Čtvrtek, 29. září, 2022

Záhada třetího centra. SÚKL a lékárníci se neshodnou na tom, co se dělo během výpadku centrálního úložiště eReceptů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Když došlo nedávno k výpadku informačního systému pro předepisování a vydávání elektronických receptů, popisovali lékárníci, jak nedokázali eRecepty načíst, a proto ani nesměli vydat příslušné léky. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) však po celou dobu výpadku plně fungovalo záložní datové centrum a pacienti léky dostat měli. Dnes má již ústav v ruce zprávu o příčinách a okolnostech výpadku. Zdravotnický deník proto zjišťoval, zda se podařilo dořešit, proč řadě lékáren nešlo eRecepty načítat, a zda se stejná situace nemůže opakovat. Stručná odpověď – nepodařilo. A ani SÚKL, ani lékárníci nevidí chybu na své straně.

Tohle jsme ještě nezažili, lamentovali lékárníci ve středu 19. ledna, kdy zhruba od osmé hodiny ranní do jedné hodiny odpoledne nemohli lékaři vydávat svým pacientům elektronické recepty a lékárníci měli potíže s vydáváním léků. Nedařilo se jim totiž přihlásit do systému eRecept. A navíc se objevily problémy s přihlašováním do jiných systémů, u nichž zdravotníci využívají pro svoji autentizaci certifikáty vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), jako například u systému pro registraci očkování Reservatic.

Jak tehdy popsala mluvčí České lékárnické komory (ČLnK) Michaela Bažantová, některé lékárny „nebyly schopné vydat ani jeden eRecept“. A problém podle ní nastal, i pokud pacient přišel s vytištěnou průvodkou eReceptu, protože lékárník nesmí lék v režimu „off -line“ vůbec vydat.  SÚKL tehdy odmítl, že by k takové situaci mělo docházet, protože po celou dobu fungovalo záložní datové centrum. A na svém si stojí i poté, co již má k dispozici analýzu toho, co se vlastně stalo.

SÚKL: Problémy s třetím centrem jsme nezaznamenali

Všechny eRecepty se ukládají v tzv. centrálním úložišti elektronických receptů, které je součástí systému eRecept. V praxi má podobou dvou datových center, mezi nimiž lze přepínat. Třetí záložní datové centrum vzniklo právě pro případy kompletního výpadku úložiště centrálního. Spuštěno bylo v létě 2019, rok a půl poté, co se stalo předepisování léků elektronickou formou povinné. Jeho hlavní odlišnost, jak popisuje web ePreskripce, spočívá v rozdílném umístění a využití odlišných technologií. Při online provozu běží v nepřetržitém provozu a neustále monitoruje dostupnost centrálního úložiště a provádí synchronizaci dat oběma směry. Ukládá předepsané recepty a přenáší změny jejich stavu.

Při výpadku obou primárních center má toto záložní centrum poskytovat „základní služby“. Tedy to, aby lékárník mohl předpis načíst a změnit jeho stav na „připravován“ s tím, že po nahození primárních center se všechna data opět synchronizují, a to do 48 hodin.

A podle SÚKL toto centrum během výpadku právě takhle zafungovalo. „Výpadek systému eRecept byl způsoben technickou závadou hardwaru, bližší podrobnosti vzhledem k nastaveným bezpečnostním opatřením SÚKL nesděluje. Po dobu výpadku fungovalo záložní třetí datové centrum určené pro náhradní přístup lékárníků k eReceptům předepsaným před výpadkem. Funkčnost tohoto záložního datového centra SÚKL v průběhu výpadku ověřoval a nezaznamenal problémy,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Dále doplnila, že výpadek systému úřad „pečlivě analyzoval a přijal vícero opatření.“ Vzhledem k citlivosti informací je však odmítla blíže komentovat.

Na vzniku třetího záložního datového centra se podle Brunclíkové SÚKL s ČLnK domluvil. Na dotaz, zda SÚKL uvažuje o vzniku náhradního off-line řešení pro vydání léku v případě výpadku tak, jak po tom volají lékárníci, mluvčí nereagovala.

ČLnK: Třetí centrum nefungovalo, komunikace ze SÚKL byla minimální

Lékárníci trvají na tom, že k problémům docházelo. „Přístup do záložního úložiště byl v době výpadků centrálního úložiště velmi obtížný, mnoho lékáren se do něj nemohlo připojit ani na několik pokusů. Připojení bylo velmi pomalé a často končilo chybou. Případně po zobrazení eReceptu nebylo možné převést eRecept do požadovaného stavu (Připravováno) a ukončit výdej léků pacientům v lékárně,“ trvá na svém Michaela Bažantová, která hovoří o desítkách lékárníků, jimž se nepodařilo se do třetího úložiště připojit. A poukazuje na reportáž v pořadu České televize Události ze dne, kdy k výpadku došlo, která bezvýslednou komunikaci se systémem dokonce zdokumentovala na kameru.

Na to však mluvčí SÚKL upozorňuje, že „zásadní vliv“ na správnou funkčnost záložního centra má dodavatel lékárenského softwaru. „Je nutné, aby tento software detekoval, že primární úložiště není funkční, nasměroval komunikaci na třetí záložní centrum a informoval o tom lékárníka,“ říká Brunclíková. Ten pak může v pořádku načíst dle identifikátoru obsah elektronického receptu, fyzicky vydat lék, a pak recept nastavit do stavu „připravováno“, jak již bylo zmíněno. „Lékárenský software zajišťuje také to, že po výpadku se do primárního centra nahrají všechny výdeje provedené v době nedostupnosti,“ dodala mluvčí.

Nevhodný koncept?

Michaela Bažantová vysvětluje, že ČLnK skutečně po SÚKL požadovala vznik plnohodnotného záložního systému, který by umožnil bezproblémový výdej léků pacientům nezávisle na primárních centrech. Technických řešení existuje více, současné záložní datové centrum však připravil SÚKL podle ní bez konzultace s lékárníky a jeho koncept není nastaven úplně vhodně.

„Centrum pouze „zrcadlí“ část informací o eReceptech z primárního úložiště. Má jedinou aktivní funkci, kterou je možnost uvést zobrazený recept do stavu „Připravováno“, což znemožní případný druhý výdej v jiné lékárně na stejný recept v době výpadku. Vlastní zápis výdeje léků musí být uskutečněn až po odeznění výpadku,“ vypočítává Bažantová, co se lékárníkům nelíbí. A upozorňuje, že lékárník má načítat recept z tohoto centra pouze v případě výpadku primárních center, neexistuje však služba, které by takový výpadek a jeho ukončení automaticky oznamovala.

„Lékárníkům, provozovatelům lékáren a programátorům lékárenských informačních systémů byl (koncept záložního úložiště) představen až v okamžiku, kdy nebylo možné jej podle připomínek uživatelů nebo IT pracovníků měnit nebo upravovat,“ brání se mluvčí lékárníků.

Mluvčí SÚKL Klára Brunclíková na dotaz, zda SÚKL vstoupil do jednání s lékárníky, aby se zjistilo, kde došlo k chybě, a neopakovala se tak situace, kdy se pacient nedostane ke svým lékům, nereagovala. Podle mluvčí ČLnK byla nicméně komunikace SÚKL v této věci vůči komoře „minimální“.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY