Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach je pod palbou kritiky nemocnic, které se dostávají do problémů s likviditou kvůli rostoucím cenám energií. Foto: Superbass / CC-BY-SA-4.0 (via Wikimedia Commons)

Karl Lauterbach odráží kritiku a ukazuje balíček pomoci pro německé nemocnice

Netrvalo dlouho a spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) zareagoval na kritiku ze strany zástupců německých zdravotnických zařízení, že vláda na ně v záchranném balíčku v objemu 65 miliard eur zapomněla. Lauterbach ve čtvrtek oznámil, že nemocnice dostanou od státu peníze, které jim pomohou zvládnout následky zdražování energií. S odkazem na informace ze Spolkového ministerstva zdravotnictví to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

„Budeme brát zřetel na potřeby nemocnic,“ řekl ve čtvrtek spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach ve Spolkovém sněmu během prvního projednávání návrhu německého státního rozpočtu na příští rok.

Podle něho vláda na nemocnice v rozpočtu pamatuje a budou jim kompenzovány dodatečné náklady na energie i další náklady, které jsou způsobené inflací. Ta v Německu již přesáhla osmiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních 40 let.

„Mohu slíbit, že připravíme balíček, aby se nemocnice nedostaly do nepřekonatelných potíží v situaci, kdy 40 procent z nich má problémy s likviditou. V této energetické a inflační krizi naše nemocnice neopouštíme a pomůžeme jim překonat podzim i zimu. Ve štychu je nenecháme,“ dodal Karl Lauterbach.

Kriticky nízká likvidita u dvou z pěti nemocnic

Spolkový ministr zdravotnictví tak narážel na aktuální průzkum, který si nechala zpracovat Německá nemocniční společnost, a z něhož vyplynulo, že dvě z pěti německých nemocnic označují svou likviditní situaci jako kritickou, 50 procent jako dostatečnou a jen 11 procent jako dobrou.

Z průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 274 nemocnic z celého Německa, dále vyplynulo, že 96 procent z nich není schopno dlouhodobě financovat současné navýšení nákladů ze svých pravidelných výnosů.

Ukázalo se také, že ještě horší situace panuje u velkých zařízení s kapacitou nad 600 lůžek. Zde svou likviditní situaci jako kritickou vyhodnotilo 46 procent. Pouze každá dvacátá velká nemocnice uvedla, že je na tom finančně dobře. 87 procent nemocnic odpovědělo „ne“ na otázku, zda si v posledních dvou letech dokázaly vytvořit rezervy, aby byly schopny trvale financovat současné navýšení nákladů.

Zdravotnický rozpočet už nezatíží covid, odhaduje Lauterbach

Spolkový ministr zdravotnictví během své řeči ve Spolkovém sněmu vysvětloval, že také pracuje na „krátkodobém řešení“, která má pokrýt akutní finanční potřebu nemocnic. Konkrétní návrhy ani parametry řešení zatím nepředstavil. Podle deníku Deutsches Ärzteblatt pouze řekl, že podrobnosti představí a předloží vládě po konzultaci se spolkovými zeměmi „v příštích týdnech“.

Lauterbach také zopakoval, že chce výrazně urychlit digitalizaci německého zdravotnictví. Německo je totiž podle něho v této oblasti v evropském kontextu stále „rozvíjející se zemí“. Stěžejním projektem zůstává elektronická karta pacienta.

Spolkový ministr zdravotnictví také zmínil, že pro příští rok počítá s rozpočtem svého rezortu v objemu 22 miliard eur. To je výrazně méně než letos. „Neočekáváme totiž, že si pandemie koronaviru v příštím roce vynutí tak vysoké výdaje jako v minulých dvou letech,“ vysvětlil šéf spolkového zdravotnického rezortu.

Tvrdá kritika na adresu Lauterbacha

Spolková vláda i samotný Karl Lauterbach byli v tomto týdnu podrobeni tvrdé kritice zejména ze strany nemocnic. Důvodem bylo představení již třetího balíčku na podporu německé ekonomiky, která pod tíhou rekordních cen energií a vysoké inflace chřadne. Jenže z 65 miliard eur spolková vláda nevyhradila ani cent pro zdravotnictví, tedy ani pro nemocnice, které se často ocitají na hranici svých finančních možností.

„Na nemocnice se nedostalo ani ve třetím záchranném balíčku spolkové vlády,“ postěžoval si deníku Deutsches Ärzteblatt prezident Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) Gerald Gaß. Přitom právě nemocnice patří podle něho mezi nejohroženější část německého zdravotnického systému, a to kvůli rostoucím cenám energií.

Německá nemocniční společnost propočítala na základě aktuálních cen zemního plynu a elektřiny, jaké dodatečné náklady na energie by musely německé nemocnice v příštím roce vynaložit. A dospěla k částce čtyři miliardy eur (asi 100 miliard korun). O tolik více by německé nemocnice zaplatily navíc oproti roku 2021.

Bavorský ministr zdravotnictví apeloval na spolkovou vládu

Za nemocnice se postavil také bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek. (CSU). Vyzval spolkovou vládu, aby nemocnicím s ohledem na raketově rostoucí náklady na energie poskytla rychlou finanční pomoc.

„Spolková vláda by již neměla zůstat nečinná, jinak by se řada nemocnic ocitla v těžké ekonomické nerovnováze, která by ohrožovala jejich samotnou existenci,“ řekl ministr zdravotnictví bavorské vlády. Podle něj je zkrátka nepřijatelné, aby spolková vláda ponechala nemocnice svému osudu.

Petr Musil