Preventivní faktory, které mohou pomoci při ochraně před některým onemocněním, někdy bývají velmi překvapivé. Platí to i o Crohnově chorobě, tedy autoimunitním onemocněním střev, kterým v Česku trpí tři desítky tisíc lidí. Nová studie totiž ukázala, že lidé, kteří měli v dětství psa nebo žili v prostředí velké rodiny, mají riziko vzniku tohoto onemocnění nižší.
Mít v raném dětství psa nebo žít s velkou rodinou může může působit preventivně proti vzniku Crohnovy choroby, naznačuje nová studie prezentovaná na konferenci konané v rámci Týdne nemocí trávicího traktu, která proběhla v San Diegu. Výzkumníci při ní zjistili, že vlastnit v dětství psa znamená mít později v životě menší pravděpodobnost toho, že bude mít člověk zvýšenou propustnost střev, což je raný indikátor Crohnovy choroby. Studie také odhalila, že faktory jako život ve velké rodině či se psem jsou spojeny se změnami složení střevního mikrobiomu, což může vést k porozumění, jak takové věci ovlivňují riziko Crohnovy choroby.
„Tyto výsledky naznačují, že faktory prostředí jsou spojeny s rizikem rozvoje Crohnovy choroby, a nabízejí tak nové cíle pro studie zaměřené na snížení rizika rozvoje onemocnění,“ řekl Medical News Today spoluautor studie Williams Turpin z Mount Sinai Hospital.
Crohnova choroba je chronické onemocnění, kterým trpí tři miliony Američanů a v ČR se s ní v roce 2017 léčilo 27 tisíc lidí. Dochází při ní k zánětu trávicího traktu, což se projevuje bolestmi břicha, ztrátou hmotnosti, průjmy a únavou. Zásadní roli při vzniku onemocnění hraje genetika, takže lidé, kteří mají Crohnovu chorobu v rodině, mají sami vyšší riziko vzniku onemocnění. Vedle genetických predispozic mají ale na nemoc vliv i environmentální faktory. Studie ukázaly, že dieta, život se zvířaty a hygienické podmínky v raných fázích života mohou vznik onemocnění ovlivnit. Zatím ovšem nebyl zcela popsán věk, v němž tyto faktory hrají největší roli.
Kočky preventivní efekt nemají
V nové studii výzkumníci zkoumali spojení mezi environmentálními faktory, kterým je člověk vystaven v různých fázích života, a incidencí Crohnovy choroby. Aby pochopili, jak by faktory prostředí mohly ovlivnit riziko onemocnění, hodnotili také souvislost těchto faktorů s biomarkery v podobě slabého zánětu střev, zvýšené propustnosti střev a změn střevního mikrobiomu.
Výzkum zahrnoval 4289 blízkých příbuzných pacientů s Crohnovou chorobou, kteří byli nabráni do celosvětové studie zaměřené na možné spouštěče onemocnění s názvem Crohn’s and Colitis Canada Genetic, Environmental, Microbial project. Na začátku výzkumníci dali účastníkům dotazník, který se zaměřoval na současné i minulé vystavení osmi environmentálním faktorům. Mezi ty patřila velikost rodiny, život na farmě, konzumace nepasterizovaného mléka, počet koupelen či život s domácím mazlíčkem. Dřívější vystavení faktorům bylo rozděleno do věku 0 až 1 rok, 2 až 4 roky a 5 až 15 let. Zároveň výzkumníci měřili hladiny biomarkerů v době náboru do studie. Po období sledování asi pět a půl roku se u 86 účastníků rozvinula Crohnova choroba.
Odborníci přitom zjistili, že ti, kdo žili se psem, ale ne s kočkou, ve věku od dvou do čtyř let, měli nižší riziko Crohnovy choroby. „Výsledky u koček byly jiné, i když se stále pokoušíme zjistit proč. Může tu hrát roli to, že se majitelé psů dostanou při procházkách se zvířetem ven častěji nebo žijí v oblastech s větším množstvím zeleně, což už se dříve ukázalo jako ochranný prvek proti Crohnově chorobě,“ vysvětluje Turpin.
Život se psem v jakémkoliv věku byl také spojen s normální propustností střev, a majitelé psů také měli odlišné složení střevního mikrobiomu ve srovnání s těmi, kdo psa neměli. Tato spojení s biomarkery Crohnovy choroby tak poskytují vhled do možných mechanizmů, skrze něž mohou být majitelé psů chráněni.
Více mikrobů v dětství, lepší imunita v dospělosti
Nižší riziko rozvoje Crohnovy chroroby ale měli také lidé, kteří během prvního roku života vyrůstali ve velké rodině složené z více než tří členů. Život ve velké rodině byl navíc spojen se změnami složení střevního mikrobiomu v pozdějším životě.
„To všechno může souviset s hypotézou hygieny, což znamená, že nedostatečné vystavení mikrobům v raném dětství může vést k dysregulaci imunitního systému v pozdějším životě. Mít velkou rodinu nebo vlastnit psa v raném dětství může zvýšit vystavení mikrobům a tak lépe vycvičit imunitní systém, což vede k mnohem lepší toleranci vůči prospěšným bakteriím později v životě,“ objasňuje Turpin.
Podle Jeana-Frederica Colombela, profesora medicíny z Mount Sinai Medical Center v New Yorku, však studie ukazuje pouze korelace mezi tím, když měl někdo psa nebo velkou rodinu, a rizikem rozvoje Crohnovy choroby – neposkytuje ale mechanické vysvětlení. Využití dotazníků k posouzení rizikových faktorů by navíc mohlo vést ke zkreslení.
„Tato zjištění jsou náchylná ke kognitivnímu zkreslení, což znamená, že když se dotazujete, ptáte se na rizikové faktory, o kterých přemýšlíte. Možná nám uniká něco, co je mnohem důležitější, ale o čem nepřemýšlíme,“ poukazuje Colombel.
V tuto chvíli také není známo, zda se výsledky týkají i ulcerózní kolitidy, dalšího hlavního typu zánětlivého onemocnění střev. „Je zapotřebí více prací, abychom prozkoumali další biologické mechanismy a specifičnost jejich spojení s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou,“ dodává docent z Massachusetts General Hospital Ashwin Ananthakrishnan.
-mk-
