častěji. Tyto negativní dopady se však neprojeví rovnoměrně. Jak upozorňuje agentura AP, ženy, které budou potřebovat interrupci, budou cestovat do jiných amerických států, kde tento zákrok zůstává legální. „Je zde skutečná panika ohledně toho, jak bude možné absolvovat interrupci po šestém týdnu,“ popsala agentuře Anna Rupani, ředitelka neziskové organizace Fund Texas Choice, která pomáhá ženám v případě, že potřebují absolvovat interrupci mimo Texas. „Existuje strach, že pokud to nestihnou do šesti týdnů, dost možná to nestihnou vůbec, protože možná nebudou moci opustit svou práci nebo rodinu na déle než jeden den,“ dodala.
Situace, kdy ženy komplikovaně vyjíždí za interrupcemi do jiných států, není nová. Zdravotnická zařízení v okolních státech, která provádí tyto zákroky, zaznamenaly zvýšený zájem již na jaře loňského roku. Tehdy texaský guvernér Greg Abbott zakázal prováděný interrupcí na déle než měsíc a zdůvodnil to šířením infekce covid-19.
Podle závěrů University of Texas zákon nejvíce postihne Afroameričanky a ženy s nízkými příjmy, které si nebudou moci dovolit, aby za zdravotní péčí vycestovaly do jiných států. Mezi nimi tak třeba budou matky samoživitelky, které nebudou moci na krátký čas opustit své děti, nebo ženy, jež pracují na špatně placených pozicích, kdy je pro ně takřka nemožné vzít si volno. Reálným rizikem pak je, že tyto ženy budou vyhledávat nelegální interrupce, tedy i výrazně nebezpečnější zákroky, které budou poskytovány mimo zákon.
Problematická hranice
Kathy Kleinfeld, která působí na klinice Houston Women’s Reproductive Service, kde provádí také interrupce, mluví o „šoku, frustraci a zoufalství“. „Škody jsou v tuto chvíli neměřitelné. Pokračuje to každý den, kdy přijímáme e-maily a telefonáty od zoufalých žen, které potřebují naše služby,“ popsala pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Ženy, které nemají dostatek finančních prostředků na to, aby za zákrokem vycestovaly do jiného státu, se tak ocitnou v pasti.
Už samotná časová hranice pro provedení interrupce je velmi problematická. V pátém či šestém týdnu žena obvykle teprve zjistí, že je těhotná, protože dojde k vynechání menstruace a ona absolvuje těhotenský test. Podle zákona pak žena, která bude chtít podstoupit interrupci, musí navštívit zdravotnické zařízení dvakrát, a to v odstupu nejméně 24 hodin. „Hodiny tak opravdu tikají, a realita je taková, že než žena zjistí, že je těhotná, bude mít možná jen pár dnů na to, aby se rozhodla,“ upozorňuje.
Ludmila Hamplová
