Předběžná data podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ukazují, že po změně vzdělávání před šesti lety jde méně pediatrů pracovat do ordinací. Řekl to novinářům na dnešním Kongresu primární péče. Už dříve přitom byl dětských praktických lékařů nedostatek. Podle Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost je ordinací zhruba 1800, chybí jich asi 300. Navíc mají dětští praktici nejvyšší průměrný věk mezi lékařskými specializacemi, blíží se 60 letům.
„Z dat, která máme k dispozici, předběžně vyplývá, že došlo ke snížení zájmu o obor praktický lékař pro děti a dorost a zvýšení počtu těch, kteří zůstávají v nemocnicích,“ řekl ministr. Už dříve uvedl, že do léta chce představit svou vizi změn v pediatrii. Do konce roku pak chce připravit i změnu legislativy.
Zda ale půjde o návrat samostatného studijního programu praktického dětského lékařství, který žádá sdružení těchto lékařů, podle něj jasné zatím není. „Zdá se, že praktičtí lékaři jsou – aspoň většinově – přesvědčeni, že zkrácení by pomohlo. Má to samozřejmě svoje úskalí, ale já jsem připravený realizovat jakékoliv řešení, které situaci zlepší,“ dodal.
Dokončení studia je u dětských praktiků složitější než u dospělých. „Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé, a v rámci praxe navíc musí svůj čas dělit mezi převážně práci v nemocnici a kratší část v ordinaci,“ vysvětlila předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Podle ní je systém složitý i pro ordinace, které by mohly mladé lékaře vzdělávat.
Zájem mladých lékařů studovat obor praktické lékařství je ale podle ministra poměrně velký. „Problém byla strategie státu v posledních zhruba osmi letech, kdyby pro tyto obory nebyla podporována rezidenční místa,“ uvedl. Letos podle něj ministerstvo finančně podpoří 150 míst pro vzdělávání praktických lékařů pro dospělé a 80 míst pro dětské lékaře.
Nedostatek je podle sdružení v celé zemi. „Nejhůře jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde nastává mnohdy situace, kdy se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec. Řada z nich pak se svými dětmi dojíždí padesát i více kilometrů daleko,“ uvedla Hülleová. Rodiče by se podle ní měli obracet na své zdravotní pojišťovny.
Novou možností, která má přetíženým dětským ordinacím ulevit, je registrace pacientů už od 14 let k lékaři pro dospělé. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky ani ti nemusí mít volné kapacity. „Všeobecných praktiků sice není tak kritický nedostatek, ale tady mluvíme o půl milionu mladých pacientů, na takový počet rozhodně prostor nemáme,“ uvedl. S pojišťovnami chtějí jednat o tom, aby jim náročnější péči o děti finančně kompenzovaly.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ubylo ordinací dětských praktických lékařů mezi roky 2004 a 2019 o více než 13 procent, dětí ale ve stejné době o desítky tisíc přibylo.
-čtk-
