Prioritami pro příští roky je podle České lékárnické komory (ČLnK) nastavení kritérií pro vznik nových lékáren, spolupráci se státem při vytváření legislativy a dalších pravidel včetně změny financování. Zaměřit se chce také na postavení lékárníka v systému zdravotní péče a nové služby včetně očkování. O dokumentu Vize 2025 informovala komora na webu.
Podle komory je třeba začít lékárenský trh regulovat nejen z hlediska cen, což se od 90. let nestalo. „Důraz byl kladen zejména na zcela volnou hospodářskou soutěž s přednostním zaměřením na cenu léčivých přípravků, bez jakékoli smysluplné regulace či nastavení pravidel pro rovnoměrnou síť lékáren,“ uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.
„Výsledkem je nerovnoměrné rozmístění lékáren, které se projevuje v postupném snižování dostupnosti lékárenské péče v periferních a venkovských oblastech a nadměrném zahušťování sítě v městských aglomeracích,“ doplnil. Vzniknout by tak měla geografická a demografická pravidla, kde mohou nové lékárny vznikat.
Komora žádá také změnu systému financování lékárenské péče, které by mimo jiné zohlednilo právě i venkovské oblasti. Náklady veřejného zdravotního pojištění na léky na recept, do čehož spadají i odměny lékárníků, se mezi lety 2016 a 2021 zvýšily o desetinu, činily 38,5 miliardy korun. U většiny ostatních segmentů zdravotní péče byl nárůst v desítkách procent, výjimku tvořily jen lázně a další oblasti, které omezila epidemie koronaviru.
Současný systém je z většiny závislý na maržích na léčiva. Ta na recept jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění, na některé léky si ale pacienti musí část ceny doplácet. U ohrožených skupin, jako jsou například senioři, je pro částku maximálního doplatku stanoven strop, vrací se ale až zpětně.
Komora chce prosazovat kombinovaný model financování, který by z poloviny tvořila marže a z poloviny částka hrazená pojišťovnou za poučení pacienta o užívání léku. „Dostupnost lékárenské péče hrazené z veřejných zdrojů pro pacienty je dnes a denně konfrontována s velmi silnou regulací projevující se neustálým poklesem stanovených maximálních cen léčivých přípravků, což se projevuje snižováním příjmů lékáren z obchodních přirážek,“ uvedl Krebs.
Je podle něj ale také třeba zavádět nové výkony, které by pojišťovny lékárnám platily, například v oblasti prevence. Mohly by například pacientům měřit tlak, hladinu cukru či cholesterolu nebo nebo očkovat nepovinné vakcíny včetně covidu-19.
V Česku funguje několik větších lékárenských sítí s desítkami či stovkami poboček a potom samostatné či menší skupiny lékáren jednotlivých majitelů. Jejich požadavky na nastavení systému se v některých oblastech liší. Komora například kritizuje selektivní dodávky některých výrobců a distributorů konkrétním lékárnám či sítím a rozdílné cenové podmínky. Pacienti pak musí podle komory obcházet lékárny a hledat lék skladem, případně nižší doplatky.
„Cílem je zavedení systému stejných doplatků ve všech lékárnách a vytvoření pravidel zásobování lékáren tak, aby jakákoli lékárna mohla zajistit pro pacienta, který si ji vybral, konkrétní léčivý přípravek,“ napsala komora v dokumentu.
Komora se dlouhodobě staví například proti možnosti doručovat léky na recept prostřednictvím kurýrů, což prosazovat ve změně zákona bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Považuje osobní kontakt lékárníka s pacientem za nenahraditelný.
„Měl by být zachován v plném rozsahu a dále rozvíjen s přihlédnutím k novým terapeutickým a technickým možnostem,“ uvedl Krebs. Osobní kontakt se podle komory osvědčil i v době pandemie koronaviru, kdy lékárny ani v době, kdy lékaři preferovali telefonický kontakt s pacienty, neomezily provoz.
Členství v ČLnK je stejně jako v profesní komoře lékařů či stomatologů povinné, členů je zhruba 9000.
-čtk-
