Větší možnost zůstat navzdory snížené soběstačnosti doma nebo silnější podpora neformálních pečujících – to jsou některé ze změn, které by měla přinést novela zákona o sociálních službách. Úprava, která je nyní v připomínkovém řízení, by vedle toho měla také zavést valorizaci příspěvku na péči, ovšem zároveň i maximální úhrady za sociální služby. Jako datum účinnosti novely je stanoven 1. červenec tohoto roku.
„Konkrétním cílem novely zákona je optimalizace, stabilizace, zpřehlednění a zjednodušení systému poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči, snížení administrativní zátěže a prohloubení spolupráce veřejné správy. Jeden ze zásadních novelizačních návrhů je posílení principu subsidiarity v oblasti poskytované péče, dle kterého se mají přednostně poskytovat sociální služby v sociálním prostředí klienta. Klient bude před příjmem do pobytové sociální služby posuzován z hlediska možnosti zajištění pomoci, péče a podpory z jiného zdroje, tedy např. ze strany neformálních pečovatelů, či ambulantní a terénní sociální služby. S prioritizací poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí souvisí rovněž navrhované systémové změny pro segment neformální péče. Zavádí se nová cílová skupina pečujících osob a nová základní činnost, která má za cíl pečující osoby podpořit,“ uvádí MPSV v předkládací zprávě.
Jak poukazuje důvodová zpráva, měly by sociální služby spolu s rodinou jako první zajišťovat podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta. Vzhledem ke snaze transformovat a deinstitucionalizovat sociální služby by přitom pobytová zařízení měla být až posledním řešením v případě, že není možné pomoc poskytnout v domácím prostředí.
Ruku v ruce se snahou posilovat péči v domácím prostředí jde také podpora pečujících. Ti se tak nově stávají novou cílovou skupinu. Změny v oblasti neformální péče mají poskytnout pomoc například ve formě rad a nácviků dovedností pro zvládání péče.
„Je nutné zajistit pečujícím osobám větší podporu, hlubší vzdělávání v poskytování péče a možnost odpočinout si od náročné práce. Zařazení pečujících osob mezi cílové skupiny sociálních služeb poskytne rámec pro usnadnění práce pečujících osob,“ vysvětluje důvodová zpráva.
A protože v souvislosti s trendem stárnutí obyvatel a nárůstem počtu lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence roste potřeba nejen aktivně dopomáhat při výkonu různých denních činností, ale také dohlížet, zavádí se nově ustanovení směřující k tomu, aby si osoba ve svém domácím prostředí neublížila – to se týká například vaření či manipulace s ohněm a vodou.
Nově je navíc stanovena maximální doba poskytování odlehčovací služby, která má pečujícím zajistit nezbytný odpočinek. Podle dosavadní výkladové praxe, kdy zákon o sociálních službách nestanovoval maximální lhůtu poskytování této služby jednomu člověku za kalendářní rok, se služba obvykle omezovala na 90 dní. V praxi ovšem docházelo k pochybnostem a rozdílnému chápání, a tak se nyní navrhuje stanovit maximální lhůtu na 180 dní. „Tím vyhovíme požadavkům řady pečujících osob, zejména těch pečujících o osoby vyžadující náročnější péči a zamezíme jejího zneužívání,“ konstatuje důvodová zpráva.
Vyšší příspěvek, ale i větší kontrola
Novinkou, s níž navrhovaná novela přichází, je také zavedení valorizace u příspěvku na péči. Ta by měla probíhat tak, že vláda povinně zvýší částky nařízením ve chvíli, kdy dojde ke zvýšení důchodů. Příspěvek na péči by se zvýšil o tolik procent, kolik činilo zvýšení procentní výměry důchodu.
Nově by také měla být zvýšena částka příspěvku na péči pro osoby starší 18 let ve stupni závislosti I ze stávajících 880 na 2000 Kč. K tomu se navíc zavádí řada dalších úprav tak, aby se zefektivnilo správní řízení a výplata příspěvku na péči. Navrhuje se například rozšířit okruh osob, které mohou být namísto oprávněné osoby příjemcem příspěvku na péči, a to o člena domácnosti, který je k zastupování oprávněn podle občanského zákoníku. Doplňuje se také možnost ustanovit zvláštním příjemcem právnickou osobu, což reaguje i na problematiku nedostatku fyzických osob, které jsou ochotny souhlasit s rolí zvláštního příjemce.
Aby se zkrátila doba správního řízení souvisejícího s přiznáním příspěvku na péči, zavádí se několik opatření. Krajské pobočky musí v krátké lhůtě začít sociální šetření, tedy zjišťovat schopnosti samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí, sbírat informace o aktuální situaci, zdrojích pomoci a podpory. Současně s tím mohou OSSZ dříve zahájit proces posouzení zdravotního stavu, protože budou dříve disponovat žádostí o příspěvek na péči a umožní se jim dřívější zajišťování zdravotnické dokumentace od poskytovatelů zdravotních služeb.
Tyto změny pochopitelně budou mít fiskální dopady. V oblasti příspěvku na péči je celkový souhrn dopadu na státní rozpočet pro období 2022 až 2026 odhadován na zhruba 22 miliard korun. Připomeňme přitom, že v roce 2021 pobíralo příspěvek na péči průměrně každý měsíc cca 360 tisíc osob a výdaje činily více než 32 miliard korun.V roce 2022 to už bylo přes 36 miliard korun.
„V důsledku demografických trendů se očekává nárůst i pro roky následující (i při zachování současných částek příspěvku na péči). Zvýšení částky příspěvku na péči u osob starších 18 let ve stupni závislosti bude cca 1,16 miliardy Kč ročně. Úsporu administrativních nákladů lze očekávat díky navrhovaným úpravám v oblasti zefektivnění řízení. Fiskální dopady samozřejmě nese zavedení, respektive budoucí využití valorizačního mechanismu. Konkrétní dopady vyplývající ze zavedení valorizačního mechanismu však nelze vyčíslit – lze je ilustrovat na příkladech dvou poměrně reálných zvýšení na hladině 10 procent a 15 procent. Zvýšení částek příspěvku na péči o 10 procent by znamenalo dopad cca 3,27 miliardy Kč ročně a zvýšení o 15 procent by znamenalo dopad cca 4,9 miliardy Kč ročně,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Na druhou stranu by nově měla vzniknout povinnost příjemce příspěvku na péči podrobit se kontrole využívání příspěvku, což v současné právní úpravě chybí. Smyslem je ověřit, zda příspěvek skutečně slouží k zajištění potřebné pomoci při zvládání základních životních potřeb.
Nové materiálně technické požadavky i personální standardy
Úpravy se dotknou také samotných poskytovatelů sociálních služeb. „Současná právní úprava podmínek, poskytování sociálních služeb, druhů sociálních služeb a jejich registrace již neodpovídá potřebám dobré praxe a hlavně novým trendům v oblasti poskytování sociálních služeb. V oblasti registrace se to týká zejména absence právně ukotvených materiálně technických a personálních podmínek nastavených tak, aby docházelo k optimálnímu poskytování sociálních služeb a zároveň k využívání předmětných podmínek při přípravě výzev z operačních programů atd. V současné situaci se ztrácí možnost dlouhodobějšího aktivního plánování rozvoje sociálních služeb. Chybí podrobnější a využitelnější úprava opatření zabývající se řešením ochrany práv klientů, zejména v oblasti opatření omezujících pohyb, ale také v oblasti zajištění péče osob závislých na péči ze strany asistentů sociální péče a neformální péče,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Nově by tak měly být stanoveny materiálně technické požadavky a navrhuje se i zavedení personálního standardu při posuzování personálního zajištění sociální služby během registrace. Personální standard by měl být stanoven pro všechny varianty kapacit, druhu i formy sociální služby, a to ve dvou hodnotách – minimální a optimální. Minimální personální standard bude podmínkou registrace, zatímco optimální bude vyjadřovat představu zákonodárce o personálním zajištění služby v optimální kvalitě. Tyto standardy by měly být stanoveny prováděcím předpisem platným od začátku příštího roku.
Dopad v rámci přechodného období deseti let v oblasti materiálně technického standardu důvodová zpráva počítá na více než 234 miliard Kč v oblasti investic, tedy rekonstrukce stávajících zařízení. U oblasti personálního standardu se očekává nárůst o necelých 26 miliard v následujících šesti letech od předpokládané účinnosti předpisu.
K úpravě by mělo dojít také v oblasti financování sociálních služeb, konkrétně v úhradách za jejich poskytování. V minulosti navyšování těchto úhrad spíše reflektovalo politická jednání než vývoj v oblasti cen či navyšování pojistných dávek. Nově se ale navrhuje valorizační mechanismus maximálních úhrad za sociální služby s tím, že valorizace bude probíhat analogicky k valorizaci procentní výměry důchodů.
Supervize bude novou formou vzdělávání
V neposlední řadě se úpravy dotknou také dalšího vzdělávání sociálních pracovníků. „Vznikají nové formy dalšího vzdělávání, a to odborné výcviky a individuální nebo skupinová supervize. Supervize je nástroj celoživotního učení používaný u „pomáhajících“ profesí. Smyslem supervize je prohlubovat profesní dovednosti supervidovaných, posilovat vztahy v pracovním týmu a nacházet řešení problematických situací. Funkcí supervize je i prevence syndromu vyhoření sociálních pracovníků. Rovněž se navrhuje úprava dalšího vzdělávání v případě trvání krizového stavu a mimořádných opatření,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Změny cílí rovněž na snížení administrativní zátěže v oblasti procesu získávání akreditací vzdělávacími programy. Nově nastavený akreditační proces bude více předvídatelný pro vzdělávací zařízení, srozumitelnější pro odbornou veřejnost a sníží administrativu státní správy.
Michaela Koubová
