Současná předsedkyně Žilinského samosprávného kraje (ZSK) Erika Jurinová (OĽaNO) si myslí, že kraje by měly být součástí všech pracovních skupin v oblasti zdravotnictví. Zdravotnickému deníku to řekla v rozhovoru ještě jako kandidátka na obhajobu postu žilinské županky před říjnovými komunálními a župními volbami. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že o personálním obsazení rozhoduje téma, kterému se pracovní skupina věnuje, a v případě, že je to nutné, jsou její členové i zástupci odborů zdravotnictví příslušných samosprávných krajů.
Zdravotnický deník si s tehdejší kandidátkou mimo jiné povídal o kompetencích krajů v oblasti zdravotnictví či dosavadních opatřeních současné slovenské vlády. „Ze strany krajů vnímám na jedné straně ochotu komunikovat mnohá témata, která se u předchozích vlád neřešila, ale bylo by vhodné, vzhledem ke kompetencím, které kraje mají v oblasti zdravotnictví, abychom byli součástí všech pracovních skupin,“ řekla Jurinová v rozhovoru.
Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že vznik, obsazování a organizaci činnosti jeho pracovních skupin upravují zpravidla jejich statuty. „Personální obsazení je na základě toho, jakému tématu se daná skupina věnuje, a v případě, že to je třeba, jsou její členové i zástupci odborů zdravotnictví příslušných samosprávných krajů,“ řekl tiskový odbor resortu Zdravotnickému deníku.
Spolupráce při pandemii
Například v monitorovací komisi pro dohled nad plněním úkolů strategického rámce péče o zdraví pro roky 2014 až 2030 je nominant Sdružení samosprávných krajů (SK8). Také při pandemii koronaviru byla podle ministerstva zdravotnictví v rámci pracovních skupin intenzivní komunikace s jednotlivými kraji.
Zástupci ministerstva jsou zase členy meziresortních pracovních skupin zřizovaných jinými ministerstvy či z úrovně vlády. Na otázku Zdravotnického deníku, proč v některých pracovních skupinách nejsou zástupci samosprávných krajů, ale ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo.
Žilinský kraj má v rámci SK8 na starosti právě oblast zdravotnictví. „Řízení z úrovně kraje je optimální, ale ministerstvo zdravotnictví sídlí v Bratislavě, a pokud realizuje politiky, ale bere v úvahu při rozhodování i argumenty krajů, není důležité, odkud se řídí centrálně,“ odpověděla Jurinová v rozhovoru na otázku, zda je řízení zdravotnictví z Bratislavy efektivní.
Kraje chtějí více kompetencí
Samosprávné kraje si podle Jurinové žádají více kompetencí. „Máme sice kompetence, ale na druhé straně nemáme právo rozhodnout, ani jen doporučovat zasmluvnění poskytovatelů zdravotní péče zdravotními pojišťovnami. Podobně nemáme ani síťotvornou možnost, a tedy i regionální zdravotnická politika pro kraj se dělá velmi složitě,“ vysvětlila v rozhovoru před župními volbami s tím, že i pro poskytovatele by bylo ideální mít služby pro zřizování ambulancí na jednom místě.
Zdravotnictví také podle ní nutně potřebuje reformu, změnu, která jej učiní udržitelným a funkčním. „Parlament schválil reformní zákon, který je navázán na plán obnovy, a jeho naplňování vyžaduje i silné politické zázemí a odvahu. I když se mi zdá, že se reformy měly udát mnohem rychleji, jsem toho názoru, že při realizaci je zapotřebí konsensu, aby nedošlo ke zhoršení stavu,“ uzavřela Jurinová.
Miroslav Homola
