Foto: Radek Čepelák

Při investičním plánování využijme studie proveditelnosti a mysleme na inovace, řekl na summitu Ekonomika zdravotnictví poradce ministra financí Martin Šamaj

Za klíčový nástroj strategického investování ve zdravotnictví považuje poradce ministra financí Martin Šamaj cost-benefit analýzy a studie proveditelnosti, které detailně analyzují potřebu množství investičních prostředků v konkrétním regionu. Zcela zásadní je podle něj také neopomenout při přípravě investičních strategií inovace. Šamaj také uvedl, že by soukromí investoři měli mít příležitost čerpat dotační příspěvky.

„Ze sedmi strategických investic ve zdravotnictví jsou všechny krom jedné aktuálně ve fázi realizace projektových prací,“ upozornil na summitu Ekonomika zdravotnictví poradce ministra financí Martin Šamaj. A vyzdvihl zatím jedinou realizaci, u níž se podařilo dokončit přípravu stavební investice, získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele, a která se tak posunula do fáze výstavby – stavbu dvou nových pavilónů Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Ta by ve výsledku měla stát více než miliardu korun a nabídnout více než 14,5 tisíce metrů čtverečních podlahové plochy pro transplantační a kardiovaskulární medicínu. „Vzhledem ke všem makroekonomickým nestandardnostem, které v posledních dvou letech vstoupily do stavebního trhu – tedy covidu a následné v současné době probíhající inflační spirále – musím za ministerstvo financí poděkovat, že alespoň tato jedna strategická investice už běží v realizaci a že se IKEM snaží v tomto nelehkém období tuto investici realizačně zvládnout, splnit termíny a následně i indikátory,“ řekl Šamaj.

Poradce ministra financí Martin Šamaj hovoří na summitu Ekonomika zdravotnictví. Vlevo ředitel rozvoje a inovací společnosti AKESO holding František Vlček, vpravo ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.

Nejen dostavba IKEMu, ale každá strategická investice má své indikátory, které mají většinou vazbu na to, jaký objem zdravotní péče bude realizován po konkrétní realizaci investice, a které následně kontrolují zástupci ministerstva zdravotnictví i ministerstva financí. „Cost-benefit analýzy a jakékoli studie proveditelnosti, které detailně analyzují potřebu množství investičních prostředků v konkrétním regionu, jsou naprosto klíčové. Ostatně i Brusel v rámci některých programů vyhlášených v rámci národního programu obnovy to zadal České republice jako úlohu,“ upozornil poradce ministra financí.

Šamaj uvedl, že by byl rád, kdyby u nás v oblasti auditování mělo být běžným standardem to, co vidíme v okolních zemích a jako pozitivní příklad situaci na Slovensku: „Tam totiž jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu zdravotnictví probíhají velmi detailní audity finančních medicínských modelů konkrétních alokovaných investičních prostředků. Jinak řečeno, management nemocnic si musí velmi pečlivě obhájit každou strategickou investici. A ta investice musí přinést nejen efekt v 3E (účelnost, efektivnost a hospodárnost – pozn. red.), ale musí následně ukázat i své opodstatnění s dopadem do provozu.“

Varovný příklad projektů nemocnic

Takovým způsobem podle Šamaje ve zdravotnictví fungují i soukromí investoři. „Soukromý investor ve zdravotnictví, pokud chce investovat, chce pochopitelně vidět i předpokládanou výši investice,“ uvedl Šamaj, který přidal i praktický příklad: „Pokud teď aktuálně máme schválenou v rámci motolského onkologického centra výši investičních prostředků 3,7 miliardy korun bez DPH, odpovídá to aktuálním cenovým relacím stavebního trhu, ale pokud k tomu promítnete to, co chce vidět každý, tedy koncovou investiční cenu, tak musíte modelovat i inflační doložky,“ vysvětlil Šamaj.

Diskusní panel o investiční politice ve zdravotnictví na summitu Ekonomika zdravotnictví. Martin Šamaj sedí druhý zprava.

A dodal i varování: „Ať se nedostáváme do situace, do které se některé nemocnice v rámci strategických investic vyhlášených vládou dostávají – tedy že u některých projektů, které byly dotovány a potvrzeny ještě v letech 2020 a 2021 nějakou výší investičních prostředků, dnes už je ta výše prostředků nedostačující. A pak je na managementech zdravotnických zařízení, zda jsou vůbec schopné samotnou realizaci zvládnout z vlastních zdrojů. Protože každá investiční akce má i svou spoluúčast.“

Podle Martina Šamaje by v budoucích dotačních titulech měly být například v rámci medicínské regionality poskytovatelů zdravotnických služeb některé programy otevřeny pro soukromé investory, nejen pro ty veřejné. „Například síť urgentních příjmů je v některých regionech pokrytá jen soukromými investory, takže předpokládám, že by měli mít právo sáhnout si na investiční prostředky stejně jako veřejné instituce,“ řekl Šamaj.

Budoucnost patří procesně orientovaným nemocnicím

Z klíčových faktorů v investiční politice zmínil Martin Šamaj jako nejdůležitější čas. „A to především ve veřejném sektoru, protože je to ve veřejném zájmu a musí probíhat podrobná kontrola,“ řekl Šamaj. A naznačil, že v soukromém sektoru mohou běžet procesy rychleji. „Zatímco u nás v roce 2015 rozhodla vláda o strategických investicích a dnes běží jedna strategická investice v realizaci, která bude do dvou let otevřená, tak například soukromý investor v Bratislavě se v roce 2016 rozhodl, že postaví novou nemocnici. A kdyby nebylo covidu, tak už jí má otevřenou. Oficiálně se bude podle aktuálních informací otevírat v březnu příštího roku,“ uvedl poradce ministra financí.

Účastníci summitu Ekonomika zdravotnictví sledují panelovou diskusi o investiční politice ve zdravotnictví.

Dalším faktorem, velmi úzce spjatým s faktorem času, je finančně-analytická stránka věci. „A to nejen ve výši samotné investice, tedy to, co vygeneruje projektová dokumentace, ale i správně navázaná i se všemi dopady v nadcházejících letech, a tak to mít zohledněno v rámci cost-benefit analýz,“ uvedl Martin Šamaj.

Zcela zásadní je podle poradce ministra financí ještě jeden aspekt – neopomenout při přípravě investičních strategií inovace. „Můžeme jít cestou rekonstrukcí, přístaveb a dostaveb některých zdravotnických institucí, a nebo se můžeme podívat na nadčasové myšlenky, které historicky v československém zdravotnictví zazněly,“ řekl Šamaj. A jako příklad zmínil infrastrukturální parky: „Pokud buduji nějakou významnou investici v rámci areálu nemocnice, a je jedno jestli soukromé nebo veřejné, je důležité se dívat se i na potenciál budoucího rozvoje toho samotného areálu,“ vysvětlil Šamaj, který jako pozitivní příklad uvedl výstavbu ve Fakultní nemocnici v Motole. „Pro poskytovatele zdravotních služeb to znamená pracovat i s tím, co je velmi náročné. Jedna věc totiž je přihlásit se do výzvy a obstát, ale pak přichází nesmírně náročná práce – ty projekty si odpracovat, a to i v komunikaci s dotčenou státní správou v rámci stavebních a územních řízení,“ upozornil Šamaj.

Účastníci summitu Ekonomika zdravotnictví poslouchají panelovou diskusi o strategických investicích.

Potřebu inovací shrnul poradce ministra financí slovy: „Můžeme budovat nemocnice, ale pokud do nich budeme dávat zastaralé procesy, tak si myslím, že jsou to neúčelně vynaložené finanční prostředky.“ A doplnil, že se vyplatí budovat procesně orientované nemocnice. „Má to přímý dopad i na to, kolik pak budete v nových budovách potřebovat v provozu personálu,“ dodal Šamaj.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.