Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach má plán, jak vrátit Německu pozici jedné ze světových velmocí ve vývoji nových léků. Do konce letošního roku chce připravit a předložit potřebné změny zákonů, které mají například usnadnit procesy při schvalování nových léčiv, jejichž producenti je chtějí uvést na trh. Německo má přitom vsadit na úzkou spolupráci s Indií, uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na rozhovor Karla Lauterbacha pro německou stanici ARD.
Německo se chce opět stát jedním z rozhodujících hráčů na poli výzkumu, vývoje a produkce léků. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) chce do konce letošního roku předložit zákon, který má za cíl zlepšit podmínky výzkumu a výroby léků a zdravotnických prostředků v Německu. Oznámil to v rozhovoru pro stanici ARD před zahájením setkání ministrů zdravotnictví skupiny zemí G20 v indickém Gandhinagaru.
„Omezili jsme výzkum léků, omezili jsme schvalování nových léků,“ připomněl Lauterbach důvody ústupu Německo z „lékové slávy“. Německo jako výzkumná lokalita během posledních deseti let postupně ztrácelo na atraktivitě. „Do konce letošního roku předložíme zákon, který tyto deficity odstraní. Bude mnohem jednodušší a rychlejší provádět v Německu lékové studie, léky se tak budou moci dostat rychleji na trh a k pacientům,“ dodal šéf spolkového zdravotnického rezortu.
Zlepšení podmínek se má týkat nejen výzkumu a výroby léků, ale i dalších zdravotnických prostředků, jako jsou například magnetické rezonanční tomografy a další přístroje. I v těch Německo patřilo na světovou špici, ale v posledních letech jej dohnaly a předehnaly země, které lze zařadit mezi globální technologické velmoci.
Německo sází na spolupráci s Indií
Karl Lauterbach také zdůraznil význam spolupráce při výrobě léčiv a zdravotnických prostředků s Indií. Aktuálně nejlidnatější země světa hraje podle něho klíčovou roli, protože Indie se v posledních letech stala cílem investic dlouhé řady německých společností. Indie je v těchto oblastech pro Německo strategickým partnerem, a toto chce Lauterbach rozšiřovat a prohlubovat.
„Německo je zde důležitým zaměstnavatelem, ale také důležitým výzkumným místem. Opačným směrem pak proudí produkty, které zatím neumíme za tyto náklady v Německu vyrobit. Je to tedy oboustranně výhodná, tedy win-win, situace,“ vysvětlil Lauterbach.
Vzájemné spolupráci a posilování výzkumné a produkční role Německa v oblasti léků a zdravotnických prostředků podle Lauterbacha nestojí v cestě ani iniciativa „Make it in India“ indické vlády premiéra Narendry Modiho. Jejím cílem je usilovat o výrobu (nejen) léků v Indii. „Vyrobte to v Indii, vyrobte to v Německu, prostě vyrobte to,“ řekl Lauterbach s tím, že nejde o žádný protimluv, ale že je podstatné, aby se větší množství inovativních léků dostalo k většímu okruhu pacientů.
Šéf BioNTech: Byrokracie vše zbytečně prodlužuje
Iniciativu už kvitoval zakladatel a šéf německé biotechnologické společnosti BioNTech Ugur Sahin. BioNTech se proslavil spoluprací s americkou farmaceutickou skupinou na úspěšné vakcíně proti koronaviru Comirnaty. A připomněl, jak jsou schvalovací procesy v Německu stále zdlouhavější a neefektivnější.
Podle něho určité zlepšení nastalo právě během koronavirové pandemie. Tehdy byla spolupráce s úřady intenzivnější, a i úřady vycházely jednoznačně vstříc. „Jenže nyní jsme se vrátili do normálu, a to znamená, že doba schvalování se opět protahuje. V Německu a v Evropě máme sice velmi kompetentní regulační orgány, ale stále méně efektivní procesy, které vyžadují spoustu zdrojů a času jak od úřadů, tak od vývojářů léků a léčivých přípravků,“ povzdechl si Sahin v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, ze kterého cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Obecně lze podle Sahina pozorovat obrovský nesoulad mezi technologickými možnostmi a tím, co umožní byrokracie. „Jedním důvodem je nadbytečná byrokracie, druhým nedostatek zdrojů, což v kombinaci prodlužuje dobu uvedení nových léků na trh. Medicína je ale tak důležitá, že setrvačnost systému nesmí být úzkým místem, které schválení léků zdržuje,“ varoval šéf společnosti BioNTech.
Zdeňka Musilová
