Farmaceutický průmysl zažíval v posledních letech období solidního růstu. Dá se říci, že patřil k jedněm z vítězů pandemie koronaviru. A to jak z hlediska generování tržeb a zisku, tak i z hlediska své reputace. Za obojím stála rychlost, s jakou farmaceutické firmy dokázaly na trh dodat účinné a bezpečné očkovací látky proti koronaviru, ale i práce zdravotníků právě během covidové krize. Jenže postcovidové oživení a ruská agrese vůči Ukrajině přinesly problémy: drahé energie, vysokou inflaci, tlak na růst nákladů a v neposlední řadě zvyšující se úrokové sazby. Na problém upozorňuje odborný web Pharmaceutical Technology, ale i prestižní listy jako Financial Times nebo Forbes.
Všechny významné a relevantní centrální banky světa už několik měsíců (některé již více než rok) bojují s mimořádně vysokou inflací pomocí zvyšování svých základních úrokových sazeb. Cílem této politiky je zkrotit poptávkovou stranu ekonomiky, a tím brzdit růst cenové hladiny. Úrokové sazby totiž ovlivňují výdaje, které jsou citlivé právě na úrokové sazby. Jedná se zejména o soukromé investice a spotřebu domácností.
Restriktivní měnová politika zcela legitimně používaná jako protiinflační nástroj má ale jednu vadu na kráse. Nedokáže vrátit inflaci zpět do snesitelných mezí, aniž by to mělo negativní dopad na hospodářský výkon. Bez ztráty na hrubém domácím produktu snížit inflaci zkrátka nejde, alespoň ne v praxi.
Znamená to, že řadě firem se kvůli zvyšujícím se úrokovým sazbám prodražuje financování, ať už peníze čerpají prostřednictvím úvěrů (provozních či investičních) nebo na kapitálovém trhu skrze emisi dluhopisů nebo akcií. Farmaceutický sektor není výjimkou.
Udržování a nikoli rozšiřování kapacit
Odborný web Pharmaceutical Technology upozorňuje, že dražší financování bude mít negativní dopad na investice firem, které označujeme jako CMO (Contract Manufacturing Organisations). Jedná se o společnosti, které zpravidla fungují jako výrobci léků či léčivých látek pro velké a známé farmaceutické společnosti. Právě ony svou produkci léčivých přípravků do CMO takzvaně outsourcují, aby se samy mohly soustředit na farmaceutický výzkum.
„CMO, které v posledních letech investovaly do zlepšení produkčních schopností, se nyní musí potýkat s dluhy, které jsou mnohem nákladnější, protože se u nich zvýšily úrokové sazby. V některých případech zvyšující se náklady na kapitál způsobí, že firmy omezí plány na modernizaci svých zařízení,“ varuje web Pharmaceutical Technology.
Portál rovněž odkazuje na rozhovor Heather Hopkinsové, ředitelky finanční a analytické společnosti NextWealth pro britský list Financial Times. „Vyšší úrokové sazby se mohou skutečně ukázat jako příliš vysoké břemeno pro řadu společností. Rostoucí náklady na kapitál by pak mohly znamenat, že některé farmaceutické firmy ustoupí od akvizic a více se zaměří na zvyšování své provozní efektivity,“ řekla.
Odskáčou to biotechnologie?
Magazín Forbes pak nedávno varoval, že boj centrálních bank proti inflaci prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb bude mít negativní dopad na biotechnologické společnosti. „Biotechnologické společnosti mohou být první obětí boje proti inflaci,“ píše pro Forbes Steve Brozak, prezident společnosti WBB SecuritiesForbes, která se zaměřuje na investice do farmaceutického a biotechnologického sektoru a do sektoru výroby zdravotnických přístrojů.
Podle něho by pád významného počtu biotechnologických firem zpomalil výzkum a vývoj nových léčiv. Brozak upozorňuje, že mezi lety 1980 a 2021 vstoupilo na akciové burzy 635 biotechnologických společností, z nichž více než čtvrtina připadá na léta 2020 a 2021. A právě biotechnologické společnosti v posledním období jsou často nositeli základních myšlenek vedoucích k inovativním lékům, později jsou pak terčem zájmů ze strany farmaceutických gigantů, kteří ty perspektivní přebírají pod svá křídla prostřednictvím akvizic nebo smluvních partnerství.
80 procent společností je v pořádku
Britský list Financial Times upozorňuje, že zdravotnický sektor v USA už rovněž pociťuje dopad rostoucích úrokových sazeb. Celá pětina loni vydaných dluhopisů, které se vyznačují zvýšenou mírou rizika, připadala na společnosti ze zdravotnického byznysu. Vedle firem zabezpečujících zdravotnické služby nebo provozujících zdravotnická zařízení k nim patřily i firmy farmaceutické.
„Zdravotnictví je jedním z odvětví, které se na trhu s dluhopisy a půjčkami vyznačuje poměrně vysokým napětím,“ uvedl pro Financial Times Steve Caprio, šéf oddělení úvěrové strategie pro USA a Evropu bankovního domu Deutsche Bank. Podle něho by zdravotnický sektor neměl být již považován za takový, který je odolný vůči případné ekonomické recesi.
Nechť se trh vyčistí od zombie firem
Neznamená to ale, že tímto způsobem lze nahlížet na celý zdravotnický sektor v USA. „Pravděpodobně 80 procent firem v sektoru je v pořádku. Roste ale počet firem, které v pořádku nejsou, a to je to, co nás trápí,“ uvedl pro Financial Times Peter Abdill, finanční ředitel analytické společnosti Moody´s.
John McClain, portfolio manažer společnosti Brandywine Global Investment dokonce naznačuje, že určitá krize ve zdravotnickém sektoru by mohla být i prospěšná. „Na trhu existuje řada takzvaných zombie firem. A ty potřebují určitou racionalizaci, ať už prostřednictvím rekapitalizace nebo ukončení jejich činnosti,“ řekl listu Financial Times.
Zdeňka Musilová
