Středa, 25. května, 2022

Referenční rok či limitace na PURO. O čem se diskutovalo v dalším kole dohodovacího řízení?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

I když zdravotní pojišťovny ještě segmentům nepředložily vlastní návrhy na to, jak mají vypadat úhrady pro příští rok, rýsují se už nyní místa, na kterých bude problém najít shodu. V případě nemocnic jde o referenční rok – zatímco plátci prosazují 2019, zástupci segmentu bojují za rok 2022. Laboratoře zase prosazují ukončení regulace úhrad přes PURO (tj. průměrné úhrady na rodné číslo), s čímž pojišťovny nesouhlasí. V současné situaci, kdy se celkový nárůst pojistného odhaduje asi na 18 miliard korun a (přinejmenším podle Svazu zdravotních pojišťoven, více zde) tak není dostatečný prostor pro cenová jednání, jsou k dohodě skeptičtí i ambulantní specialisté. Podle nich za stavu, kdy náklady prudce rostou, navýšení o pár procent ke shodě s plátci stačit nebude.

Minulý týden proběhlo druhé kolo přípravné fáze dohodovacího řízení, které se ovšem opět točilo hlavně okolo technických parametrů spíše než konkrétních čísel. Jak ukazuje zápis z jednání, v segmentu akutní lůžkové péče byla hlavním tématem volba referenčního roku. Koordinátor segmentu Miloslav Ludvík navrhl jako referenční období letošek, což podpořili i další zástupci poskytovatelů s tím, že rok 2019 je příliš vzdálený a roky 2020 a 2021 jsou zatížené covidem.

Plátci oproti tomu chtějí jako referenční rok 2019, u ambulancí je pak podle podle VZP možné použít také rok 2021 očištěný od covidových nákladů. Rok 2022 odmítají i s tím, že ho k dnešnímu dni nedokážou validně analyzovat.

Nemocnice ovšem poukázaly, že v roce 2022 je zdravotnictví jiné a mnohé vlivy, které máme, v roce 2019 neexistovaly. Michal Čarvaš z Asociace českých a moravských nemocnic také připomněl, že náklady od té doby vzrostly o více než 30 procent a mzdy za čtyři roky o více než 35 procent. Zároveň poukázal, že v nemocnicích nedochází ke snižování produkce, naopak se dohání péče a prodlužují se čekací lhůty. Miloslav Ludvík přitom přislíbil přípravu pojistky, která by zabránila spekulativnímu chování poskytovatelů.

Vedle toho nemocnice připomněly, že inflace výrazně předbíhá tempo růstu zdravotního pojištění, k čemuž se nyní přidá pokles úhrad za státní pojištěnce. Za srovnatelné peníze tak bude méně poskytovaných služeb a menší tempo růstu zdrojů tak určitě nemůže vést k většímu tempu růstu péče. Svaz zdravotních pojišťoven ovšem už upozornil, že není připraven deklarovat pozitivní tempo nárůstu.

Stejně jako akutní i následná lůžková péče by chtěla jako referenční rok 2022, s čímž ovšem v tomto případě plátci nemají problém. Nepředpokládají zároveň změnu úhradového mechanizmu, diskuze by však měla být ohledně kvalitativních kritérií – což je věc, s níž souhlasí i poskytovatelé. Změna ovšem i vzhledem k neexistenci modelace dopadu není už pro příští rok pravděpodobná.

Otevřený výkonový systém u laboratoří plátci nechtějí

Ambulantní specialisté by zase jako referenční rok chtěli mít ten loňský, na což jsou plátci ochotni přistoupit za podmínky, že bude očištěn od covidových nákladů a vlivů kompenzačních vyhlášek. Už na minulém jednání také bylo odsouhlaseno, že budou zachovány principy úhrad z letošního roku. Svaz zdravotních pojišťoven ovšem zatím ani interně neodsouhlasil definitivní rozsah úhrad pro rok 2023 z důvodu neznalosti výše plateb za státního pojištěnce a příjmů pojistného.

Zástupce segmentu a šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko vyslovil pochopení pro to, že plátci nemají v ruce potřebné údaje, zároveň ale připomněl prudký nárůst nákladů například za energie, k němuž došlo v tomto roce – s čímž se ovšem v úhradové vyhlášce pro letošek nepočítalo (psali jsme také zde). Oproti roku 2020 tak někde dochází ke zvýšení nákladů o 25 procent. Nárůst pro příští rok o malé jednotky procent, na který jsou podle dosavadních informací pojišťovny schopny přistoupit, tak pravděpodobně pro dohodu v segmentu nebude akceptovatelný.

Na neshody narazili poskytovatelé s plátci i v segmentu laboratoří a radiodiagnostiky. Ten přichází s návrhem na otevřený výkonový systém s tím, že by došlo k ukončení úhrady přes PURO. To ovšem odmítla jak VZP, tak Svaz zdravotních pojišťoven s tím, že by tak nebylo možné predikovat nárůst výkonové produkce.

Plátci navíc poukázali na to, že otevřený výkonový systém bez regulace s nárůstem hodnoty bodu (požadavek na základní hodnotu bodu byl 84 haléřů, potažmo 98 haléřů) by znamenal meziroční nárůst o zhruba osm procent, a to při stejné produkci. VZP přitom přislíbila, že provede analýzu necovidové produkce, a zároveň deklarovala, že je připravena pro všechny segmenty připravit stejné tempo nárůstu.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY