Primátor Michalovců a kandidát na košického župana Viliam Zahorčák. Foto: archiv V. Zahorčáka s jeho souhlasem

Na zdravotnických zařízeních by se šetřit nemělo, považuji to za červenou čáru, říká kandidát na košického župana Viliam Zahorčák

Ve víkendových župních volbách na Slovenku zabojuje o post předsedy Košického samosprávného kraje (KSK) i krajský poslanec a primátor Michalovců Viliam Zahorčák. Kandiduje za stranu Smer-SD, jejíž je zároveň i krajským předsedou. Kromě toho ho podporují i ​​strany Sme rodina, SNS, Život-NS, Strana moderného Slovenska a Národná koalícia/Nezávislí kandidáti. V rozhovoru pro Zdravotnický deník říká, že župan by měl projevovat reálný zájem o zdravotnictví. „Z toho by měla pramenit intenzivní a efektivní komunikace s partnery,“ tvrdí.

Jste spokojen s výsledky, kterých za pět let dosáhl současný župan? Co mohl udělat jinak?

Vůbec nejsem spokojen. Namísto zodpovědné práce byla jeho činnost zaměřena hlavně na marketingu a silné sebeprezentaci. Třeba říci, že i to málo, co se udělalo, bylo dozníváním aktivit předchozího vedení kraje. Ne výsledky práce současného župana.

Jaké jsou ve vašem kraji největší problémy v rámci zdravotnictví?

Nevyhovující technický stav objektů, ve kterých se zdravotnická péče poskytuje, a významným problémem je také nedostatek zdravotníků, což se speciálně týká obcí v našem kraji.

Jak by měla vypadat práce župana v otázce zdravotnictví?

V první řadě by měl župan projevovat reálný zájem o toto téma. Z toho by měla pramenit intenzivní a efektivní komunikace s partnery, jako jsou společnost Svět zdraví, primátoři a starostové, ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví či ředitelé středních zdravotnických škol. To vše jsou subjekty, s nimiž se řešení daného stavu dá postupně vyřešit. Ale to, co vidíme nyní, to, co vedení župy nabízí, je čistý nezájem o řešení tohoto nesmírně důležitého tématu.

Některé obce a města bojují s nedostatkem všeobecných lékařů. Jak by se tato situace měla řešit?

Určitě je nutná spolupráce se starosty dotčených obcí. Je nesmírně důležité hledat možnosti poskytnutí vyhovujících prostor pro činnost lékařů, v případě potřeby i jejich bydlení, a pokud by ani to nepostačovalo, tak zřízení zdravotních autobusů, které by v pravidelných intervalech svážely pacienty z obcí, kde lékaři nejsou. Mluvím o svážení pacientů do, z tohoto pohledu, střediskových obcí, kde obecní lékaři jsou, a s nimi dohodnout pravidla poskytování zdravotnických služeb nad dosavadní rámec.

Některé kraje lákají lékaře na služební byt, auto či štědrý plat. Pomohlo by to?

Je to jedna z možností, která by někde mohla postačovat. Ale neudělejme, prosím, z tak základního tématu, jako je poskytnutí zdravotní péče lidem, tržiště či burzu, kde budeme licitovat co, kdo dá víc.

Co budete jako župan dělat v případě, že někteří lékaři, kteří podali hromadnou výpověď, nakonec odejdou z nemocnic v KSK?

Jelikož krajské nemocnice v KSK aktuálně spravuje a řídí společnost Svět zdraví, problém, jak jsem se informoval, řeší oni. Je to však, a to si řekněme, i role státu, aby reagoval. Pokud mám však správné informace, zatím z tohoto pohledu v uvedených nemocnicích vážnější problémy nejsou.

Řekněme, že vyhrajete volby. Jak chcete řešit situaci s nedostatkem všeobecných lékařů v některých městech a obcích?

Všechny možnosti řešení, o kterých jsem mluvil v předchozích odpovědích, jsou můj plán, jak se k situaci postavit tak, aby lidé, pro které je tato služba určena, dostali adekvátní a dostupnou péči.

V současnosti se ve velkém řeší energetická krize. Jak by mohla zdravotnická zařízení v zemi ušetřit?

Na zdravotnických zařízeních by se šetřit nemělo. To bych považoval za červenou čáru, kterou určitě nesmíme překročit. Je ale pravda, že pokud to bude nutné, tak je třeba velmi rázně hledat možnosti a učinit opatření, aby se neplýtvalo.

Jak by se měl kraj zapojovat do soutěží o peníze z plánu obnovy v rámci zdravotnictví?

Nejen v tomto bodě, ale i v mnoha dalších, prostě všude tam, kde má kompetence, by se KSK měl velmi hlasitě a sebevědomě ucházet o finanční prostředky. V oblastech, kde je kraj oprávněným žadatelem, si prostředky doslova vyboxovat, a tam, kde jím není, aktivně podporovat aktivity jiných oprávněných žadatelů poskytujících zdravotnickou péči na území kraje, aby se k prostředkům dostali. Ve finále to budou zdroje na zvýšení zdravotní péče v kraji, čili profitovat z toho bude občan kraje. A to je něco, čemu já vždy dávám absolutní prioritu.

Je ve vašem kraji dostatek nemocnic a jiných zdravotnických zařízení?

Myslím si, že počet zdravotnických zařízení je dostatečný, avšak mnohé z nich reálně potřebují zmodernizovat a také vybudovat nové prostory. Bez toho se prostě medicína 21. století dělat nedá. To je výzva, kterou jsem však ve vizích současného župana nenašel. Já naopak tento bod kladu jako jednu ze zásadních priorit.

Mají samosprávné kraje v oblasti zdravotnictví dostatek kompetencí, nebo by jich mělo být více?

Z mého pohledu jsou současné kompetence, tak jak je kraj má určené, dostačující.

K čemu a jak by měl kraj čerpat eurofondy?

Odpověď je velmi jednoduchá – měl by je čerpat na vše, co je třeba v kraji řešit s přihlédnutím k tomu, co je v jeho kompetenci. A to, že těch problémů je mnoho, nám dokazuje i posledních 5 let vládnutí župana Trnky, pod jehož vedením kraj zcela stagnuje, i když se nám přes marketing snaží namluvit něco jiného. Obyvatelé kraje, kteří žijí v regionech, vědí nejlépe, že se jejich život vůbec nezlepšuje.

Proč je Slovensko v čerpání eurofondů méně efektivní než jiné země?

Způsobuje to především velmi byrokratický, zdlouhavý, a tedy neefektivní systém ucházení se o finanční prostředky. Velmi přísné a doslova nekonečné hodnocení projektů také nepřidává efektivitě čerpání. A nezapomínejme na náročnost implementace s permanentní hrozbou korekcí ze strany řady kontrolních orgánů.

Jak a s kým by měl kraj spolupracovat při realizaci politik veřejného zdraví?

Kraj má být mimo jiné centrem aktivity na zvyšování kvality poskytované zdravotní péče. To se týká i veřejného zdravotnictví. V obou případech, pokud nebude KSK vystupovat jako lídr, jehož zájem je kvalitu péče posunout výše, se věci samy nepohnou dál. Proto moje odpověď zní sice jednoduše, ale v praxi dnešní reality na Úřadu KSK vidíme, že je pro župana složitá: kraj musí spolupracovat se všemi poskytovateli, a to jak veřejnými, tak neveřejnými, a také se všemi autoritami v této oblasti. Mám na mysli státní a veřejné instituce a orgány.

Miroslav Homola