Středa, 6. července, 2022

Předatestačnímu vzdělávání chybí dohled a kontrola, stěžují si v průzkumu mladí lékaři a lékařky

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Mladým lékařům a lékařkám obecně schází větší dohled a kontrola nad průběhem a kvalitou jejich předatestačního vzdělávání. Vyplývá to z průzkumu, který v polovině února provedl spolek Mladí lékaři v rámci své facebookové skupiny, která čítá kolem 9.000 členů, a jehož výsledky spolek zveřejnil na svých webových stránkách. Účastníci průzkumu by také uvítali jednodušší administrativu a přínosnější stáže a kurzy. Stále je podle nich přítomna i diskriminace.

Na online dotazník Mladých lékařů ke specializačnímu vzdělávání odpovědělo podle spolku 382 respondentů, z toho 268 žen (70 %) a 114 mužů (30 %). Necelá polovina z nich měla ještě před zkouškou ve kmeni (160, 42 %), zhruba třetina byla s kmenem (138, 36 %) a zbylá pětina již odatestovala (84, 22 %).

Ze sondáže vyplývá obecná nespokojenost mladých lékařek a lékařů na tím, že systému schází větší dohled a kontrola nad jejich předatestačním vzděláváním. Jinými slovy, chybí jasně daná autorita, která by na jeho průběhem dohlížela a vyžadovala dodržování určitých nepodkročitelných parametrů kvality.

„Tímto stručným průzkumem mínění se nám znovu potvrdilo, že systém specializačního vzdělávání trpí celou řadou slabin a nedostatků,“ komentuje výsledky Albert Štěrba z Mladých lékařů na webu spolku.

Příliš byrokracie

Průzkum potvrdil dlouhodobý neduh specializačního vzdělávání, a tím je nadmíra byrokracie. Více než tři čtvrtiny (78 procent) tázaných vyhodnotilo administrativní pokyny ohledně stáží, kurzů či testů a zkoušek jako nesrozumitelné.

Nepříliš dobře respondenti vyhodnotili také povinné kurzy, které musí mladí lékaři v rámci postgraduální přípravy navštěvovat. Jako nepřínosné je označila polovina z nich (53%), třetina (34%) měla opačný názor. Velmi přínosné byly pouze pro šest procent respondentů.

Lépe dopadly předatestační stáže na jiných odděleních. Ty pozitivně vyhodnotilo 60 procent odevzdaných dotazníků, a kvalita práce lékařských fakult, kde jsou mladí lékaři a lékařky v rámci své specializační přípravy registrováni. Tu jako pozitivní či spíše pozitivní označily celé tři čtvrtiny lékařů.

Autoři průzkumu se také dotkli tématu diskriminace. Téměř 60 procent respondentů (bez ohledu na pohlaví) se podle svých vyjádření někdy během své profesní dráhy setkali či byli svědky jednání, které by označili za diskriminační. Čtvrtina naopak žádnou takovou zkušenost nemá.

Nepřehledné, komplikované, nejednoznačné

Účastníci průzkumu měli v druhé části dotazníku také možnost své předchozí strukturované odpovědi doplnit volným komentářem. „Vůbec nejčastěji si lékaři a lékařky stěžovali na celkovou nepřehlednost a časté změny administrativních požadavků, které je třeba splnit v průběhu specializační přípravy,“ popisuje Štěrba.

Jako další významnou překážku podle něj vnímali současnou podmínku mít všechny kurzy a stáže splněné a přihlášku ke kmenové či atestační zkoušce podanou 60 dnů před termínem samotné zkoušky. To mnohé nutí k odložení zkoušky a nežádoucímu prodloužení doby specializační přípravy.

Jako nejednoznačné také respondenti označili požadavky a rozsah znalostí potřebný pro úspěšné složení kmenové nebo atestační zkoušky. Navíc nezanedbatelné množství požadovaných výkonů je podle nich zastaralých. V klinické praxi se již ani neprovádějí nebo jsou případně požadovány v množství v praxi neproveditelném.

Leccos by přitom mohlo usnadnit, pokud by existoval jednotný elektronický informační systém, jedno místo, kam by bylo možné nahrávat všechny informace, výsledky a potvrzení. To by zároveň mohlo sloužit jako jakýsi průvodce vzděláváním.

Laciná pracovní síla

Kritika se snesla i na nízkou kvalitu již zmíněných povinných kurzů s ohledem na jejich mnohdy, podle respondentů, nepřiměřeně vysokou cenu, kterou musí účastníci zaplatit. Ti se zároveň musí potýkat s jejich nedostatečnou kapacitou nebo tím, že bývají vypisovány jen v nízkém počtu termínů. Lékařky na mateřské dovolené pak trápí i omezená délka jejich platnosti.

Zaměstnavatelé jsou údajně také nepříliš ochotni pouštět své školence na několik měsíců dlouhé povinné klinické stáže. Tam se navíc mladým lékařům a lékařkám mnohdy nedostává vždy odpovídající pozornosti, a oproti očekáváním tak nedochází k předávání znalostí a zkušeností. Někdy mají dokonce být vnímáni spíše jako laciná pracovní síla. Zároveň je pro ně velmi obtížné nechat si uznat klinickou stáž absolvovanou na pracovišti v zahraničí.

Respondenti se potýkali či potýkají i z praktickými problémy, například pokud musí za specializovanou stáží daleko dojíždět, příp. mají potíže s jejich uznáním, pokud dané pracoviště ztratí v jejím průběhu akreditaci.

Chybí dohled nad kvalitou

Spolek Mladí lékaři opakovaně na neduhy systému specializačního vzdělávání upozorňuje. V únoru například publikoval nepříliš lichotivé výsledky své sondáže ohledně názoru mladých lékařů a lékařek na povinnost absolvovat v úvodu vzdělávání bez ohledu na zapsanou specializaci „začátečnické kolečko“ (tři odborné stáže po dvou měsících v oborech anesteziologie a resuscitace, chirurgie a interní medicína).

V minulém volebním období pak přišel v čele se svým předsedou Martinem Kočím s řadou konkrétních návrhů na zjednodušení a zpřehlednění předatestační přípravy. Piráti, tehdy v parlamentní opozici, je dokonce přetavili do několika pozměňovacích návrhů k novele zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, kterou poslancům předložil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). K jejich projednání se však již zákonodárci do parlamentních voleb na podzim loňského roku nedostali.

Výsledky průzkumy tak lze vnímat jako vzkaz mladých lékařů a lékařek vládě premiéra Petra Fialy (ODS), která se ve svém programovém prohlášení zavázala systém specializačního vzdělávání zpřehlednit, zjednodušit a zbavit zbytečné byrokracie a formalit. Na opakovaný dotaz Zdravotnického deníku, zda a jak již ministerstvo zdravotnictví začalo pracovat na realizaci svého závazku, však tiskové oddělení rezortu již několik týdnů nereaguje.

-sed-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY