Český vědecký tým nedávno úspěšně dokončil druhou expedici Neuron do hlubin amazonské džungle, kde zkoumal tradiční domorodé rituály s psychedelickým nápojem ayahuaska. Hlavním cílem výzkumné mise bylo zjistit, jak ayahuaska užitá v tradičním prostředí během rituálů a za přítomnosti šamana ovlivňuje mozek a jak silný vliv má samotné prostředí na prožívání psychedelické zkušenosti a její léčebný potenciál. Terénní výzkum přispěje k pochopení role prostředí na účinnnost ayahuasky a jejího potenciálního využití pro léčbu v kontextu západní medicíny.
Osmičlenná výzkumná skupina mezioborového výzkumného týmu pod vedením renomovaného českého psychiatra a neurovědce Tomáše Páleníčka se během Velikonoc vypravila do centra Mayantuaycu v Peru. Vedení expedice chce srovnat účinek ayahuasky užité v tradičním prostředí s účinkem jejího laboratorního ekvivalentu v klinickém prostředí. Díky využití moderních přenosných přístrojů EEG mají vědci možnost studovat nejen vliv ayahuasky na aktivitu mozku, ale zejména interakci mezi účastníky rituálu a synchronizaci jejich mozkové aktivity, tzv. „hyperscanning“. Tato inovativní technika otevírá dveře k pochopení dynamiky skupinového procesu a propojení vědomí účastníků během prožívání psychedelické zkušenosti.
„Momentálně probíhá pečlivá analýza nasbíraných dat. Zatím máme k dispozici plně zanalyzované fenomenologické škály, které popisují charakter zkušenosti. První zajímavé zjištění je, že srovnání ayahuaskové zkušenosti na úrovni celé skupiny se nijak dramaticky neliší od zkušeností stejné skupiny dobrovolníků, kteří absolvovali intoxikaci s psilocybinem v laboratoři NÚDZ,“ říká Tomáš Páleníček. To sice naznačuje stabilitu účinku psychedelických látek bez ohledu na místo a čas, avšak obsah zkušeností byl na základě sepsaných reportů značně odlišný. Mohlo by z toho vyplývat, že fenomenologické škály možná nemají dostatečnou senzitivitu na odlišení detailů prožitků, nicméně i to je předmětem další analýzy a zkoumání.
Podrobná analýza a vyhodnocení všech dat pořízených během expedice by měly být hotové v září tohoto roku. „V průběhu příštího roku chceme dokončit měření 20 subjektů současně během ceremonie s indiány kmene Huni Kui. Lze očekávat, že vše bude oproti práci v Mayantuaycu mnohem komplikovanější. Na místě nebude elektřina ani přístřešky chránící techniku před deštěm. A nahrát během rituálu 20 lidí současně znamená důkladné natrénování týmu,“ popisuje další plány Tomáš Páleníček.
Získaná data ze všech výprav přiblíží výzkumníky k odpovědi na otázku, zda rituál samotný, jeho prostředí a tradiční šamanské zpěvy (a další aspekty rituálů) jsou právě těmi, které ovlivňují obsah prožitku, což by mohlo znamenat, že mohou mít vliv i na léčebný efekt ayahuasky.
Potenciální lék na psychické obtíže
Ayahuaska je dnes zkoumána pro možné terapeutické využití při léčbě deprese, v terapii závislostí, úzkostí a posttraumatické poruchy a při některých dalších psychických problémech. Přímo v České republice momentálně probíhá výzkum léčebných účinků psychedelických látek v Centru výzkumu psychedelik Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Pod vedením profesora Jiřího Horáčka a doktora Tomáše Páleníčka tam aktuálně probíhají dvě rozsáhlá klinická hodnocení zcela ojedinělého designu, která srovnávají účinek psilocybinu a ketaminu pro léčbu deprese u pacientů, u kterých jiná léčba nezabrala, a pacientů u kterých se deprese rozvinula v souvislosti s onkologickou diagnózou. Důvodem zkoumání je rychlý nástup účinku obou psychedelik a předpoklady pro dlouhodobé pozitivní změny v případě, že je léčba doprovázena psychoterapií. Do obou studií momentálně probíhá nábor pacientů.
Výzkum využití psychedelik v psychoterapii může být v ČR realizován i díky finanční podpoře Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES, ten uhradil také zhruba polovinu nákladů na expedici Neuron. „V tuto chvíli chybí ve výzkumu psychedelik v ČR desítky milionů korun. Je třeba otevřít dveře i dalším studiím,“ říká Jana Bednářová, ředitelka PSYRES. Léčba jednoho pacienta v rámci studie stojí zhruba 180 až 420 tisíc korun dle designu a náročnosti studie. Celkem se tak realizace jedné studie vyšplhá na 15 až 30 milionů korun. Výzkum ale může podpořit kdokoliv právě skrze nadační fond.
-red-
