Psilocybin by mohl pomáhat pacientům s farmakorezistentní depresí nebo existenciálním distresem při vážném onkologickém onemocnění. Česko už má legislativní rámec pro jeho využití v léčbě. Co je třeba ještě vyřešit, aby se psychedelicky asistovaná terapie dostala k pacientům?

Výzkumu psychedelik se Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) věnuje téměř tři desetiletí. Pohled na tyto látky se za tu dobu výrazně proměnil. „Když jsme s psychedeliky začínali, bylo to zcela obskurní téma, které ohrožovalo vědci kariéru svojí kontroverzí, a byly tam silné restrikce výzkumu. Proto jsme začínali studiemi na laboratorních zvířatech,“ uvedl na mezinárodní konferenci Scale ředitel ústavu Jiří Horáček.

Výzkum se postupně posunul ke studiím na zdravých dobrovolnících až ke klinickým hodnocením. Nyní se zaměřuje na to, u kterých diagnóz mohou psychedelika přinést léčebný přínos.

Jiří Horáček během svého vystoupení na mezinárodní konferenci Scale 2026. Foto: Jan Stárek / SCALE 2026

Významným krokem k léčebnému využití psilocybinu se podle Horáčka stala legislativní změna, kterou český parlament podpořil v roce 2025. Možnost jeho využití se má týkat tří okruhů pacientů: Lidí s farmakorezistentní depresí, onkologicky nemocných s existenciálním distresem a pacientů s jinými velmi závažnými psychiatrickými stavy, u nichž neexistuje jiná možnost léčby a které bezprostředně ohrožují život.

Jeden pacient, dva terapeuti, celý den

Samotný legislativní rámec ale ještě neznamená, že bude terapie automaticky dostupná v běžné péči. Zbývá nastavit, kdo ji poskytne, jak bude organizována a z jakých zdrojů se bude hradit.

Psychedelicky asistovaná terapie vyžaduje značné časové kapacity odborníků. „Typický setting vypadá tak, že máme jednoho klienta, dva terapeuty a sezení trvá celý den. To je věc, která pochopitelně není pro žádný zdravotní systém jednoduchá. Musíme plátce léčby přesvědčit o tom, že tato léčba je ekonomicky výhodná,“ vysvětlil Horáček.

K tématu:

NUDZ proto nedávno dokončil farmakoekonomickou analýzu, která porovnávala psilocybin v léčbě farmakorezistentní deprese s elektrokonvulzivní terapií a esketaminem, registrovaným pod názvem Spravato. Analýza ukázala, že psilocybinová terapie vychází příznivě ve většině sledovaných parametrů, a to jak při hodnocení krátkodobých nákladů, tak z dlouhodobého hlediska.

Bez spolupráce se léčba do praxe nedostane

Zavedení psychedelik do běžné péče podle Horáčka vyžaduje koordinaci mezi výzkumníky, klinickými pracovišti, pacienty, zdravotními pojišťovnami a státem. V Česku se této oblasti kromě NUDZ dlouhodobě věnuje také klinika Psyon. Aktuálně vzniká také nová asociace poskytovatelů psychedeliky asistované psychoterapie, která má umožnit sdílení zkušeností a koordinaci dalšího postupu.

Diskuse o budování cesty pro inovativní přístupy v oblasti duševního zdraví. Zleva: člen Světové komise pro drogovou politiku Pavel Bém, člen výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Václav Trojan, místopředseda Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP Viktor Mravčík a ředitel NUDZ Jiří Horáček. Foto: Jan Stárek / SCALE 2026

Důležitá jsou také kroky na úrovni státu. Vláda v červnu letošního roku podepsala Národní akční plán pro duševní zdraví, podle kterého by se mělo pokračovat v reformě psychiatrie a podpoře duševního zdraví. Zavedení psilocybinu do léčebné praxe je jedním z hlavních bodů akčního plánu. „Je to vládní priorita, což je dobře,“ kvitoval Horáček.