Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hovoří v panelové diskusi na summitu Ekonomika zdravotnictví.

Situace je podle Válka jiná než před rokem, kdy začínala velká vlna epidemie covidu

Před rokem začínala velká vlna epidemie covidu, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ale letos situace jiná. K dispozici jsou novější vakcíny a léky, varianta koronaviru omikron má jiné zdravotní dopady, byť je výrazně nakažlivější. Nouzový stav ani plošná opatření proto ministerstvo nechystá, pandemický zákon v listopadu skončí a do budoucna ho nahradí reforma hygienických stanic. Ministr to odpověděl dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci na podporu očkování.

„Nepotřebuji stav pandemické pohotovosti, byla to jenom rezerva, a žádné plošné opatření ani lockdowny neplánuji,“ řekl ministr. Krajské hygienické stanice podle něj budou vyhodnocovat situaci v jednotlivých krajích a podle toho postupovat. „Pokud se bude v některých krajích či městech zvyšovat počet pozitivně testovaných a hospitalizovaných, zavedou některá místní opatření jako například roušky ve zdravotnických zařízeních,“ dodal.

Do konce roku chce k připomínkám v legislativním procesu předložit novelu zákona, která upraví fungování Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic tak, aby protiepidemická opatření podobná jako v době epidemie covidu-19 bylo možné vydávat bez dostatečné legislativy typu pandemického zákona.

Podle Válka je proti loňskému roku nové také to, že centrální řídící tým, který armáda předala ministerstvu, a ministrův poradní orgán Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) připravují strategii a modely. „Pro ministra zdravotnictví, který pak politicky rozhoduje, které z těch řešení předloží vládě ke schválení,“ dodal.

Ministerstvu se podle Válka podařilo na očekávanou podzimní vlnu připravit. „Máme nejmodernější vakcíny, máme perfektně fungující síť praktických lékařů, očkovací centra, testovací centra. A máme k dispozici naprosto všechny potřebné léky zdarma a v dostatečném množství,“ řekl ministr.

„Teď musíme doufat, že vydrží co nejdéle teplé počasí. Že většina občanů, kteří jsou rizikoví, vyslyší náš apel a uvědomí si, že všechna snaha vlády, lékařů a dalších odborníků, je právě proto, abychom je chránili,“ doplnil.

Loni 25. října bylo zhruba 4260 pozitivně testovaných za den, více než dvakrát tolik co v pondělí. Zatímco letos podle dat ministerstva jde o konec menší vlny, která začala na začátku září a kulminovala zhruba na 3500 pozitivních testech denně, loni v téhle době začínala dosud největší vlna. Do konce roku pak mělo pozitivní test téměř tři čtvrtě milionu lidí. Ještě silnější vlna pak následovala v lednu, za den bylo pozitivně testovaných i přes 29.000 osob a vlna nákaz doznívala ještě v dubnu.

Další zvýšení počtu pozitivně testovaných očekává ministr ve druhé polovině listopadu a pokračovat bude zřejmě i v prosinci, lednu a únoru. Současné počty pozitivně testovaných ale ukazují podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jen část nakažených, většinou ty, kteří s příznaky dorazí k praktickému lékaři a koronavirem se nakazili poprvé. Opakované nákazy každý den tvoří asi třetinu navíc, která se do základního údaje neuvádí. Že je nákaza v populaci velmi častá, svědčí podle Duška i to, že je pozitivní zhruba každý třetí test zaevidovaný zdravotníky.

Výrazně se ale už od loňského podzimu nezvedl zájem o očkování. Na konci loňského října dostala alespoň jednu vakcínu zhruba 59 procent populace, nyní je to přes 65 procent. Loni polovinu říjnových očkování tvořily třetí dávky, které se začaly podávat v červenci. Dostávali je zdravotníci a nejstarší lidé, kteří byli očkováni do dubna roku 2021, a měli tak na přeočkování nárok. V současné době tvoří přeočkování naprostou většinu podaných vakcín. Od začátku září jich zdravotníci podali přes 400.000, nově se nechalo očkovat asi 3300 lidí a 360.000 dávek bylo právě posilující očkování.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedoucího NIZP Romana Chlíbka by se lidé neměli spoléhat na to, že je ochrání dříve prodělaná nákaza. „Ochrana po prodělání infekce u omikronu je velmi individuální. Může to být tři až pět, někdy i osm měsíců maximálně 12 měsíců. Ale to člověk neví, proto je u něho jistější se nechat přeočkovat. Nejkratší interval, kdy to doporučujeme, jsou tři měsíce,“ dodal.

-čtk-