Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Slovensko chce v inovativních lécích dohnat resty. Chce to více peněz, shodují se farmaceuti a odborník

Zlepšený přístup k inovativní onkologické léčbě či k lékům na závažná a ojedinělá onemocnění. Takové jsou nejzásadnější změny v lékové politice, které Slovensku od začátku srpna přinesla parlamentem schválená novela zákona o rozsahu a podmínkách úhrady léků, zdravotnických prostředků a dietetických potravin. Podle tamního ministerstva zdravotnictví je by tak měla země v přístupu k novým lékům dohnat ostatní země Evropské unie. Slovenští farmaceuti a zdravotnický odborník se shodují, že jisté změny k lepšímu nastaly. Jedním dechem ale dodávají, že na lécích se nemá šetřit a vyplatí se hledat na ně finanční zdroje.

Změna zákona o lécích má zlepšit přístup onkologických pacientů zejména k inovativní onkologické léčbě. Většina z léků, které jsou v současnosti hrazeny přes takzvané výjimky zdravotních pojišťoven, by měla být dostupnější. To znamená, že dosud bylo na posouzení a uvážení zdravotní pojišťovny, zda lék z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradí, či nikoli. Inovativní léky a léky na vzácná onemocnění by se měly i snáze dostávat na slovenský trh.

Toho by mělo být dosaženo zavedením nástrojů umožňujících dohodu o podmínkách úhrady léčivého přípravku mezi výrobcem léčivého přípravku a ministerstvem zdravotnictví, které bude zastupovat zájmy pacientů i zdravotních pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že si novelou zákona zajistilo i lepší pozici při vyjednávání podmínek úhrad nových onkologických léků. Novelu bude doplňovat i vyhláška, která je v současnosti v připomínkování.

Zda už boj o dostupnost inovativních léků na Slovensku v praxi probíhá, ale není jasné. Ministerstvo zdravotnictví jen tvrdí, že jejich vstup na trh bude postupný. „Resort zdravotnictví pracuje na dalších změnách, které zvýší dostupnost moderní léčby pro pacienty na Slovensku,“ napsalo tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví Zdravotnickému deníku.

Ministerstvo také očekává, že se dopad novely na stanovování úhrad projeví od října letošního roku, kdy začnou nabývat účinnosti první rozhodnutí podle nového zákona a do úhrady se začnou dostávat chybějící inovativní léky. První onkologické léky by mohli mít pacienti k dispozici na jaře příštího roku. Stát by měl zaostávání v dostupnosti inovativních léků dohnat v průběhu příštího roku.

Nešetřit na lécích a hledat zdroje

Slovenská lékárnická komora (SLeK) tvrdí, že primárním cílem zlepšení dostupnosti inovativních léků je „změna postavení občanů Slovenské republiky na úroveň občanů zemí EU“. „Dlouholetá nedostupnost nejnovějších léků určených ve velké míře na vážné diagnózy vedla ke snížení kvality života a ke zkrácení možných let života stovek slovenských pacientů,“ řekl pro Zdravotnický deník prezident SLeK Ondrej Sukeľ.

Ze strany státu musí podle jeho slov zaznít jednoznačný úmysl zajistit svým občanům přístup k nejnovějším výsledkům vědeckého medicínsko-farmaceutického pokroku. Tento úmysl podle prezidenta slovenských farmaceutů v případě novely zákona o rozsahu a podmínkách úhrady léků zazněl jen částečně. Sukeľ také připomněl, že na Slovensku se například ani nevyhodnocují roky života pacientů, kterým byla umožněna nejlepší léčba, zda počet a terapeutický význam nově registrovaných léků.

„Dozvíme se nanejvýš, zda se spotřebovalo více či méně léků, nebo zda bylo utraceno více nebo méně peněz. Léta opakovaný nesmysl o potřebě šetření na farmakoterapii se posunul do roviny axiomu a celá společnost uvěřila tomu, že na lécích je třeba jen šetřit. Ne, na lécích se nemá šetřit, léky se mají správně indikovat a užívat. Možná bychom byli překvapeni, že jednorázově vyšší náklady na efektivní léčbu konkrétního onemocnění by v konečném důsledku ušetřily peníze na dlouhodobou paliativní péči,“ vysvětlil Sukeľ.

Analytik Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) a odborník na zdravotnictví Martin Vlachynský ale tvrdí, že letos nastaly největší změny v lékové politice za posledních deset let. „Jejich jádro bych ohodnotil jako dobré, vždy však rozhoduje praxe. Pokud si i odmyslíme některé potenciálně nepředvídané překážky, například pomalost procesů, hlavní otázkou jsou opět zdroje,“ řekl pro Zdravotnický deník Vlachynský.

Zároveň připomněl, že jsou inovativní léky drahé, takže pokud jich chceme mít víc, musí být na to v systému peníze. „Ty se buď objeví přilitím z rozpočtu, nebo ušetřením jinde. Z tohoto pohledu je například škoda, že se zákonem změnil systém doplatků za léky. Veřejný systém by měl lidem pomáhat v těžkých situacích, při těžkých diagnózách, nikoli při nákupu léků na snižování teploty nebo bolesti břicha. O co víc se utratí za běžné léky, o to méně bude na ty inovativní,“ dodal odborník na zdravotnictví.

Pojišťovny to nekomentují

Legislativní novinky začaly platit od 1. srpna letošního roku. Novela zákona zavádí změny v podmínkách úhrad pro inovativní léky, léky na závažná onemocnění a pro léky na ojedinělá onemocnění. Pro každou z těchto skupin mění podmínky, za kterých mohou být léky hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Hlavní změna je v tom, že pro léky na závažná onemocnění se zvyšuje hranice nákladové efektivnosti, která bude nově stanovena jako trojnásobek hrubého domácího produktu (HDP). Pro inovativní léky a léky pro vzácná onemocnění je tato hranice posunuta na desetinásobek hodnoty HDP, neboť tyto léky vyžadují vyšší prostředky do výzkumu a vývoje.

Pro inovativní léky a léky pro vzácná onemocnění se navíc zavádí možnost za přesně definovaných podmínek stanovit úhradu i v případě, že přípravek nebude splňovat kritéria nákladové efektivnosti. V takovém případě bude vyžadována dohoda s výrobcem a splnění dalších dodatečných podmínek.

Zdravotnický deník se v rámci změn u inovativních léků obrátil i na zdravotní pojišťovny. Soukromé společnosti se ale k otázkám nevyjádřily. Státem vlastněná Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP) tvrdí, že nastavení úhradového mechanismu v oblasti léků je primárně svěřeno do kompetence ministerstva zdravotnictví. „Trvalou aktivní snahou VšZP ale je, aby při daných ekonomických podmínkách bylo možné zajistit inovativní léčbu pro všechny naše pojištěnce,“ řekla mluvčí VšZP Ivana Štefúnová.

Mluvčí připomněla, že právě státní zdravotní pojišťovna již v minulosti uhradila pro pacienty vícero léků, které „patří mezi nejdražší na světě“. Jak dodala, že pojišťovna řeší žádosti o schválení úhrady inovativního léku individuálně, přičemž přihlíží k účinnosti a bezpečnosti léčby pro konkrétního pacienta.

Miroslav Homola

Foto: Pixabay