Plánovaný čtyřprocentní nárůst úhrad, který ani náhodou nepokryje 15procentní inflaci, péče o uprchlíky z Ukrajiny i resty vzniklé odkládáním péče při covidové pandemii – to vše se velmi podepisuje na českém zdravotnictví. Vláda svým současným přístupem, kdy plánuje snížit platby za státní pojištěnce, může systému zasadit i další ránu. Během covidu se totiž zvedl zájem o studium zdravotnických oborů – jak ale varují odbory, mohly by škrty ve zdravotnictví chuť pracovat v tomto oboru podkopat.
„Navržená částka plateb za státní pojištěnce je naprosto nedostatečná a žene systém do velkých problémů. Inflace se v současné době pohybuje okolo 15 procent, české zdravotnictví je po covidu poměrně hodně zdecimované a je třeba řešit také ukrajinské uprchlíky. To všechno nás vede k tomu, že situace v příštím roce je jedna velká neznámá a ujišťování, že to systém vydrží a nestane se nic mimořádného, nejsou podle nás pravdivá. Je to vidět i při jednáních o úhradách pro rok 2023, kdy pojišťovny nabízejí poskytovatelům navýšení úhrad o čtyři procenta. Čtyři procenta při inflaci 15 procent jsou naprosto nedostatečná,“ uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Ta připomíná, že by od pololetí mělo dojít ke snížení plateb za státní pojištěnce na 1567 korun, a navrhovaný valorizačí mechanizmus by přinesl nárůst nad současnou úroveň 1967 korun až v roce 2025. V situaci, kdy nemocnicím rostou náklady, mají na starosti péči o ukrajinské uprchlíky, dohánějí plánované operace a k tomu netuší, jak to bude na podzim vypadat s covidem, to bude mít své dopady jak na pacienty, tak na zdravotníky.
„Nechceme se dostat do situace, kdy se budou zase odkládat výkony, pacienti budou čekat na léčbu a bude normální na ortopedickou operaci čekat dva roky. Dnes je systém nastavený dobře, ale bez peněz se to dělat nedá – a pokud finanční prostředky do zdravotnictví nepřijdou, budou se zdravotnická zařízení chovat podle toho, na co mají,“ konstatuje Žitníková. „Zdravotnická zařízení si nárůst cen energií, pohonných hmot či potravin do svých výstupů nemohou zakalkulovat,“ doplňuje šéf lékařských odborů Martin Engel.
Konec benefitů v podobě lázní
Podle odborářů se zároveň už zase začínají objevovat případy zavřených oddělení – problém je nyní například s neurologiemi. Dalším aspektem je, jaký bude mít současná situace vliv na budoucí zdravotníky.
„Pandemie přinesla zvýšený zájem o práci ve zdravotnictví – na medicíny a zdravotní školy se hlásí více uchazečů. A my místo abychom jim vzkázali, že se na ně těšíme a do provozu je potřebujeme co nejdříve, znejišťujeme je tím, že zdravotnictví se peníze ubírají a o nárůstu platů se nemluví,“ pozastavuje se Martin Engel.
Zdravotníkům, kteří bojovali s covidovou pandemií, asi neudělalo radost ani to, že vláda stopla benefity v podobě lázní. Na tento dotační titul byla už loni alokována jedna miliarda, která ale nebyla vybrána, a tak měla být prodloužena možnost čerpání. Mnozí zdravotníci si totiž v druhém pololetí nestihli benefit vybrat.
„Už 14. ledna jsme na pracovním týmu RHSD avizovali, že budeme požadovat, aby byl dotační titul vypsán i pro letošní rok. Bohužel jsme se 8. dubna dozvěděli, že prostředky, které byly vyúčtovány do konce února, byly vráceny zpátky do státního rozpočtu. Od ministra Válka jsme se doslechli, že to už v letošním roce nepůjde, budeme muset dát podnět na velkou tripartitu, a pokud ministerstvo zdravotnictví tyto prostředky dostane, vypíše dotační titul až v roce 2023,“ dodává místopředsedkyně zdravotních a sociálních odborů Jana Hnyková.
-mk-
