Ilustrační foto: Pixabay

Počet mladých praktiků roste, ale ordinují na kratší úvazky a nechce se jim na venkov. Jsou to především mladé ženy

Praktických lékařů a lékařek pro dospělé do 40 let je ve srovnání s rokem 2010 o polovinu víc. Počet plných úvazků ale při přepočtu vzrostl jen o třetinu. Nejvíc přibývali mladí lékaři a lékařky v menších městech s nemocnicí, naopak v nejmenších obcích se jejich počet skoro nezměnil. Jsou to především mladé ženy, které chtějí založit rodinu a potřebují skloubit svoji práci s péčí o děti. Na včerejší tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL) to popsal praktický lékař Jan Bělobrádek.

Mladí praktičtí lékaři a lékařky v České republice přibývají, ale jen někde a zdaleka nikoli všichni pracují na plný úvazek. To vyplývá z probíhajícího výzkumu SVL ve spolupráci s VZP ČR, Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové a Přírodovědeckou fakultou UK v Praze, jehož výsledky včera Jan Bělobrádek představil novinářům.

Konkrétně přibylo od roku 2010 zhruba 11 procent praktiků. Podle Bělobrádka za tu dobu ale vzrostl o téměř 80 procent počet těch, kteří jsou starší 60 let. Naopak asi o čtvrtinu méně než před deseti lety je lékařů ve věku 40 až 59 let. Mladých do 40 let je nicméně o 50 procent víc.

„Obecně směřují do menších měst s nemocnicí, která nabízí vhodný poměr mezi autonomií a zástupností. Téměř vůbec ale nejdou na venkov. Za téměř deset let jich tam přibylo asi o 1,8 procenta. Systém není lékaře schopen umístit tam, kam je potřebuje,“ popsal Bělobrádek.

Mladí lékaři prakticky nejsou, jen lékařky

Tento vývoj souvisí s obecným trendem oboru, a to jeho narůstající feminizací. „Mladé lékaře již prakticky nemáme, jde především o mladé lékařky,“ pokračuje Bělobrádek. Ve větších městech převažují praktické lékařky nad lékaři v poměru dvě ku jedné, v menších městech byly sice dříve častější muži, ale dnes se již poměr zvolna obrací. Obecně se totiž vydávají v posledních letech ženy studovat medicínu častěji než muži.

A právě mladé ženy dávají přednost částečným úvazkům, a proto počet plných úvazků vzrostl po přepočtení jen o 4,5 procenta. Pro srovnání – počet lékařů nad 60 let kopíruje počet úvazků, lékaři v důchodovém věku zpravidla dál pracují na plný úvazek.

Demografické trendy v oboru Všeobecného praktického lékařství (zdroj: SVL ČSL JEP):

Rok 2010Rok 2019Rozdíl
Fyzický počet lékařů5967660710,7 %
– z nich pod 40 let789118450,1 %
– z nich nad 60 let1528274079,3 %
Počet úvazků514153714,5 %
– lékařů pod 40 let57175933 %
– lékařů nad 60 let1295230978,4 %

„Mladé ženy, které své vzdělávání ukončují kolem svých 28 let, chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ vysvětluje Bělobrádek. Navíc tito mladí lidé podle něj ještě mohou dosáhnout na úvěr na nákup venkovské praxe, už se jim to však nepodaří u hypotéky.

„A těmto ženám téměř nenabízíme žádné řešení, jak z toho ven. Proto volí raději částečné úvazky ve městě. Tak je ale ztrácíme. Potřebujeme, aby se to začalo systémově řešit,“ naléhá Bělobrádek.

Nesmí to záviset na dohodě několika rozumných lidí

Základním předpokladem toho, aby mladí lékaři a lékařky přicházeli na venkov, je podle Bělobrádka to, aby mohli na venkově již vykonávat odbornou praxi v rámci své předatestační přípravy. Ideální postup by byl pak takový, že si časový plán převzetí ordinace dohodnou jak se svým školitelem, tak s lékařem, který má zájem své pacienty zodpovědně předat.

„Takové řešení musí být systémové, nesmí záviset na rozumné dohodě tří rozumných lidí. Tento princip musí být možný realizovat, i pokud jsou vzájemné vztahy komplikovanější,“ vysvětluje Bělobrádek. Podle něj je nutné, aby se do takového řešení zapojil co nejširší okruh aktérů od zdravotních pojišťoven, obcí či krajů až po samotné lékaře-školitele.

Připomeňme, že za tvorbu dostupné sítě zdravotní péče odpovídají zdravotní pojišťovny. Podle nařízení vlády má mít každý občan praktického lékaře v dosahu do 35 minut jízdy. Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) z ledna 2021 je to splněno pro všechny občany a 99,7 procenta území ČR.

-sed-, -čtk-