Navýšení personálních kapacit v primární péči, podpora výzkumu či elektronizace zdravotnictví. To jsou jen některé z priorit návrhu Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období 2023–2033, které kraj nově zveřejnil. Dokument kromě seznamu priorit mapuje i zdravotnickou infrastrukturu kraje, zdravotní stav obyvatel a kompetence samosprávy. Výchozím dokumentem pro ústeckou koncepci byl Strategický rámec Zdraví 2030, který formuluje hlavní přístupy ke kvalitě života a udržitelnosti.
„Pozitivním faktorem v Ústeckém kraji je ochota populace kraje zapojit se do preventivních programů, včetně očkování. V tomto směru kraj převyšuje průměr české populace,“ stojí v části o podpoře zdraví obyvatel. O vysoké ochotě Ústeckých k prevenci hovořil na nedávné konferenci Prevon již vedoucí krajského zdravotnického odboru Petr Severa (psali jsme zde). Prevence a podpora screeningových programů zůstává jednou z deseti základních priorit i v navrhované strategické koncepci.
Generační výměna je nevyhnutelná
Prvním bodem v ústeckém „desateru“ je ovšem podpora personálního zajištění zdravotních služeb. „Za určitý handicap Ústeckého kraje lze považovat absenci lékařské fakulty v regionu… Proto je například třeba zejména u páteřních nemocnic budovat tzv. pracoviště ,excelence‘, na kterých bude příležitost pracovního uplatnění a práce s přístroji, zařízeními a celkového zázemí na úrovni nejlepších pracovišť fakultních nemocnic,“ stojí v dokumentu. Autoři koncepce později v dokumentu deklarují, že se budou zasazovat o to, aby Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem získala statut fakultní nemocnice.
V souvislosti s posílením kapacit kraj vyzdvihuje potřebu účinných modelů spolupráce mezi ním a obcemi, poskytovateli zdravotních služeb a vzdělávacími institucemi. Vhodné by podle autorů koncepce bylo zamyslet se nad motivací jak zaměstnavatelů, tak mladých lékařů, kteří by mohli do budoucna přebírat praxi od starších kolegů.
Dalším bodem je zvýšení dostupnosti primární péče i v odlehlejších lokalitách, a to úpravou systému úhrad takovým způsobem, aby byly zvýhodněny ordinace, které se nacházejí na „strukturálně postižených“ místech. K tomu kraj navrhuje vytvoření funkce koordinátora primární péče, který by propagoval motivační benefity, aktivně oslovoval mladé lékaře s nabídkami, sledoval demografickou strukturu lékařů v primární péči a koordinoval školence.
Ústecký kraj chce rovněž optimalizovat kapacity lůžkové péče, tj. více se zaměřit na následnou a dlouhodobou péči a aktivně podporovat rozvoj jednodenní péče. Staví se i za větší podíl domácí (mobilní) hospicové péče v závěru života pacientů.
Centralizaci ne, pouze rámce
Důležitou součástí navrhované strategie je elektronizace zdravotnictví. Autoři dokumentu přitom nepožadují, aby stát vytvářel centrální systém, který by všichni zdravotníci byli nuceni používat. „Toto řešení není v kontextu českého zdravotnictví akceptovatelné,“ míní. Stát by ovšem měl vytvořit předpoklady, na kterých bude rozvoj elektronizace probíhat. Jako příklad uvádějí rozvoj Portálu pacienta Ústeckého kraje. Jde o novou službu, kterou letos ve spolupráci s krajem spustila společnost Krajská zdravotní, a. s.
Devátý bod strategie se věnuje udržitelnému financování a managementu řízení. Za tímto účelem by mělo vzniknout několik pracovních skupin. Jedna pro vyhodnocování, návrhy úprav a realizaci konkrétních opatření, další pro řízení finanční podpory a třetí pro vyhodnocování místní a časové dostupnosti kapacit zdravotních služeb. Rovněž má dojít ke zřízení zvláštního Fondu rozvoje zdravotnictví Ústeckého kraje.
Desetibodový seznam zakončuje obecná formulace o snaze podílet se na realizaci cílů a opatření národních strategií ve zdravotnictví v návaznosti na konkrétní potřeby a priority kraje.
Nově připravená koncepce Ústeckého kraje vychází kromě Strategického rámce Zdraví 2030 z vyhodnocení předchozí krajské strategie pro období let 2015–2022, analytických podkladů od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a z tezí tvorby nové strategie, které definovala Rada Ústeckého kraje.
Dokument se v současné době nachází v připomínkovém řízení, které potrvá do konce letošního července. Poté proběhne interní vypořádání připomínek, po němž Rada Ústeckého kraje projedná výsledný návrh a následně jej předloží ke schválení Zastupitelstvu Ústeckého kraje.
-fk-
