Podle pirátského poslance a člena sněmovního výboru pro zdravotnictví Petra Třešňáka současná krize ukázala, že postavení lékařů ve vzdělávání je třeba změnit. Foto: Piráti / Flickr

Piráti chtějí změny v systému vzdělávání a konec kvalifikačních dohod. Spolupracují s Mladými lékaři

Konec kvalifikačních dohod, pracovní volno před zkouškami po kmeni a atestací nebo jistotu dodržení předpokládané doby vzdělávacího programu. Piráti si pečlivě vyslechli dlouhodobé stesky spolku Mladých lékařů a ve spolupráci s nimi připravili a včera načetli sérii pozměňovacích návrhů k novele zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů předložené exministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Novelu na právě probíhajícím plénu Poslanecké sněmovny čeká první čtení.

Konec kvalifikačních dohod, pracovní volno před zkouškami po kmeni a atestačními zkouškami nebo jistotu dodržení předpokládané doby specializačního vzdělávání. Ve spolupráci se spolkem Mladí lékaři Piráti připravili a včera načetli sérii pozměňovacích návrhů k novele zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, kterou na právě probíhajícím plénu Poslanecké sněmovny čeká první čtení.

„Současná pandemie ukázala, jak se stát a celá česká společnost opírá o pomoc mladých absolventů lékařských fakult, aniž by nějak vyšla vstříc změně složitého systému specializačního vzdělávání,“ prohlásil včera na tiskové konferenci pirátský poslanec a člen zdravotnického výboru Petr Třešňák. „Pro mnoho z nich je současný systém značně demotivující. Mladí lékaři tak nezůstávají v systému zdravotnictví nebo úplně odcházejí z ČR. Toto považujeme za nutné změnit,“ dodal.

Specializační vzdělávání potřebuje zrychlit

Návrh novely zákona č. 95/2004, který definuje podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů, předložil Poslanecké sněmovně vloni v říjnu poslanec a exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ta již obsahuje několik úprav, které by měly podle Vojtěcha prostupnost systému specializačního vzdělávání lékařů zlepšit.

Piráti nyní přicházejí s dalšími nápady. „Prvním pozměňovacím návrhem chceme udržet maximální délku vzdělávání v základním kmeni na třiceti měsících, jako tomu bylo doposud. Jakékoli prodlužování této doby nepovažujeme za dobrý nápad. Už nyní je systému vzdělávání vytýkáno, že doba specializačního vzdělávání je v porovnání s jinými státy neúměrně dlouhá,“ popsala novinářům zdravotní analytička Pirátů a lékařka Bára Malíková. Piráti tím chtějí zvrátit Vojtěchův návrh, aby se doposud zákonem pevně stanovených třicet měsíců pro vzdělávání ve kmeni stalo délkou minimální. Podle exministra tato úprava vzešla z diskuse s odbornými společnostmi, podle nichž by měl zákon umožnit vzdělání ve kmeni v případě potřeby prodloužit.

Ze stejného důvodu chtějí Piráti zamezit prodlužování délky specializační přípravy v důsledku situací, kdy mladí lékaři mají problém se u svého zaměstnavatele uvolnit pro povinné stáže a kurzy. „Chceme jim pomoci, aby specializační přípravou procházeli hladce. Náš návrh zakotvuje povinnost nemocnic, aby lékaře na stáže opravdu pouštěli,“ vysvětluje Malíková. Pokud by zaměstnavatel opakovaně porušoval povinnost zajistit řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu v jeho příslušné délce, mělo by to podle Pirátů představovat porušení podmínek nutných k akreditaci poskytovatele specializačního vzdělávání.

Ne kvalifikačním dohodám

Další z pirátských pozměňovacích návrhů by chtěl skoncovat s praxí – mladými lékaři velmi kritizovanou – uzavírání kvalifikačních dohod. Ty lékaře zavazují pracovat po určitou dobu u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb i po atestaci. „Bohužel v průzkumech mezi mediky se tyto kvalifikační dohody ukázaly jako hlavní faktor při výběru zaměstnavatele. Pokud si nemocnice chce mladé lékaře udržet, tak by to měla činit prostřednictvím pozitivní motivace,“ popsala Malíková. Konkrétně jde o to, že účast na specializačním vzdělávání by se měla považovat nikoli za zvyšování, ale za prohlubování kvalifikace podle zákoníku práce. Na prohlubování kvalifikace nelze kvalifikační dohodu uzavřít.

Mezi dalšími pirátskými návrhy se objevuje také zakotvení nároku na pracovní volno před konáním zkoušek po kmeni a atestačních zkoušek s náhradou mzdy, a to v délce čtrnácti, resp. třiceti dní. Piráti upozorňují, že zákoník práce přiznává volno 40 dní například na přípravu na státnice, doktorské nebo rigorózní zkoušky. „Současná praxe kolísá mezi tím, že zaměstnavatelé nutí vybírat si na přípravu dovolenou, přestože atestace lékařů jsou v zájmu zaměstnavatele, až po relativně benevolentnější přístupy nadřízených, kteří přiznávají různé formy volna,“ píší v odůvodnění návrhu.

Uchazeči o zkoušku po kmeni či atestační zkoušku by také mělo nově stačit doložit splnění všech povinností do 30 dnů před konáním zkoušky. Ty se vypisují obvykle na jaře a na podzim. „Podmínka splnění všech povinností podle vyhlášky 60 dnů (ještě) před přihlášením ke zkoušce z kmene způsobuje, že celá řada uchazečů, která začíná vzdělávání v září/říjnu, prodlužuje své vzdělávání řádově o měsíce až půl roku,“ zdůvodňují návrh Piráti.

Mladí lékaři: Piráti dotáhli naše návrhy

Pirátský příval pozměňovacích návrhů víceméně reflektuje požadavky, s nimiž se – zatím neúspěšně – snaží prosadit spolek Mladí lékaři už od poslední zásadní novely zákona o podmínkách vzdělávání lékařů v roce 2017. Podle předsedy spolku Martina Kočího se jedná o dlouhodobé palčivé problémy.

„Teď se nám ve spolupráci s Piráty podařilo tyto návrhy dotáhnout do paragrafového znění. Těšíme se na to, že je prosadíme,“ řekl Kočí novinářům. Zároveň věří, že spolupráce s Piráty bude nadále pokračovat a „Pirátská strana se stane jedním z partnerů spolku Mladých lékařů.“

Otázkou zůstává, zda se tyto pozměňovací návrhy a ostatně celá novela zákona podaří do podzimních sněmovních voleb v Parlamentu ČR projednat a schválit. Jak již dříve uvedl na dotaz Zdravotnického deníku Adam Vojtěch, norma je stále před prvním čtením a zákonodárci řeší prioritně témata spojená se současnou koronavirovou krizí.

Helena Sedláčková