Řešení nedostatku odborného personálu, zlepšení dostupnosti zdravotní péče nebo širší využití zdravotnických dat a prediktivní analytiky. To jsou některé z hlavních priorit, na které se potřebuje světové zdravotnictví v následujícím období zaměřit. Ukázaly to výsledky největšího celosvětového průzkumu mezi vedoucími lékaři a manažery nemocnic – Future Health Index 2022, který zpracovala společnost Philips.
Cílem výzkumu, který Philips provádí již od roku 2016, je pomoci odhalit připravenost různých států na globální problémy týkající se zdraví populace a na budování efektivních systémů zdravotnictví. Pro letošek byly osloveny tři tisíce odborníků z celého světa s cílem zjistit, jak vedoucí pracovníci ve zdravotnictví využívají data a digitální technologie pro řešení klíčových výzev vyplývajících z pandemie.
„Future Health Index přináší zajímavý přehled o hlavních výzvách, kterým čelí zdravotnické systémy napříč celým světem. Ze závěrů reportu je zřejmé, že zatím zdaleka plně nevyužíváme potenciál dat. To by přitom mohlo přinést velké benefity v podobě zmírnění každodenní zátěže zdravotnického personálu i zlepšení péče o pacienty,“ říká Tomáš Vavrečka, ředitel Philips Česká republika.
Do roku 2030 se očekává, že celosvětová poptávka po zdravotnickém personálu vzroste na 80 milionů zaměstnanců, kterou však budě složité uspokojit. Každý třetí zdravotnický lídr proto říká, že jeho nejvyšší prioritou je spokojenost zaměstnanců a to, aby v oboru zůstávali i nadále. Odlivu zaměstnanců čelí zdravotnické systémy vinou různých vlivů – například v USA či Německu je to hojně způsobeno současným fenoménem tzv. Great Resignation – jde o jev, kdy lidé hojně opouštějí a mění současná zaměstnání kvůli nedostatečnému pocitu naplnění z vlastní práce či vyššímu výdělku, v Indii je to zase neustále se zvyšující potřeba dalších zdravotníků. U nás je v této souvislosti často skloňováno stárnutí lékařů a odliv lékařů i dalšího zdravotnického personálu do zahraničí.
Digitalizace může personálu ulehčit
Kvalitně zacílené investice do digitalizace mohou situaci pomoct a personálu ulevit. „Dnešní technologie přináší velkou škálu možností a funkcí, které mohou usnadnit a zefektivnit každodenní úkony zdravotnickXXého personálu,“ míní Tomáš Vavrečka. Distanční či virtuální péče a využití dat – digitálních záznamů, telemedicíny a nových technologií je klíčem ke stabilizaci systému, což potvrzuje i farmakoekonom Tomáš Doležal.
„Budoucnost vidím v dobře odladěné kombinaci fyzické a virtuální péče se správnou digitální koordinací pacienta systémem. Digitalizace má nahradit zbytečné návštěvy třeba jen pro žádanky, výpisy a potvrzení. Dále zbytné návštěvy, kdy pacient může být monitorován v domácím prostředí a spojit se s lékařem na dálku,“ uvedl Doležal v rozhovoru pro Hospitalin.cz. S tím souhlasí i Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři a radiolog FN Motol: „Pokud chceme udržet kvalitu péče, není jiné cesty než důsledná a promyšlená digitalizace, která povede k zefektivnění práce zdravotnického personálu,“ řekl pro portál SeznamZprávy.cz
Světoví zdravotničtí lídři věří prediktivní analytice, což může pomoct k jejímu svižnému rozšíření. Její pozitiva vidí především v dopadu na zdraví a komfort pacientů i personálu a ušetření času i nákladů. Prediktivní analytika pomáhá určit stanovit správnou léčbu ve správný moment a na základě sebraných dat identifikovat a vyhodnocovat její účinnost. Dva ze tří respondentů (68 %) jsou přesvědčeni, že prediktivní analytika může mít pozitivní vliv také na snížení nerovností v přístupu k péči rozdílů díky poskytování rychlých a přesných vhledů, pomocí nichž lze identifikovat náchylnější skupiny lidí. Více než polovina expertů (56 %) již v určité formě prediktivní analytiku zavádí. Její rozšiřování je nicméně velmi nerovnoměrné, průkopníky jsou v tomto ohledu Singapur, USA a Brazílie. FHI 2022 však ukazuje, že i ti, kteří jsou v zavádění prediktivní analytiky nejdále, říkají, že nevyužívají potenciál této technologie naplno.
Pro využití dat je zatím nutné překonávat překážky
Přestože zdravotničtí profesionálové věří v přínos zpracování velkého objemu dat, který může ušetřit mnoho času i financí, je velká část z nich frustrována obtížemi, které stojí v cestě k jejich efektivnímu využití. Jako hlavní překážku odborníci nejčastěji označují omezený a složitý přístup k datům (51 %) a limity IT infrastruktury (23 %). Vzhledem k tomu, že kyberútoky čím dál častěji cílí na zdravotnická zařízení, vnímá každý pátý respondent jako největší riziko právě bezpečnost a soukromí dat. Větší zabezpečení dat a protokolů je proto nejlepší cestou k posílení důvěry v jejich využití a využití prediktivní analýzy. „Ochrana osobnosti a ochrana citlivých dat musí být v tomto procesu nezpochybnitelnou prioritou a pacient by měl mít právo se svojí digitální stopou v systému adekvátně nakládat,“ upozorňuje radiolog Kočí.
Podle děkana Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého Jiřího Vévody se úspěšná digitalizace našeho zdravotnictví neobejde bez efektivního vzdělání: „S dramatickým rozvojem digitálních technologií je toto téma pro oblast zdravotnictví naprosto nezbytné. V každém nabízeném studijním programu se digitální technologie v nějaké formě objevují. Je potřeba si uvědomit, že otázka nestojí tak, zdali chceme využívat digitální technologie ve zdravotnictví, ale pouze jak efektivně je, jakožto nástroje, budeme schopni využít a jak účinně budou využívány ve prospěch pacienta/klienta,“ řekl v rozhovoru pro Chip.cz
Letošní report také ukazuje, že se do popředí dostává téma udržitelnosti. Environmentální udržitelnost byla loni prioritou pouhých 4 % zdravotnických lídrů. Toto číslo narostlo na 24 %, jde tedy o šestinásobný nárůst. Ten může být způsoben jak tlakem veřejnosti, tak závazkem 50 zemí vzešlém z klimatické konference v Glasgow. „Vzhledem k tomu, že udržitelnost je téma, které citlivě vnímá především mladá generace, může hrát roli i v rozhodování mladých talentů při výběru pracovního prostředí,“ myslí si Vavrečka z Philips.
-TZ Philips-
