Vojenská zdravotní pojišťovna hledí do budoucnosti s obavami. Postupně se totiž snižuje její cashová rezerva, která se v současnosti pohybuje kolem miliardy korun. Výsledky hospodaření v záporných číslech, s nimiž se pojišťovna potýkala loni i letos, přitom budou následovat i v příštím roce, kdy by saldo podle zdravotně pojistného plánu mělo dosáhnout minus 427 milionů korun. Situaci ještě komplikuje záměr budoucí vlády přepracovat státní rozpočet, což může znamenat, že pojišťovny v prvních měsících příštího roku budou dostávat platbu za státní pojištěnce ve výši letošního roku. Josef Diessl, ředitel čtvrté největší zdravotní pojišťovny, která má 700 tisíc pojištěnců, se proto obává cashových problémů, kvůli nimž bude potřeba začít jednat s poskytovateli péče.
Přestože se od roku 2019 platba za státní pojištěnce skoro zdvojnásobila (v příštím roce by mělo jít o 1960 korun za pojištěnce), dochází ke snižování rezerv, které pojišťovny mají. Náklady na zdravotní péči vzrostly mezi lety 2020 a 2021 o 15,6 procenta, což je největší nárůst v historii. Už loni přitom VoZP vykázala ztrátu 670 milionů, letos pak dle zdravotně-pojistného plánu počítala se ztrátou na základním fondu ve výši 530 milionů a v příštím roce plánuje záporné saldo 427 milionů.
Vyhlídky nijak nezlepšuje ani současná ekonomická situace – právě naopak. Dohody s poskytovateli, které počítaly zhruba se čtyřprocentním růstem, vznikaly před létem, kdy situace vypadala poměrně optimisticky. Tehdy pojišťovny počítaly s tím, že covidové náklady již nebudou takové a ekonomika poběží poměrně dobře, od té doby se ale predikce změnily. Navíc došlo před volbami k tomu, že navzdory dohodám byly navýšeny platy, takže náklady jsou vyšší, než se původně počítalo (například největší VZP z plánu, který pro příští rok počítal s výsledkem hospodaření lehce nad nulou, musela udělat záporné saldo 5,5 miliardy).
Aby toho nebylo málo, dělá zdravotním pojišťovnám těžkou hlavu také záměr budoucí vlády snížit schodek ve státním rozpočtu. Přepracování rozpočtu s sebou nese rozpočtové provizorium, které by ale na začátku příštího roku pro pojišťovny znamenalo, že se platby za státní pojištěnce budou držet na letošní úrovni – tedy o 200 korun nižší, než se počítá.
„V prvních třech měsících musíme očekávat to, že dotace ze strany státu nebude tak veliká. Pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu to znamená circa 250 milionů korun, které v prvních třech měsících neobdrží. Je nutno počítat s tím, že cashová rezerva, která na účtech je, o tuto nepřijatou částku poklesne. Samozřejmě nevím, jak to bude fungovat po rozpočtovém provizoriu – jestli se vrátíme už od ledna, nebo až od dubna. Nám to ale může přinést cashové problémy, které budeme muset s významnými poskytovateli zdravotních služeb řešit v jednáních, aby nedošlo k výpadkům ve financování,“ vysvětluje Josef Diessl.
Rezervní fond by se měl navýšit
Ztráty se tak podepisují na cash-flow zdravotní pojišťovny. „My jsme celý rok byli v situaci, kdy zůstatek základního fondu byl přes miliardu korun. Teď momentálně jsme na úrovni jedné miliardy, protože se doplatily veškeré úhrady za rok 2020 a dopočítání podle kompenzačních vyhlášek. Miliarda jsou sice velké peníze, ale když si vezmeme, že jen Vojenská zdravotní pojišťovna plánuje v letošním roce úhrady 25 miliard a na příští rok 27 miliard, tak miliarda na účtech významné peníze nejsou,“ doplňuje Diessl.
Podle něj by tak bylo na místě, aby se zvýšily rezervní fondy, které jsou dnes tvořeny do výše 1,5 procenta z průměrných úhrad za poslední dva roky (u VoZP jde o něco přes 300 milionů). Pro srovnání: pojišťovna očekává, že letošní náklady související s epidemií covidu dosáhnou 2,1 miliardy.
Vojenská zdravotní pojišťovna se navíc obává, že tlak na navyšování prostředků jdoucích následně na odměňování bude pokračovat, což je ovšem neúnosné. Podle prognóz totiž můžeme v následujících letech počítat s ročním nárůstem příjmů maximálně o deset miliard, tedy tři procenta. Rozhodně tedy nehrozí, aby výdaje na péči bylo možno navyšovat o deset a více procent, jako tomu bylo doposud.
„Tempo výdajů nemůže být do budoucna takové. Jestli ano, pak musí přijít další zdroje příjmů,“ konstatuje Diessl.
Kdo rozhoduje, měl by i financovat
Bohužel to v tuto chvíli nevypadá ani na to, že by brzy odpadly náklady související s covidem. „Já bych si přál, aby většina nákladů byla deponována na očkování. Tak to ale není – daleko největší část jde na antigenní testování. To jsme nebyli schopni vyčerpat ani na 2300 korunách za pacienta na lůžku, ani na 59 tisících za hospitalizaci na JIP, ani na mimořádných odměnách pro zdravotníky,“ poukazuje Diessl.
I když normálně antigenní test stojí kolem 60 korun, preferováno bylo testování zdravotníky, kde už pojišťovna musela hradit 381 korun. A i když v listopadu přestaly být testy bez indikace hrazeny, je dost možné, že se úhrada vrátí.
Donedávna navíc mělo hrazení antigenních testů pro pojišťovny ještě jeden háček. „Bylo rozhodnuto, že se bude dělat antigenní testování, a my jsme to měli financovat. Průkaz toho, že bylo testování zdravotníky provedeno, se zanášel od ISIN, ale přitom se zdravotní pojišťovny do systému dlouho nemohly podívat – musely věřit tomu, že to tak je. Jediné, co jsme mohli, bylo dojít do zdravotnického zařízení a tam se podívat do zdravotní dokumentace. Anebo poprosit některého praktického lékaře, jestli se nám může podívat, jestli je na dané rodné číslo vykázán test – a to i bez toho, aby to byl jeho pacient. Ten, kdo s tím nemá nic společného a nefinancuje to, tedy do systému mohl, ale my ne. Dlouze jsme to napadali, a naštěstí přišla novela zákona 48, díky které jsme se i my stali uživateli informačního systému,“ říká ředitel Diessl.
Podle něj zároveň během covidu docházelo k tomu, že o něčem rozhodla vláda, přičemž stát provedl nákup, ale pojišťovny ho měly zaplatit. „Udělejme si zase pořádek v tom, že když někdo rozhoduje, měl by to také financovat,“ apeluje Diessl.
VoZP podpoří praktiky při proočkování rizikové skupiny
Vojenská zdravotní pojišťovna by každopádně mnohem raději než plošné testování viděla očkování, které se také proto rozhodla u skupiny lidí nad 65 let podpořit. „Nejdeme cestou, že bychom těmto lidem nabízeli výhody z fondu prevence, jako to dělá VZP. My takovýchto neočkovaných pojištěnců máme 22 tisíc, z nichž skoro 21 tisíc má svého praktického lékaře, který na ně každý měsíc bere kapitační platbu. Po dohodě se Sdružením praktických lékařů proto oslovujeme konkrétní praktické lékaře se seznamem, aby pacienty k očkování vyzvali. Pokud s tím budou mít další náklady, VoZP je připravena se na nich podílet. Už dnes je přitom v sazebníku výkon, kdy za přemluvení pacienta k očkování dostává lékař skoro 400 korun. My chceme jít ještě nad to,“ popisuje Josef Diessl.
A když byla řeč o fondu prevence, i zde chystá VoZP změny. Více se totiž chce vrátit ke svým základům, kdy v době vzniku pojišťovala 144 tisíc vojáků a jejich rodin (dnes má 25 tisíc vojáků včetně studentů vojenských škol). Příspěvky z fondu prevence tak nově bude více cílit na rodinu vojáka, válečné veterány, žáky vojenských škol, ale nyní také na civilní zaměstnance ve vojenských strukturách.
Michaela Koubová
