Pátek, 19. srpna, 2022

Zachraňují lidské životy. Nad ten pocit není, shodují se mladí lékaři z kliniky popálenin FNKV

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Tři doktoři ze tří různých států, tři různé příběhy. A jeden společný zájem, kterým je záchrana lidských životů. Na Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pečují o pacienty všech věkových skupin, jejichž léčba zahrnuje různé medicínské obory. To dává příležitost nejen k realizaci v mnoha disciplínách, ale také k dalšímu akademickému růstu a podílení se na zajímavých projektech. Zkušenosti lze získat i na zahraničních stážích. Možnosti jsou, stačí přijít a chtít, shodují se lékaři, kteří nastoupili na kliniku krátce po absolvování studií.

„Na práci v oboru plastické chirurgie nebo popálenin jsem čekal,“ odpovídá lékař Michal Kendra původem ze Slovenska na otázku, proč si zvolil právě tuto kliniku. „Medicínu jsem vystudoval na Slovensku. Když jsem po absolvování studií začal hledat uplatnění, oslovil jsem pražskou kliniku popálenin, protože Praha mě vždy lákala. Na klinice se zrovna uvolnilo místo, tak jsem této příležitosti využil. Nejprve jsem si udělal atestaci prvního stupně ze všeobecné chirurgie, což je pro práci zde podmínkou. Aktuálně pracuji na atestaci z plastické chirurgie, protože to je druhá podmínka. V podstatě celou dobu od dokončení studia pracuji zde,“ přibližuje lékař, který na klinice působí již sedmým rokem.

Cestu na pražskou kliniku až z Ameriky měl lékař Vitaly Fetissov. Doktor původem z Moldávie strávil 20 let ve Spojených státech, kde od svých čtrnácti let působil jako dobrovolník a následně jako kvalifikovaný zdravotník v oblasti přednemocniční péče. Když se rozhodl pro zásadní životní změnu, nenechala na sebe dlouho čekat. „Vyřídil jsem potřebné dokumenty a během pár týdnů jsem byl na cestě do Prahy. Medicínu jsem studoval v angličtině, ale během několika měsíců jsem se naučil česky,“ říká plynulou češtinou ambiciózní doktor, který ovládá také ruštinu.

MUDr. Vitaly Fetissov zahájil studium medicíny v roce 2014, na kliniku nastoupil krátce po promoci v roce 2020. Foto: archiv Kliniky popáleninové medicíny FNKV

Díky své jazykové vybavenosti se stal nezbytnou spojkou kliniky při organizaci transportu vážně popáleného děvčátka z Ukrajiny, kdy byl několik dní prakticky nepřetržitě na příjmu. Poskytnutou pomoc však považuje za svoji morální povinnost. „Byl to zřejmě nejtěžší úraz, jaký jsem u dítěte viděl, jednalo se opravdu o hodiny. Jsem rád, že jsem byl zde a mohl pomoci,“ komentuje Fetissov svůj podíl na záchraně děvčátka, které po několika měsících úspěšně dokončuje léčbu.

„Volba oboru popálenin byla správná“

Lékařku Magdalénu Švecovou předurčil pro práci na klinice popálenin její zájem o chirurgické obory. „Chirurgii jsem si vybrala na konci studia, kdy jsem absolvovala chirurgickou stáž před státnicemi a tento obor jsem viděla jako ideální možnost volby. Po absolvování 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsem nastoupila na všeobecnou chirurgii v Benešově. Zde jsem pracovala rok a půl, sehnat práci v Praze bylo ten rok obtížné. Pravidelné dojíždění bylo náročné, tudíž jsem se rozhodla hledat práci v mém rodném městě. Popáleniny se zdály jako velice zajímavý obor, ale člověk nevěděl, co od toho čekat. Brzy jsem zjistila, že moje volba byla správná,“ vysvětluje v současné době postgraduální studentka Kliniky popáleninové medicíny 3. LF UK a FNKV.

MUDr. Magdaléna Švecová se v rámci grantu spojeného s postgraduálním programem chystá na zahraniční stáž v německém Mannheimu. Foto: Radek Čepelák

Právě chirurgické výkony a denní přítomnost na sále je to, co lékařku při práci na klinice naplňuje.  „Práce na popáleninách je práce manuální, administrativy máme méně než jiné obory. Lékař stráví hodně času na operačním sále, což je pro nás jakožto mladé doktory jednak naplňující, jednak edukativní. A to mi úplně vyhovuje,“ chválí si Švecová.  

S prací na popáleninové klinice však zdaleka nejsou spjaty pouze chirurgické výkony. „Popáleniny jsou zajímavé v tom, že to není čistě jednostranně zaměřený obor. Péče o popáleného pacienta vyžaduje komplexní multioborový přístup. Práce zde dává doktorovi realizaci ve více odvětvích,“ říká Michal Kendra. Jednak to je chirurgický obor a plastická chirurgie, která zahrnuje mnoho výkonů jako například operace kožních štěpů, transplantace, plastiky a podobně. Je zde ale také bohatá akutní péče.

Známe všechna antibiotika, která existují

„U našich pacientů častokrát vídáme katastrofální úrazy, musíme být proto schopni vyselektovat akutní příčinu, která pacienta ohrožuje na životě na základě mnoha různých vyšetření. Pacienti selhávají multiorgánově a jsou ohroženi spoustou infekcí, bývají i dlouhodobě v umělém spánku na plicní ventilaci, je jim podáváno velké množství léků, které jim kontinuálně kape do žil. Tady známe všechna antibiotika, která existují,“ přibližuje lékař. V případech, kdy zranění je vážné a hluboké, obnáší operativa i amputace. „Operativa není zase tak bohatá, jako například v oboru plastické chirurgie. Tu mám také rád, ale postrádám v ní tu pravou medicínu. Proto rád sloužím tady, kde na oddělení přicházím do styku s polymorbidními pacienty,“ dodává Kendra. 

MUDr. Michal Kendra se zúčastnil zahraniční stáže v oboru plastické chirurgie v Berlíně. „Rád bych šel do zahraničí na delší dobu. Možnosti jsou,“ říká. Foto: Radek Čepelák

Pohled na kliniku optikou zahraničního studenta a lékaře přináší Vitaly Fetissov. Oceňuje zejména fakt, že primář i lékaři ovládají velmi dobře angličtinu, což v případě starších doktorů nebývá zvykem. Sám již v rámci působení na klinice přednáší, byť zatím zejména pro zahraniční studenty. „Vždy mě bavilo předávat zkušenosti dál. Zde na klinice máme velký zájem studenty naučit co nejvíce a jsem rád, když k tomu mohu přispět,“ říká Fetissov. Podobně jako jeho kolegové vnímá velice pozitivně, že zkušení lékaři mají snahu jak studentům, tak svým mladším kolegům předávat své znalosti. „Když přivezou těžce popáleného pacienta, všichni musíme pracovat synchronně, dobře a rychle. Jeden tým ošetřuje popálené plochy, druhý invazivní vstupy a podobně. Týmová práce je přeci super!“ chválí si Magdaléna Švecová spolupráci s místními lékaři.

Pacienti všech věkových skupin

Popáleninová klinika je spádovou nemocnicí pro všechny věkové kategorie. Doktoři se tak setkávají s pacienty všech věkových skupin, včetně dětí. Právě jejich léčba bývá zejména při těžkých úrazech nejvíce psychicky náročná, shodují se všichni tři mladí doktoři. „Na klinice míváme bohužel mnoho dětských pacientů. Nezáleží na tom, jak staré dítě je nebo odkud pochází. Za svoji kariéru jsem se setkal s mnoha vážnými úrazy, ale v případě dětí je to pro nás vždy náročné. Ale z druhé strany je úžasné, že jim umíme pomoci,“ konstatuje Fetissov.

Magdaléna Švecová považuje možnost péče o dětské pacienty za výhodu. „Mladý doktor se zpravidla obává pracovat s dětmi, aby něco nepokazil. I já jsem se zpočátku bála,“ popisuje své začátky doktorka. Na péči o dětské pacienty si však zvykla a dnes je práce na dětském oddělení běžnou a vítanou součástí její práce.

Široký věkový rozsah pacientů a tedy široké znalosti potřebné pro práci na klinice potvrzuje i kolega Michal Kendra. „Když jsme na jednotce intenzivní péče, tak jsme internisté. Když sloužíme na dětském oddělení, tak musíme ovládat i pediatrii. Děti se jinak operují, jinak se léčí. Pediatra máme, ale po chirurgické stránce řešíme vše my, jako chirurgové. Když jsme na standardním oddělení, tak je tam také spousta internistických pacientů. Tam jsou třeba staré babičky, kterým se stal úraz doma při vaření. Každá má problém s tlakem, cukrovkou, špatné žíly, klasické nemoci přiměřené věku,“ doplňuje doktor.

Ošetřování pacientů je týmová práce. „Všichni musíme pracovat synchronně, dobře a rychle,“ říká lékařka Magdaléna Švecová. Foto: Radek Čepelák

Léčba úrazů na popáleninové klinice je v mnoha případech časově velice náročná. Když se jedná o menší úraz, pacient zde stráví pár týdnů nebo měsíc, výjimkou však není ani hospitalizace na půl roku nebo déle. Doktoři tak mají čas pacienta blíže poznat a to je další aspekt, který na své práci oceňují. „Zde to není jako na jiných klinikách, kde pacienta odoperují a ten odchází za pár dní domů. Samozřejmě jsou i velké, vážné zákroky, kdy je člověk hospitalizován dlouho. Ale sem člověk přijde a není vůbec zřídkavé, že zde leží i půl roku. Pacienti si se sestřičkami třeba i tykají, známe jeho celou rodinu. Vytvoříme si s pacientem bližší kontakt, a to mě na této práci baví,“ říká Michal Kendra.

Sledovat pokroky pacientů je doktorům velkou satisfakcí

Propuštěním pacienta z kliniky však spolupráce nekončí. Někteří pacienti dochází dále na převazy a kontroly, v některých případech doživotně. To se týká zejména limitujících úrazů, kdy pacient je zachráněn, ale čeká ho velké množství operací a rekonstrukčních výkonů. „Někteří pacienti podstoupí i 70 narkóz. Některé úrazy se však přežít nedají, i takový je bohužel život,“ konstatuje Kendra. Když se však pacienta podaří zachránit a lékaři mají možnost sledovat jeho pokroky v léčbě i v dalším osobním životě, je to pro doktory velkou odměnou. „Mám vždy hřejivý pocit, když potkám na ambulanci pacienta, který přežil těžký termický úraz. Vidíme jejich rodiny, jejich pokroky v osobním životě, jejich děti. A to považuji za hodnotnou osobní satisfakci,“ popisuje Magdaléna Švecová.

K mnoha termickým úrazům dochází v domácnostech. Přestože bezpečnost a zabezpečovací systémy jsou na mnohem vyšší úrovni než kdysi, charakter úrazů, které tito doktoři ošetřují, zůstává stále stejný. „Lidstvo jde dopředu, ale úrazy, které způsobuje plamen nebo horká voda, nejsou lehčí. Jsou stále stejné jako v dávné historii, a budou stejné i za tisíc let. Ale medicína jde dopředu a dnes zachraňujeme takové úrazy, jaké ještě v nedávné minulosti nebylo možné přežít,“ říká Michal Kendra. „A ten pocit, když vidíte člověka, kterému jste pomohli zachránit život, jak žije, funguje a snaží se zařadit zpět do společnosti, se nedá popsat,“ uzavírá doktor.

Silvie Purmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY