Loni na Slovensku zaznamenaly zdravotní pojišťovny více než 20 tisíc případů náhlé cévní mozkové příhody, označované také jako mrtvice. Slovenská Všeobecná zdravotní pojišťovna eviduje 8 761 případů, pojišťovna Dôvera 4 038 a Union 7 200 pacientů s mrtvicí. Podle statistik Union zdravotní pojišťovny nejčastěji mrtvice postihuje muže ve věku 60 až 69 let. Pacientů s touto diagnózou je však jen o něco méně už ve věkové skupině 50 až 59 let.
„Nejvíce případů náhlé cévní mozkové příhody se u našich pojištěnců vyskytuje ve věkové kategorii nad 75 let. Od roku 2019 zaznamenáváme vzhledem k pojistnému kmenu, tedy k celkovému počtu pojištěnců v daném roce, jen velmi mírný pokles, který představuje setinu procenta,“ vysvětluje Ivana Štefúnová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP). Podle dat, které Zdravotnickému deníku poskytl Matej Štepiansky, PR specialista zdravotní pojišťovny Dôvera, tato eviduje největší počet případů ve věkové skupině 70 až 79 let, na druhém místě je věková skupina 60 až 69 let.
Prodělání nemoci covid-19 je rizikovým faktorem
Cévní mozková příhoda se tedy zdaleka netýká pouze seniorů a seniorek, na pozoru se musí mít i mladší ročníky. Nově i ti lidé, kteří překonali onemocnění covid-19. „V těchto „covidových letech“ nám stouply počty lidí, které mrtvice postihla v mladším věku. Konkrétně hovoříme o čtyřicátnících, přičemž statistiky jsou velmi podobné jak u mužů, tak u žen,“ doplňuje Ingrid Dúbravová, revizní lékařka pojišťovny Union.
Dobrou zprávou podle ní je, že slovenský systém zdravotnictví již v předchozích letech přijal opatření na snížení tzv. odvratitelných úmrtí a vytvořil síť funkčních nemocničních „stroke centers“. Ty jsou zkoordinovány se systémem záchranné zdravotní služby, který poskytuje akutní, život zachraňující zdravotní péči.
Po hospitalizaci je zásadní rehabilitace
Po propuštění z nemocnice pacient a jeho příbuzní řeší, jak dále pokračovat v léčbě či rehabilitacích. Možností je několik. „Kdo preferuje doléčení doma, má k dispozici širokou síť našich smluvních agentur domácí ošetřovatelské péče, které ve spolupráci s obvodním lékařem naplánují a poskytnou potřebnou ošetřovatelskou rehabilitaci, nebo služby fyzioterapeuta,“ říká Dajana Petríková, z Nákupu ústavní a ošetřovatelské péče v Union zdravotní pojišťovny.
Jak dále vysvětluje, pro pojištěnce a pojištěnky, jejichž zdravotní stav vyžaduje intenzivnější typ rehabilitace, může Union zprostředkovat specializovanou lůžkovou péči napříč Slovenskem. Léčbu v takovém zařízení indikuje ošetřující ambulantní lékař pacienta či pacientky. Žádost o souhlas s tímto druhem terapie zasílá do pojišťovny přímo nemocnice, pro jejíž péči se pacientka nebo pacient rozhodl. Union má smlouvu s několika zařízeními (FBLR nemocnice sv. Michala v Číži, Rehabilitační nemocnice Hlohovec, NRC Kováčová, Vitalita Lehnice a Sanem Bratislava).
Jak říká Štefúnová, VšZP se zaměřuje jak na prevenci srdečně-cévních onemocnění, tak na následnou unikátní péči o tyto pacienty. „Pacienti po cévních mozkových příhodách, úrazech, traumatickém poškození mozku a pooperačních komplikacích byly donedávna pro nedostatečné kapacity a dlouhou čekací dobu v Národním rehabilitačním centru Kováčová odkázáni na léčení v sanatoriích v České republice,“ konstatuje mluvčí VšZP. Proto VšZP reagovala na nedostupnost adekvátní léčby na Slovensku a potřebu zajistit ji pro své pojištěnce. „Z toho důvodu byla iniciátorem otevření více zařízení jako Marina Kováčová, Vitalita Lehnice, zařízení v Bánovcích nad Bebravou, ale i unikátní nemocnice Sanom v Bratislavě, čímž se zkrátily čekací doby na potřebnou léčbu. Následná rehabilitace, která trvá 21 až 60 dní, je tak včas zahájena, čímž se zvyšuje její úspěšnost. Díky tomu i člověk po mozkové příhodě má šanci žít díky rehabilitaci normální život bez následků,“ uzavírá Ivana Štefúnová.
Jozef Brezovský
