Úterý, 5. července, 2022

Resort zdravotnictví zatím neplánuje změny, které by umožnily ukrajinským stážistům pracovat v ambulancích

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo zdravotnictví zatím neplánuje jakékoli legislativní změny, jež by mohly ještě zjednodušit zaměstnávání ukrajinských zdravotníků, kteří v důsledku válečného konfliktu prchli ze své rodné země a rádi by u nás zůstali ve své profesi. Zdravotnickému deníku to potvrdil mluvčí resortu Ondřej Jakob. Ve srovnání se sousedním Slovenskem či Polskem tak zůstanou možnosti ukrajinských zdravotníků vypomoci svou odborností českému systému nadále limitované.

Podle současných pravidel mohou ukrajinští zdravotníci vykonávat odbornou praxi bez potřeby uznání odborné způsobilosti pod přímým odborným vedením jiného zdravotníka pouze v akreditovaných lůžkových zařízeních. Sousední Slovensko přitom stejné omezení na nemocnice v rámci balíku opatření s označením Lex Ukrajina přijatém letos březnu, jehož součástí bylo i zjednodušení přístupu k výkonu zdravotnického povolání osobami ze zahraničí, zrušilo. Také v Polsku mohou ukrajinští zdravotníci pracovat v jakémkoli zdravotnickém zařízení.

Lékaři a sestry z Ukrajiny by přitom měli zamířit především do přetížených ambulancí, apelovala nedávno v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem předsedkyně spolku lékařů se zahraničním vzděláním Doktor Čechov Olga Žernosek. A kritizovala skutečnost, že ukrajinští zubaři, gynekologové nebo praktici do ambulantního sektoru, navzdory velké poptávce od ostatních ukrajinských uprchlíků i ředitelů poliklinik a majitelů soukromých klinik, nemohou nastoupit.

Přitom ještě na konci března mluvil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) o tom, že jako stážisté by lékaři z Ukrajiny mohli pracovat i v ambulantních zařízeních. Ministerský metodický pokyn k zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny z 8. dubna však v tomto aspektu opět kopíruje pouze současné zákonné podmínky a nic se na tom nemá změnit ani do budoucna.

„Ministerstvo zdravotnictví v současné chvíli na legislativní změně nepracuje,“ reagoval krátce Válkův mluvčí Ondřej Jakob na dotaz Zdravotnického deníku, zda rezort připravuje legislativní změnu či nějaký jiný způsob, jak ukrajinské stážisty do ambulantního sektoru dostat.

Ukrajinští zdravotníci v přetížených ambulancích mohou být řešením

„Domnívám se, že na akreditovaném ambulantním pracovišti by mohlo být ukrajinským zdravotníkům umožněno pracovat za přesně stanovených a kontrolovaných podmínek a pod odborným vedením,“ myslí si místopředseda poslaneckého zdravotnického výboru a předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). A v této souvislosti by byl i ochoten podpořit potřebné legislativní změny, „pokud bude nově zaváděný systém definován tak, aby byl bezpečný pro pacienty,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Podobně je i podle dalšího člena výboru a poslance za ODS Petra Fifky možné, aby ukrajinští zdravotníci vykonávali svou praxi i v ambulancích. Musely by však být splněny stejné podmínky jako v nemocnicích, tedy především přítomnost odborného vedení. „A samozřejmě lékař v ambulanci intenzivně komunikuje s pacientem, takže je nezbytné si plně navzájem rozumět,“ dodává poslanec.

Poslankyně za ANO Ivana Mádlová se domnívá, že při hledání funkčního řešení této mimořádné situace musí zůstat prioritou bezpečí pacienta i, odbornost a kvalita poskytované zdravotní péče a nelze automaticky uznávat vzdělání a znalosti, které neodpovídají těm českým. „Pokud však praktický lékař nebo ambulantní specialista získal akreditaci ministerstva zdravotnictví a ve své ordinaci vzdělává mladé lékaře v rámci postgraduálního studia, existuje záruka, že splňuje personální, věcné i technické požadavky také pro zabezpečení výkonu odborné praxe lékařů z Ukrajiny,“ myslí si poslankyně.

Její kolegyně ze zdravotnického výboru Iveta Štefanová z SPD souhlasí s tím, že příchod několika set lidí, z nichž značnou část představují děti, znamená největší nápor právě v ambulantní sféře a primární péči. Co největší využití zdravotníků z řadu uprchlíků tak může být jedním z řešení. „Souhlasím s tím, že je třeba více rozšířit možnost výkonu odborné praxe v ambulantní sféře, je ale otázka, zda je možné zajistit dostatek školitelů,“ konstatuje poslankyně.

Stejně jako ostatní se domnívá, že nelze slevovat z požadavků na potřebnou odbornost a vzdělání. „Není ale potřeba dělat nějakou zásadní legislativní změnu, pouze bychom se měli zaměřit na to, aby se tento proces zbytečně neprodlužoval,“ dodává Štefanová. Možnost pracovat v ambulantní sféře pro zahraniční zdravotníky není podle ní u nás nedostupná a proces ověření potřebného vzdělání a složení aprobační zkoušky zcela obcházet nedoporučuje.

S tím souhlasí i poslanec a člen zdravotnického výboru za STAN Jak Kuchař. „Považuji však za potřebný a správný návrh ministerstva zdravotnictví, který by pomohl (proces uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání) zrychlit, pro začátek na lékařských fakultách Karlovy a Masarykovy univerzity. Tuto změnu jsem připraven podpořit,“ napsal Zdravotnickému deníku.

V Polsku to jde rychleji

Ministerstvo argumentuje, že ukrajinští zdravotníci na zmíněné odborné praxi, která může trvat až rok (s možností prodloužení na maximálně tři roky), mají dost času na to, aby se připravili na aprobační zkoušku. Jejím složením dojde k plnému uznání jejich odborného vzdělání. Zkouška je nicméně náročná nejen na požadované množství vědomostí, ale také čas. Nejde totiž o žádnou krátkodobou záležitost – doba od podání žádosti o uznání způsobilosti po vydání rozhodnutí dělá podle Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který aprobační zkoušky zajišťuje, v součtu 64 týdnů, tedy 16 měsíců.

Například v sousedním Polsku může atestovaný ukrajinský lékař začít ve svém oboru samostatně pracovat (na časově omezenou dobu pěti let) v jakémkoli zdravotnickém zařízení již po třech měsících výkonu odborné praxe pod odborným vedením lékaře specialisty, jak uvádí polské ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách. Příslušné zařízení jen musí tuto skutečnost ministerstvu nahlásit, to ovšem ještě před tím vydá souhlas s výkonem povolání lékaře v daném subjektu.

K doložení vzdělání zpočátku stačí polskému ministerstvu kvalitní kopie diplomu. Originál či ověřený překlad je nutno doložit do šesti měsíců (v ČR stačí kopie diplomu bez nostrifikace pouze na krátkodobou stáž po dobu tří měsíců, jinak je zapotřebí úředně ověřená kopie). K prokázání jazykových znalostí pak stačí vlastnoručně podepsané prohlášení, že lékař prokazuje znalost polského jazyka nezbytnou k výkonu svěřených odborných činností. Podobné podmínky platí i pro sestry a porodní asistentky.

Bez zajímavosti není ani fakt, že zdravotníci se zahraničním vzděláním musí u nás při žádosti o povolení k výkonu odborné praxe zaplatit správní poplatek 500 Kč. V Polsku vydává ministerstvo zmíněný souhlas s výkonem povolání zdarma.

Riziko odchodu z Česka?

V současné době, kdy ukrajinští uprchlíci pobývají v Česku na základě dočasné ochrany, jež jim umožňuje volný přístup na trh práce, nemohou za prací odejít do státu jiného. S tzv. vízem strpění to není možné. Již teď se nicméně objevují obavy, zda to, že okolní státy nabízí pro ukrajinské zdravotníky flexibilnější podmínky, nemůže časem způsobit odliv těchto zdravotníků i z Česka. Před několika dny například komplikovanější česká pravidla hlasitě kritizoval na svém twitterovém účtu ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Toto riziko připouští i Tom Philipp: „Pokud budou pravidla postavena jinak než v okolních zemích a bude to pro zdravotníky nepříznivé, jistě to povede k zvážení změny země pobytu,“ uvedl pro Zdravotnický deník. S tím souhlasí také Petr Fifka, k tomu nicméně dodává: „Naším cílem je především bezpečnost a správná léčba našich pacientů. Proto považuji přísná kritéria na ověření příslušného medicínského vzdělání za oprávněná.“

Mádlová a Štefanová na druhou stranu připomínájí, že možnost pracovat v ambulantní sféře u nás zdravotníci po složení aprobační zkoušky stále mají. Obávat se jejich odchodu do sousedních zemí z tohoto důvodu tak není podle nich na místě.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY