Pátek, 19. srpna, 2022

Atraktivnější zvací dopisy na screening či bonifikace za návštěvy preventivních prohlídek. Co plánuje VZP na poli prevence?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Personalizovaná prevence, bonifikace za navštěvování screeningových programů, podpora zaměstnavatelů tak, aby u svých zaměstnanců dbali na dobré zdraví, ale také vyvracení mylných dojmů, které kolují v populaci – v tom všem by podle náměstka VZP pro služby klientům Ivana Duškova měla mít největší česká zdravotní pojišťovna do budoucna nezastupitelnou roli. Prevence je totiž zpravidla levnější než léčba, nemluvě o tom, že také pro pacienta příjemnější. Aby se však prevenci dařilo prosazovat ve větším měřítku, je třeba politická podpora. Problematice se věnovala konference VZP na téma behaviorální aspekty prevence a léčby onkologických onemocnění.

V České republice se od roku 2014 realizuje projekt adresného zvaní ke třem organizovaným screeningům – nádorů prsu (ženy nad 45 až 70 let jednou za dva roky), kolorekta (od 50 do 55 let každoročně, od 55 do 70 let jednou za dva roky) a děložního čípku (ženy od 25 do 70 let každoročně). Novinkou je od letošního ledna screening rakoviny plic určený lidem od 55 do 74 let, kteří vykouřili alespoň 20 balíčkoroků (tedy krabičku cigaret denně po dobu 20 let nebo např. dvě krabičky denně za deset let).

Screeningů se ale zdaleka neúčastní tolik lidí, kolik by mohlo. Nyní se sice po propadu během covidu, kdy například u kolorektálního karcinomu došlo k 16procnetnímu poklesu, povedlo screeningy dostat se na předcovidovou úroveň, stále ale máme rezervy. Podle Ivana Duškova by bylo možné přesvědčit ještě 10 až 15 procent lidí, aby se do screeningů zapojili.

Konference VZP se zúčastnili předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová, předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka, náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov, projektová manažerka a členka vedení Amelie z.s., Hlas onkologických pacientů Šárka Slavíková a studentka medicíny 3. LF UK a manažerka ve společnosti Loono Natálie Jírovská. Akci moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. 

VZP by proto nyní ráda pozměnila podobu dopisu, který nyní chodí lidem do schránky. „Nyní je tam patrná úřednická snaha o maximum informací, jenže když to pak přijde mediánovému voliči domů, má to na sobě nálepku koš, než aby ho to upoutalo a motivovalo jít na vyšetření. Jen pro představu: VZP pošle 80 až 100 tisíc těchto dopisů měsíčně, tedy přes milion za rok,“ přibližuje Ivan Duškov.

Největší česká zdravotní pojišťovna by tak peníze, které dříve šly na tradiční marketingové akce, raději využila touto formou na podporu prevence. Do budoucna by navíc VZP ráda začala bonifikovat například formou lázní ty pojištěnce, kteří pravidelné preventivní prohlídky a screeningy budou absolvovat.

Už nyní přitom pojišťovna přispívá na prevenci, a to například formou 500 Kč na vyšetření znamének, lidem nad 35 let až 3000 Kč na komplexní onkologickou prohlídku či 500 Kč na sonografické vyšetření prsou.

Změny ve fondu prevence

Na druhou stranu i VZP si je vědoma, že všechny pojištěnce se jí k prevenci přemluvit nepovede. „U vakcinace proti covidu jsme se přesvědčili, že zhruba s 20 procenty našich pojištěnců nehneme ani párem volů, ani motivační pětistovkou. A tak je to se vším. Je tu zkrátka část lidí, kteří k prevenci přistupují aktivně a mají zájem, a pak jsou tu takoví, kteří to odmítají,“ konstatuje Duškov.

Cestou v tuto chvíli nejsou ani malnusy. „Neumím si představit, že by si dnes někdo namaloval na čelo terč a řekl, že kuřáci, obézní a lidé, kteří se živí fast foodem a čokoládou, budou platit vyšší zdravotní pojištění. Racionálně je to sice dobře, ale ve finále je politický kontext složitější,“ poukazuje Ivan Duškov.

I ze strany politiků je ale nyní snaha více podpořit fondy prevence zdravotních pojišťoven. Byla totiž navržena změna, aby fond prevence při dobrém hospodaření pojišťovny mohl být plněn do výše 0,5 procenta celkového objemu příjmů pojistného (oproti současnému 0,3 procenta) a aby mohl být tvořen nejen z pokut a penále, ale také převodem z provozního fondu, pokud se tak pojišťovna rozhodne.

„Bylo by ale žádoucí moci počítat i s fixní částkou a do budoucna více plánovat. Víme, jak se nám bude vyvíjet kmen a jaké preventivní metody by byly žádoucí. Zároveň bychom měli více personalizovat a nenabízet všechno všem. Mojí ambicí je více pojištěnce motivovat k prevenci obecně, a to i na edukační úrovni zdravotní gramotnosti například aplikací v chytrém telefonu, která bude na pojištěnce cílit notifikacemi a nabízet portfolio edukačních materiálů či infografik,“ načrtává Ivan Duškov.

Slogan „tělo má jít do hrobu zhuntované“ je třeba nahradit

Na poli zdravotní gramotnosti by také měli plátci pomoci napravovat falešné dojmy a informace. „Měli bychom odbourávat kognitivní disonance, které lidé mají, typu: můj dědeček kouřil 60 cigaret denně a stejně se dožil vysokého věku. A pak je tu legendární Hrušínský ve Vesničko má středisková s tím, že tělo má jít do hrobu zhuntované. To je třeba vyškrtnout, neřídit se tím a vymyslet nějaký jiný slogan. Máme dostatek dat, abychom obhájili vakcinaci i různé typy intervencí, v diskurzu se to ale mnohdy redukuje,“ domnívá se Ivan Duškov.

Politická podpora není potřeba jen v tom, jak budou tvořeny fondy prevence, ale také u některých preventivních programů. Pokud například chceme dosáhnout vymýcení rakoviny děložního čípku, která je preventabilní nejen včasným záchytem, ale už také očkováním, velmi by pomohla ministerská nebo ideálně vládní iniciativa. Podklady, analýzy a apely pro evidence-based politiku by přitom měly poskytnout odborné společnosti, a nezastupitelnou roli tu nepochybně mají i plátci.

Ivan Duškov a předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.

„Vakcína proti HPV je hrazena od 13. do 14. roku, my ale poskytujeme příspěvek až do 18. roku pro případ, že to někdo prošvihne a zároveň začne žít sexuálním životem později. Zdravotní pojišťovny přitom i zde mohou mít koordinační roli,“ poukazuje Duškov.

Do podpory prevence je ale možno vtáhnout i další hráče. Jedním z nich jsou zaměstnavatelé, s nimiž VZP spolupracovala už při očkování proti covidu. Protože měla k dispozici informace o proočkovanosti zaměstnanců v konkrétním podniku, seznámila s údaji v anonymizované podobě jeho vedení a nabídla asistenci v podobě mobilního očkovacího týmu.

„Cílení na konkrétního zaměstnavatele je ukázka cesty, jak se tématu věnovat. A to ani nemluvím o tom, že kvalitní zaměstnavatel by měl dbát jak o duševní, tak somatické zdraví svých zaměstnanců, protože je to v jeho zájmu. Podle průzkumu se už přitom mileniálové, kteří nyní nastupují do práce, dívají i na to, jak se zaměstnavatel chová jak v environmentální, tak v této oblasti, a podle toho si budou vybírat,“ dodává Duškov.

Pochopitelně klíčovou roli v prevenci má ale výchova, tedy rodina a případně školství. Právě zde je možno naučit děti návykům, pozitivním i negativním, které si s sebou ponesou celý život.

Foto: Radek Čepelák

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY