Ilustrační foto: Freepik

Buď fit, Nestresuj se. Programy na podporu zdraví se těžko vyhodnocují, uznává Severa

Na programy prevence a podpory zdraví v Ústeckém kraji nejdou nijak závratné peníze, přesto není jasné, zdali zainvestované prostředky plní své cíle. O problematice na nedávné konferenci PREVON Národního screeningového centra pohovořil vedoucí odboru zdravotnictví Ústeckého kraje Petr Severa. Správné zacílení investic na prevenci podle něj ztěžuje i fakt, že zdraví obyvatel není pouze věcí resortu zdravotnictví, ale zasahuje i do dalších oblastí, jako je školství či zemědělství. Díky datům od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nyní na Ústecku mají alespoň přehled o zdravotním stavu obyvatel a srovnání s ostatními kraji.

Severa na sérii grafů ukázal, že Ústecký kraj drží na poli zdravotnického stavu obyvatel v České republice několik nelichotivých prvenství. Jeho kraj významně převyšuje celkovou zátěž populace zejména ve výskytu zhoubných novotvarů, ischemických chorob srdečních, cévních nemocí mozku, diabetu, chronických nemocí dolních cest dýchacích, nemocí ledvin a močové soustavy. Ústecko má též, spolu s Karlovarským krajem, nejvyšší podíl předčasných úmrtí v zemi, a to 29,9 procenta, a oproti jiným krajům v něm obyvatelé průměrně dosahují i nižšího věku dožití.

Podíl předčasných úmrtí napříč kraji. Zdroj: ÚZIS

Méně závažným ukazatelem zdraví je docházka na preventivní prohlídky k zubařům. Ty vynechává více jak polovina obyvatel kraje, což představuje třetí nejhorší úroveň v republice. „Možná je to sociodemografickou strukturou. Tím, že když jdete k zubaři na preventivní prohlídku, tak tam necháte spoustu peněz,“ zamýšlel se Severa. V čem Ústečtí naopak vynikají, je využívání preventivních prohlídek, na které dochází 57,7 procent obyvatel. Pozitivní údaje kraj hlásí i na poli proočkovanosti dětí a dále seniorů proti pneumokokové infekci.

Zdroj: ÚZIS

Přišli dva, nebo jeden dvakrát?

Severa na konferenci mimo jiné představil něco z výsledků hospodaření odboru zdravotnictví Ústeckého kraje, konkrétně množství prostředků vynaložených na různé vzdělávací aktivity, konference pro lékaře, zdravotnický personál i pracovníky v sociálních službách, preventivní aktivity pro podporu zdraví a jiné akce. Kraj za ně v posledních letech utratil téměř 22 milionů korun, přičemž na projekty zaměřené na podporu zdraví dal 15,5 milionu. „Já jsem se zděsil, když jsem si to sečetl,“ netajil se Severa. Problém totiž představuje absence metody, jak vyhodnotit efektivitu těchto vynaložených prostředků. „Bylo to na spoustu programů – Buď fit, Nestresuj se, Dny plné zdraví a pohybu,“ jmenoval Severa některé z dotovaných akcí, realizovaných různými skupinami od malých zájmových sdružení až po univerzity.

Přestože si Kraj vyhodnotil, že tyto akce v souhrnu navštívilo asi 105 tisíc lidí, nebyly nastaveny mechanismy, díky kterým by bylo možné zjistit, zdali nešlo o ty samé lidi opakovaně. „My bohužel neumíme zpětně vyhodnotit, jestli se nám tam opakují ti samí lidé nebo je to skutečně téměř 20 procent obyvatel kraje,“ uznal Severa na konferenci. „Je otázka, jestli v tom pokračovat, jak to děláme, nebo jestli to máme někde zacílit,” pokračoval. V té souvislosti předeslal, že nyní na kraji připravují novou podobu strategie zdravotnictví, která by měla obsahovat nové rozložení kompetencí kraje a obcí. Severa věří, že by následně mohla platit na deset dalších let. Na tomto místě znovu zdůraznil, že klíčová je otázka měřitelnosti efektivity vynaložených prostředků.

Králičí nora prevence

Jako nesnadný úkol vidí i určit, do jakých detailů by měl kraj prevenci řešit. V té souvislosti zmínil příklad nejmenované prvorodičky v jedné z krajských nemocnic, která si stěžovala, že dostala k jídlu paštiku, která obsahovala tzv. éčka (potravinová aditiva). „Já si neumím představit, že to budu řešit. A hlavně jak,“ přiznal otevřeně Severa. Podpora zdraví je totiž podle něj komplexní věc, která přesahuje působnost zdravotnictví. „To už není jenom role ministerstva zdravotnictví nebo kraje v oblasti zdravotnictví, ale školství, životního prostředí, zemědělství,“ uvedl dále.

Vedoucí zdravotnického odboru Ústeckého kraje přiznal, že nemá řešení na všechny problémy a výzvy, které z povahy programů na podporu prevence a zdraví vyplývají. Chce se ovšem podělit o zkušenosti ze svého kraje a otevřít diskuzi na toto téma.

Filip Krumphanzl