Úpravou současného zdanění návykových látek a jejich účinějším vybíráním může stát získat až 15 miliard korun, je přesvědčený národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. I díky tomu by mohlo jít také více peněz do prevence a léčby závislostí, namísto dosavadních 300 milionů to má být miliarda. Počítá s tím návrh Akčního plánu boje proti závislostem na příští tři roky, který včera Vobořil představil novinářům.
Návrh Akčního plánu politiky boje proti závislostem pro roky 2022 až 2025 rozešle národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil teprve k připomínkám, do jeho posvěcení vládou je tedy ještě daleko. „Chci ale, aby ta diskuze byla veřejná,“ vysvětlil Vobořil včera novinářům důvody, proč o tom, co plánuje, s nimi hovoří již v této chvíli. „Závislosti jsou přirozenou součástí našeho života. Chceme Akční plán více posunout k těm škodám, které některé typy závislostí způsobují, a rizikům. Nulové návykové chování je nereálné, protože to bychom museli dělat z lidí roboty,“ uvedl.
Protidrogový koordinátor chce zásadně navýšit finanční prostředky na prevenci závislostí a jejich léčbu, ze současných 300 milionů korun na jednu miliardu. Podle něj je zapotřebí více finančně podpořit zejména síť adiktologických služeb a intervencí pro osoby rizikově užívající alkohol a tabákové a nikotinové výrobky a závislé hráče hazardních her. Více peněz by mělo jít i do oblasti nadužívání léků s obsahem psychoaktivních látek, na digitální závislosti a také na výzkumné projekty, které by se zabývaly evaluací prevence, léčby a represe, monitorovaly situaci v oblasti závislostí a sledovaly zdravotní a sociální dopady závislostí včetně dopadů na okolí uživatelů.
25 milionů by pak mělo jít na provoz nové Agentury pro prevenci a léčbu závislostí se silným institucionálním postavením a samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu. Na návrhu příslušného legislativního zakotvení již Vobořilův tým pracuje. Zákon bude předkládat pravděpodobně ministerstvo zdravotnictví, měl by také mimo jiné definovat a vymezit adiktologické služby s ohledem na jejich zdravotně-sociální charakter, zavést nástroje pro tvorbu jejich sítě a také zajistit systémové financování těchto služeb, které doposud závisí především na jednoletých dotacích.
Vládu by o svých plánech Vobořil rád přesvědčil i za pomoci sady návrhů, jak upravit a zefektivnit výběr spotřební daně, daně z hazardních her a DPH. „Příjmy do státního rozpočtu je možné navýšit o 11 až 15 miliard ročně,“ konstatoval. V plánu se také netají ambicí navyšovat míru spolufinancování adiktologických služeb a programů ze systému veřejného zdravotního pojištění a rozšiřovat zapojení zdravotních pojišťoven do financování dalších segmentů adiktologických služeb a programů, jako je oblast prevence a snižování škod (například prostřednictvím výdajů na zdravotní personál a zdravotnický materiál).
Kde se dá najít patnáct miliard
Svoji představu, jak získat do státního rozpočtu oněch 11 až 15 miliard na daních, představil Vobořil novinářům podrobněji. Tím, že se stát zaměří na nelegální výrobu tabákových a alkoholických nápojů a obchodování s nimi, může podle něj zlepšit výběr daní prostřednictvím dodanění či konfiskace majetku aktérů nelegálního trhu, a zvýšit výnos daní až o dvě miliardy korun ročně. Zefektivněním potírání nelegálního trhu s hazardními hrami a jeho snížením o 30 procent by vzrostlo roční inkaso daně z hazardních her o téměř jednu miliardu korun. Zavedením přísně regulovaného trhu s nelegálními, méně rizikovými návykovými látkami, jako například konopí a kratom, a postupnou eliminací nelegálního obchodu s nimi lze získat až dvě miliardy korun. Zavedení daně z nikotinových výrobků, jako jsou elektronické cigarety a nikotinové sáčky, by přineslo až jednu miliardu. Přiblížením zdanění tabáku ke kouření a zahřívaných tabákových výrobků ke zdanění cigaret dalších tři až sedm miliard, vypočítává Vobořil.
Právě v oblasti tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků by daňové nastavení mělo podle Vobořila zohledňovat rizikovost jednotlivých produktů, což by kuřáky mělo ekonomicky motivovat k přechodu na méně rizikové alternativy kouření, kterými jsou například právě elektronické cigarety. „Alternativy by mohly být až o třicet procent levnější,“ uvedl Vobořil. Obdobně by se mohlo upravit i zdanění alkoholických nápojů, které by zohlednilo například obsah etanolu v nápoji, příp. které by zavedlo minimální cenu za jednotku alkoholu a navázalo míru zdanění na výši inflace.
Vobořil chce otevřít i debatu o zavedení spotřební daně na tiché víno, která by mohla do rozpočtu přinést další dvě miliardy korun ročně. Uvědomuje si však, že jde o složité téma. „Ale můžeme se v této souvislosti bavit s ministerstvem zemědělství například o podpoře půdního fondu pro domácí produkci vína z výběru této daně,“ zdůraznil.
Národní protidrogový koordinátor připouští, že zrealizovat se mu nakonec může podařit jen část z uvedeného seznamu. „Bude to ještě velká diskuze,“ připouští s tím, že záležet bude i tom, jak se podaří „rozpohybovat část státní správy směrem k tomu, aby se výrazně více věnovala výběru.“
Dekriminalizovat drogové politiky v EU
Velký díl Akčního plánu se věnuje již zmíněnému zavedení přísně regulovaného trhu s méně rizikovými návykovými látkami, v současnosti se hovoří především o konopí. „Na tom teď panuje politická shoda, připravuji návrh. Chceme konopí regulovat pomocí trhu, věřím, že to bude účinnější než současná prohibice,“ uvedl Vobořil.
Dostupné důkazy podle něj nepodporují hypotézu, že kriminalizace snižuje poptávku po konopí, stejně tak zkušenosti z ČR ukazují, že kriminalizace držení drog pro vlastní potřebu nepřinesla odstrašující účinek. Téma Vobořil zvedá i v rámci současného českého předsednictví v Radě EU, kde spolu s podobně smýšlejícími kolegy z Německa, Lucemburska, Malty a Nizozemí diskutuje o tom, jak zavádět regulovaný trh s konopím koordinovaně v rámci jednotného vnitřního trhu EU.
Dekriminalizace drogových politik a depenalizace uživatelů je ostatně dalším Vobořilovým tématem, o nichž diskutuje s kolegy z EU. Jeho cílem je prosadit společná doporučení členských států EU formou tzv. Závěrů Rady, které by v tomto smyslu doporučovala sjednocení národních politik. „Chceme to prosazovat i na globální úrovni na půdě OSN, resp. WHO,“ konstatoval.
Stranou pozornosti protidrogového koordinátora nezůstává ani válečný konflikt na Ukrajině a jeho dopady. Prevalence injekčního užívání drog na Ukrajině je totiž ve srovnání s ČR přibližně dvojnásobná. Výskyt HIV infekce mezi lidmi užívajícími drogy injekčně je řádově 100krát vyšší a hepatitidy C (VHC) dvakrát vyšší než mezi lidmi užívajícími drogy v ČR. S přílivem ukrajinských uprchlíků tedy existuje určité riziko šíření těchto infekcí v české populaci. „Vláda si je toho vědoma a na příští rok vygenerovala část prostředků i do této oblasti,“ uvedl Vobořil.
Společenské náklady spojené s užíváním návykových látek a závislostním chováním v ČR mohou ročně představovat až 175 miliard korun. V souvislosti s kouřením tabáku jsou uváděny společenské náklady ve výši 80-100 miliard korun, náklady spojené s alkoholem se odhadují na přibližně 50 miliard korun, náklady spojené s problémovým hraním hazardních her na 15 miliard korun a náklady spojené s užíváním nelegálních drog do 10 miliard korun.
Helena Sedláčková
