Více než dva miliony osob již opustily Ukrajinu a Evropa čelí nejrychleji rostoucí uprchlické krizi od konce druhé světové války, což s sebou přináší i řadu zdravotních rizik, které je nutné řešit. Zdravotnické systémy v zemích, kam uprchlíci přicházejí, by se tak měly připravit na to, že budou čelit velkému množství chronicky nemocných pacientů, větší potřebě psychologické a psychiatrické péče, ale také možnému šíření infekčních chorob.
Zdravotníci na Ukrajině navzdory probíhajícími válečnému konfliktu odvádějí obdivuhodnou práci. Sami se však dostávají do nebezpečí. Světová zdravotnická organizace potvrdila 19 útoků na ukrajinská zdravotnická zařízení a tamní zdravotníky, které vedly k 10 úmrtím a 16 zraněním. Další případy, kdy se zdravotníci stali terčem, pak WHO vyšetřuje.
„Útoky na zdravotnická zařízení a zdravotníky vidíme ve všech ozbrojených konfliktech. Ukrajina se v tomto ohledu neliší. Některé detaily útoků bohužel nezveřejňujeme kvůli ochraně zdravotníků, ale můžeme potvrdit, že byly zasaženy nemocnice, kliniky i ambulance,“ uvedla na tiskové konferenci Regionální kanceláře WHO pro Evropu Catherine Smallwood, která se působí v programu pro řešení krizových situací. Potvrdila, že intenzita útoků vůči zdravotníkům narůstá v posledních dnech.
To potvrzuje i včerejší útok na dětskou nemocnici v Mariupolu. „WHO si je vědoma znepokojivých zpráv o útoku na porodnici v ukrajinském Mariupolu. WHO jednoznačně odsuzuje jakékoliv násilí proti zdravotnickým zařízením, zdravotníkům a pacientům. Opakujeme naše volání po mírovém řešení,“ uvedl ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
„Tato krize zabíjí těla, ničí lidské duše, ale nejsou to zdravotníci, kdo jej dokáže zastavit,“ prohlásil Michael J. Ryan, výkonný ředitel programu WHO pro krizové situace. Zdravotníci na Ukrajině podle něj pracují 24 hodin 7 dní v týdnů, jsou vyčerpaní a zároveň při své práci riskují zdraví i životy, protože se dostávají do nebezpečných situací jen tím, že poskytují zdravotní péči.
„Zdravotníci na Ukrajině jsou neuvěřitelně odvážní a dělají vše proto, aby se starali o své pacienty. Tato krize se ze zdravotního hlediska bude dále jen zhoršovat, dokud nenastane mír,“ dodal.
Podle pracovníků WHO působících přímo na Ukrajině, konkrétně ve Lvově, na místě uprchlíkům dobrovolně pomáhají i zdravotníci, kteří sami opustili své domovy a odešli z jiných částí země. Domů se vrátit zatím nemohou, ale snaží se pomáhat ostatním lidem na útěku.
Válka znamená, že se pacienti bojí přijít do nemocnice
Situace se v různých regionech Ukrajiny liší. Někde je relativně klid, tedy i provoz zdravotnických zařízení je omezen méně, ale jsou i oblasti, kde se bojuje a zdravotnická zařízení musela přerušit nebo dokonce zcela ukončit provoz, protože se nacházejí v epicentrech válečného konfliktu. Válka navíc ničí i infrastrukturu, kdy se nemocnice potýkají s přerušenými dodávkami energií i vody, což dále komplikuje jejich provoz. WHO odhaduje, že v příštích třech měsících by na Ukrajině mělo porodit 80 tisíc žen bez potřebné zdravotní péče.
„Lidé, kteří se nacházejí ve válečných zónách, se bojí vyhledat zdravotní péči, protože už jen při cestě do nemocnice se mohou dostat do nebezpečí. Sami zdravotníci mají problémy,“ upozornila Smallwod. Pokračující válečný konflikt přináší řadu překážek pro dostupnost zdravotní péče, kdy řada pacientů zůstává bez potřebné léčby, často i proto, že v zemi chybí léky, včetně základních, jako je inzulin. Stav chronicky nemocných se tedy pravděpodobně bude zhoršovat. A současně země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, musí být podle WHO připraveny na to, že řada příchozích bude potřebovat léčbu chronických onemocnění. Také by měly počítat s tím, že vroste potřeba psychologické a psychiatrické péče, protože se u příchozích objeví psychické problémy.
Cílem WHO je udržet ukrajinské zdravotnictví v chodu
Pomoc WHO Ukrajině obsahuje jak dodávky zdravotnického materiálu, tak vyslání krizových lékařských týmů, i podpora spočívá v tom, aby bylo možné udržet stávající zdravotnická zařízení v provozu, případně pomoci s budováním polních nemocnic. V těchto dnech je hlavní prioritou dostat do země potřebné zdravotnické vybavení, zejména základní léky včetně inzulinu a anestetik, chirurgické vybavení, medicinální kyslík, ochranné pomůcky, krev a krevní deriváty. Na Ukrajinu již WHO dopravila 76 tun pomoci, včetně mrazniček a lednic. Další dodávky jsou na cestě.
„Všechny diplomatické kanály jsou otevřené. Čas ale běží. Potřebujeme dostat, co je možné, do zasažených oblastí. Z předchozích válečných konfliktů víme, že když všechny ostatní dveře zůstanou zavřené, zdravotní diplomacie pokračuje,“ popsal Hans Henri P. Kluge, ředitel Regionální kanceláře WHO pro Evropu.
Zdravotnický systém na Ukrajině se podle jeho slovo ocitl pod „enormním tlakem“ a prioritou WHO je udržet jej v chodu. Mimo jiné to znamená pokračovat v očkovacích programech, nadále poskytovat léčbu pacientům s HIV a tuberkulózou a zajistit psychologickou a psychiatrickou péči pro osoby zasažené válečným konfliktem.
Riziko šíření infekcí doprovází každou uprchlickou krizi
V důsledku války opustily Ukrajinu už více než dva miliony osob. Evropa tak čelí největší uprchlické krizi od konce druhé světové války. „Kdykoliv takto narušíte společnost a doslova uvedete miliony lidí do pohybu, tak toho infekční choroby zneužijí. Lidé se musí sbalit, nejedí, nespí, to vše má své dopady a je mnohem pravděpodobnější, že se infekční choroby budou šířit. Neměli bychom být překvapení, že se to děje. Možná jsme jen překvapeni tím, že se toto děje v Evropě,“ dodal Ryan.
Ludmila Hamplová
