Minulý týden lékaři z Univerzitní nemocnici Loiuise Pasteura (UNLP) v Košicích implantovali novou metodou – neurostimulátorem a elektrodami zavedenými do mozku – dva pacienty s pokročilou Parkinsonovou chorobou a těžkými motorickými fluktuacemi, které nelze kompenzovat běžnou léčbou. Oba pacienti zažívali během dne několik hodin situace, kdy byli prakticky imobilní. Lékaři v UNLP díky nejmodernějšímu přístrojovému vybavení začali využívat nejkomfortnější a nejméně invazivní metodu implantace jako první na Slovensku. Zavedení elektrod do mozku však představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů.
Parkinsonova choroba je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. Podle odhadů jí na Slovensku trpí přibližně 15 tisíc lidí. Její výskyt se zvyšuje spolu s přibývajícím věkem, nejčastější je u lidí nad 50 let. Výjimkou však nejsou ani pacienti, které nemoc postihla před dovršením čtyřicítky, těch je desetina.
Parkinsonova nemoc se zatím nedá vyléčit, léčba se proto zaměřuje zejména na zmírnění nepříjemných projevů a minimalizaci zdravotního postižení. Pro pacienty, kterým nezabírá klasická medikamentózní léčba, je dostupná unikátní metoda hluboké stimulace mozku. Ta prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených do specifických struktur mozku pomáhá pomocí pravidelných elektrických impulsů zmírňovat nepříjemné projevy Parkinsonovy choroby. Díky tomu dokáže vrátit pacientům a jejich rodinám ztracenou kvalitu života a psychickou pohodu.
„Máme k dispozici nejmodernější neurostimulátor využívající takzvanou „data driven therapy“, tedy léčbu na základě získaných dat od konkrétního pacienta s využitím technologie BrainSense. Moderní technologie obsažená v neurostimulátorech lékařům pomáhá se správným nastavením terapie, čímž pacientům významně usnadňuje život,“ vysvětluje v tiskové zprávě Matej Škorvánek z Neurologické kliniky UNLP a Lékařské fakulty Univerzity P. J. Šafárika (LF UPJŠ) v Košicích.
Pomáhal také neurochirurg z Olomouce
Neurostimulátor, který vysílá elektrické impulsy, implantují lékaři pod kůži v oblasti pod klíční kostí pacienta a spojí jej s mozkem prostřednictvím elektrod. Tyto elektrody následně dodávají do specifických jader mozku přesně kontrolované elektrické impulsy vysílané neurostimulátorem, které pozitivně ovlivňují centra mozku zodpovědná za koordinaci svalů a pohybu.
Využívá se přitom navigační systém, který umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku. „Víme se precizně dostat na přesně definované místo v mozku a přesně sledovat umístění chirurgických nástrojů během celé operace. V součinnosti se zobrazovacím systémem navigační systém vizualizuje anatomii pacienta během operace a doslova vede lékaře na potřebné místo s absolutní přesností,“ říká Vladimír Kaťuch, přednosta Neurochirurgické kliniky UNLP a LF UPJŠ. Namísto mapy se lékařům zobrazuje mozek a tělo pacienta s přesně naplánovanými body operačního zákroku. „Dosavadní metoda, implantace elektrod a neurostimulátoru, trvá přibližně šest hodin. Výhodou nové bezrámové metody je to, že zkrátila délku operace zhruba o polovinu. Zákrok je pro pacienta méně invazivní, komfortnější a rychlejší, pacient nemá během něj hlavu pevně fixovanou v rámu,“ pokračuje Kaťuch.
Samotná implantace elektrod probíhá v lokální anestezii. „Pacient je po celou dobu při vědomí, abychom mohli průběžně kontrolovat jeho motorické a kognitivní schopnosti. Musí například vyjmenovat všechny měsíce v roce nebo hýbat rukou podle pokynů. Po zavedení elektrod následuje implantace neurostimulátoru pod klíční kost, která již probíhá v celkové anestezii,“ uzavírá Kaťuch.
Prvních dvou operací v UNLP v Košice se zúčastnil i David Krahulík, neurochirurg z Fakultní nemocnice Olomouc. Právě v Olomouci začali využívat bezrámovou implantaci systému hluboké mozkové stimulace jako první v Evropě a druzí na světě. Novou metodu odstartovali lékaři v USA. V Košicích implantovali původní metodou asi 90 pacientů. Aktuálně čeká na neurostimulátor 15 pacientů. Tím, že se významně zkrátí doba operace, se čekací doba na zákrok, která je momentálně asi půl roku, zkrátí o dva až tři měsíce.
Jozef Brezovský
Foto: UNLP Košice
