Vysoké teploty, které nyní panují na mnoha místech Evropy, mají i méně očekávané negativní zdravotní dopady. Problémy spojené s extrémním horkem se netýkají pouze osob, které v důsledku vedra kolabují a dostávají se s akutními obtížemi do nemocnic. Rostoucí teploty se nepříznivě podepisují i na stavu psychiatrických pacientů, kdy současné počasí může zhoršit symptomy jejich stávajícího onemocnění i způsobit horší efekt užívané farmakoterapie.
Negativní dopady vysokých teplot na lidské zdraví jsou obvykle spojeny s dehydratací či kolapsovými stavy, které znamenají nárůst pacientů s akutními obtížemi na urgentních příjmech nemocnic. To však nejsou jediné důsledky horkých dnů. Negativně se vlny veder podepisují i na duševním zdraví, zejména těch, kteří už žijí s některým z psychiatrických onemocnění či poruch.
„V posledních letech stále více výzkumů ukazuje, že vlny veder zhoršují výsledky u chronických psychiatrických pacientů,“ popsal pro britský deník The Guardian Laurence Wainwright, který působí v psychiatrické laboratoři University of Oxford a věnuje se mimo jiné výzkumu v oblasti veřejného zdraví.
„Roste množství sebevražd a úmrtnost u těch, kdo již mají chronická onemocnění, se jejich stav může zhoršit,“ dodal s tím, že u pacientů například s bipolární poruchou může současné počasí vyvolat manickou fázi.
V roce 2007 byla v žurnálu British Journal of Psychiatry publikována studie, která popsala, že během sledovaného období jedenácti let došlo při každém nárustu průměrné denní teploty o jeden stupeň k nárůstu sebevražd o 3,8 procena. Pravděpodobným vysvětlením podle autorského týmu bylo to, že horko může oslabit již tak zhoršené schopnosti regulovat vlastní nálady a vést k nárustu agresivity i impulzivity.
Horké dny se však na psychickém stavu podepisují nepříznivě hned několika způsoby. Profesorka Tahseen Jafry, ředitelka Mary Robinson Centre for Climate Justice na Glasgow Caledonian University, upozorňuje, že vysoké teploty přivádějí do nemocnic i více pacientů s psychickými obtížemi: „Existují důkazy, které ukazují, že s nárůstem teplot jsou spojeny častější návštěvy nemocnic v důsledku psychických obtíží, duševních onemocnění a poruch nálad.“
Některá psychofarmaka zvyšují riziko úmrtí během horka
Jak The Guardian, tak magazín The Conversation, si všímají také dalšího méně známého vlivu horkého počasí na psychiatrické pacienty, a to ovlivnění medikace.
„Další problémy přináší skutečnost, že účinnost důležitých léků používaných k léčbě psychiatrických onemocnění může být snížena vlivem tepla. Také víme, že mnoho léků zvyšuje riziko úmrtí v souvislosti s horkem. Například antipsychotika mohou potlačit pocit žízně, což může vést k dehydrataci,“ varují ve svém společném článku Laurence Wainwright a Eileen Neumann, která se věnuje výzkumu neurověd na Univerzitě Curych.
Konkrétně některé léky mohou fungovat odlišně v závislosti na tělesné teplotě a míře hydratace či spíše dehydratace organismu. Je možný i vliv na termoregulaci, což stěžuje pacientům zvládání horkých dnů. Příkladem je lithium, které se běžně používá jako stabilizátor nálady, mimo jiné u pacientů s bipolární poruchou. Také je možné, že horko zesílí nežádoucí účinky medikace, což se může negativně podepsat na ochotě pacientů pokračovat v léčbě.
„Antipsychotika, která používáme u schizofrenie a bipolární poruchy, mohou skutečně ovlivnit to, jak lidé vnímají žízeň. Tělo nám velmi dobře sděluje, kdy máme žízeň, ale pokud užíváme tyto léky, toto může být zasaženo během vlny veder, která sama o sobě způsobuje zdravotní obtíže související s horkem,“ vysvětlil Wainwright.
Kvůli horku roste agresivita. Častější jsou i obtíže se spánkem
Teplo zasahuje také kognitivní schopnosti i u zcela zdravých lidí. Schopnost řešit složitější úlohy je vlivem horka oslabena. Například americká observační studie z roku 2018 popsala, že pokud studenti byli během horkých dnů v místnostech bez klimatizace, jejich výsledky v kognitivních testech byly horší o 13% a současně se o 13% zhoršila jejich reakční doba. Tím, že lidé mají horkem „zastřenou mysl“, může růst jejich pocit frustrace, což pak následně může vést k agresi. Možným důsledkem pak je nárůst agresivního chování i násilné kriminality. I pouhý nárůst venkovní teploty o jeden nebo dva stupně může vést k nárůstu násilného chování o 3 až 5%.
„Odhaduje se, že do roku 2090 by změny klimatu mohly být zodpovědné až za pětiprocentní nárůst celosvětové kriminality, a to ve všech oblastech. Tento nárůst zahrnuje komplexní psychologické, sociální a biologické faktory. Například chemická látka v mozku serotonin, která mimo jiné udržuje agresivitu na uzdě, je ovlivněna teplem,“ popsali Laurence Wainwright a Eileen Neumann.
Negativní dopady mohou mít i poruchy spánku v důsledku vysokých teplot. „Důkazy nám velmi jasně ukazují, že nekvalitní spánek a/nebo kratší doba spánku mohou zhoršit výsledky u osob s depresivní poruchou. Pár nocí přerušovaného spánku může u nich být důvodem k nástupu depresivní fáze,“ shrnul Wainwright.
Úzkosti spojené se změnami klimatu
Negativně se na duševním zdraví mohou podepsat také výrazné změny fungování společnosti, k nimž dochází v důsledku změn klimatu. Lidé se podle profesorky Jafry mohou přirozeně obávat nedostatku potravin nebo další vlny migrace.
„Tyto skutečnosti se pak mohou projevit na duševním zdraví, protože jde o to, jak se jako lidé vyrovnáváme s měnícími se okolnostmi,“ vysvětlila s tím, že u některých lidí se může objevovat také něco, co lze označit jako „ekologická úzkost“.
Mnoho zejména mladých lidí zažívá obavy ze změn klimatu a jejich negativních dopadů. „Tento termín se používá k popisu stavu úzkosti z toho, co se bezprostředně odehrává, a také z budoucnosti, která nás čeká a jak se s ní vyrovnáme,“ dodala expertka.
Ludmila Hamplová
