Úterý, 5. července, 2022

Johnson & Johnson už nebude prognózovat prodeje vakcíny proti koronaviru. Gilead posílí onkologický byznys

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Největší farmaceutická společnost světa Johnson & Johnson zveřejnila své finanční výsledky za první letošní kvartál. Zatímco tržby se jí podařilo meziročně zvýšit, čistý zisk poklesl dvouciferným tempem. Skupina upravila výhled svých letošních tržeb mírně směrem dolů. Vliv má i zhoršené očekávání makroekonomického vývoje pro tento rok.

Americká farmaceutická společnost Johnson & Johnson za první tři měsíce letošního roku utržila 23,43 miliardy dolarů (v přepočtu necelých 527 miliard korun). Vyplývá to z výsledků, které skupina zveřejnila v uplynulém týdnu. Celkový objem tržeb společnosti se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o pět procent.

Ačkoli vývoj prodejů je pro Johnson & Johnson pozitivní zprávou, čistý zisk společnosti se naopak v porovnání s prvním kvartálem loňského roku propadl. A to bezmála o 17 procent na 5,15 miliardy dolarů (asi 115,8 miliardy korun).

Johnson & Johnson upravuje výhled směrem dolů

„Naše výsledky za první čtvrtletí demonstrují silnou výkonnost napříč celou skupinou, přestože přichází makroekonomické potíže,“ uvedl v tiskovém prohlášení výkonný ředitel skupiny Joaquin Duato. „Zůstávám rovněž velmi optimistický, pokud jde o budoucí výhled. Pokračujeme totiž v rozvoji našeho portfolia, které rozšíříme o nové inovativní léky,“ dodal.

Přestože prodeje společnosti Johnson & Johnson meziročně stouply, pro trh jde o určité zklamání. Duato sice tvrdí, že zůstává optimistou, skupina však upravila svůj celoroční výhled pro tento rok směrem dolů. Zatímco ještě před třemi měsíci očekávala, že její tržby se v roce 2022 budou pohybovat v koridoru od 95,9 do 96,9 miliardy dolarů, nyní už počítá s prodeji o více než jednu miliardu dolarů nižšími. Stejně upravuje směrem dolů výhled zisku, a to o 25 centů v přepočtu na jednu akcii.

Společnost Johnson & Johnson rovněž oznámila, že již nebude samostatně předpovídat vývoj tržeb z prodeje vakcíny proti koronaviru. Ta se totiž na celkovém objemu tržeb podílela jen z necelých dvou procent, což odpovídá 457 milionům dolarů za první letošní kvartál. Vakcíny Janssen jsou navíc firmou Johnson & Johnson dodávány na neziskovém principu.

„V loňském roce jsme to dělali, protože jsme rozuměli zájmu investorů a také jsme chtěli rozumět tomu, jakou roli prodeje vakcín proti koronaviru mohou hrát,“ uvedl pro stanici CNBC finanční ředitel společnosti Johnson & Johnson Joe Wolk. Podle něho se však prodeje vakcín Janssen vyvíjely v souladu s interním očekáváním.

Gilead chce třetinu tržeb získat z onkologického byznysu

Své čtvrtletní výsledky za první tři měsíce tohoto roku v tomto týdnu zveřejní také americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Analytici očekávají zisk na akcii kolem 1,85 dolaru, což by byl výsledek asi o 1,5 dolaru lepší než v předchozím kvartále.

Gilead se ale jen několik dní před zveřejněním svých čtvrtletních výsledků nechala slyšet, že chce výrazně posílit svůj onkologický byznys. Farmaceutická společnost chce do roku 2030 docílit, aby nejméně třetina jejích tržeb pocházela právě z prodeje léků na rakovinu. V současné době za tyto léky utrží asi dvě miliardy dolarů ročně, což představuje asi 7,5 procenta z celkových tržeb společnosti.

Gilead svůj onkologický byznys dnes opírá o šest produktů, a to zejména o ty, které se používají k léčbě rakoviny prsu, nebo jde o přípravky pro buněčnou terapii. Jedná se o léky Trodelvy, Yescarta a Tecartus, které dohromady v loňském roce vygenerovaly příjem v objemu 1,25 miliardy dolarů, tedy asi dvě třetiny tržeb z prodeje léků proti rakovině.

Historie úsilí o posílení onkologického byznysu sahá už do roku 2018, kdy na post výkonného ředitele Gilead Sciences přišel Daniel O´Day ze švýcarské farmaceutické skupiny Roche. Právě on si rozvoj onkologického byznysu vytyčil jako cíl. Jenže některé akvizice, které tomu měly pomoci, nevyšly nebo zatím nepřinesly vytoužené ovoce. To se však může změnit, jelikož americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zrušil pozastavení schvalovacího procesu u pěti ze sedmi nadějných kandidátů.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY