Ilustrační foto: Pixabay

Systém epidemiologické bdělosti: připomínkován název i diskriminační vymezení

Návrh vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění má podle ministerstva zdravotnictví za cíl aktualizovat a rozšířit stávající legislativu o 25 dalších onemocnění a o sekci zvláštních zdravotních problémů. Česká republika tím má naplnit své závazky, které vyplývají z nařízení evropských institucí. Připomínkové řízení ale ukázalo, že se řadě institucí vyhláška nezdá dopracovaná. Kritizována je právě kompatabilita s evropským právem nebo necitlivé – do jisté míry až diskriminační – definování rizikových skupin. Kritice byla ale podrobena i věc zcela elementární, a to samotný název vyhlášky.

Celý název návrhované vyhlášky zní „vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (systém surveillance)“. A právě k názvu byla adresována jedna z připomínek ministerstva pro místní rozvoj, které doporučuje zvážit vypuštění slovního spojení „systém surveillance“ z názvu vyhlášky. Vypustit cizojazyčné spojení doporučuje i ministerstvo dopravy, které připomíná, že Legislativní pravidla vlády předpokládají zavedení zkráceného nadpisu právního předpisu v závorce pouze tehdy, jde-li o zkrácení delšího názvu právního předpisu, kterému se nelze vyhnout. „Uvedení textu v závorce z jiného důvodu tak, jak je navrhováno, považujeme za nestandardní a nadbytečné,“ uvádí resort dopravy.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jde ještě dál, když doporučujeme vypustit slovní spojení „systém surveillance“ ze všech míst v textu vyhlášky. Resort svůj názor rovněž opírá o Legislativní pravidla vlády a upozorňuje na to, že podle nich lze cizí slova používat jen výjimečně, jsou-li součástí užívané právní terminologie, nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým pojmem. „Rozumíme tomu, že pojem ‚systém surveillance‘ je běžně využíván v příslušné oblasti, nicméně se domníváme, že tento pojem může být (a také je) v textu vyhlášky vhodně nahrazen pojmem ‚systém epidemiologické bdělosti‘. Pojem ‚systém surveillance‘ doporučujeme užívat pouze v odůvodnění, nikoli v samotném textu vyhlášky,“ píše v připomínkách MŽP.

Slučitelnost s právem EU je nutné dotáhnout

Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR ve svých připomínkách akcentuje, že podle něj „předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády“. Odbor kompatibility konstatuje, že je návrh vyhlášky je slučitelný s právem EU, připomínky odborem zaslané je ovšem nutné nutné zapracovat.

„V rámci celého návrhu vyhlášky předkladatel mnohokrát odkazuje na prováděcí rozhodnutí 2018/945 jako na ‚přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přenosné nemoci‘. Zde je potřeba nicméně upozornit, že rozhodnutí nemají povahu přímo použitelného předpisu jako nařízení a uvedený odkaz je tedy nutné upravit. Slova ‚přímo použitelném‘ proto požadujeme vypustit ze všech dotčených ustanovení,“ zní jedna z konkrétních připomínek odboru.

Ministerstvo vnitra připomínkuje jednu z příloh novely v níž jsou jako rizikové skupiny uvedeny muži mající sex s muži, migranti, intravenózní uživatelé drog, sexuální komerční pracovníci/ce, vězni a transgender osoby. Ministerstvo vnitra navrhujeme uvést dostatečné zdůvodnění určení těchto skupin v rámci odůvodnění návrhu. „Není dle našeho názoru zcela zřejmé, proč jsou stanoveni jako ‚riziková‘ skupina migranti bez ohledu na to, zda pochází ze zemí s vysokým výskytem HIV/AIDS, nebo nikoliv (neboť se v takovém případě jedná i o osoby přicházející na území České republiky ze sousedních zemí či ostatních států Evropské unie), popř. proč jsou vyčleňovány výše uvedené transgender osoby a z jakého důvodu jsou za ‚rizikové‘ považování pouze muži mající sex s muži, bez rozlišení, zda provozují chráněný sex nebo naopak praktiky, které jsou z hlediska přenosu nemoci rizikové (přičemž upozorňujeme, že tyto i jiné rizikové sexuální praktiky a chování mohou provozovat i jiné osoby),“ stojí v připomínkách vnitra.

Vnitro se k vymezení transgender osob v novele vrací i v další připomínce. „Upozorňujeme, že český právní řád neobsahuje žádnou definici ‚transgender osoby‘ a nepovažujeme za zcela vhodné v podzákonném právním předpise uvedení transgender osoby bez dalšího v rámci výčtu pohlaví, neboť dle českého práva jsou v současné době formálně uznávána pouze dvě pohlaví, tedy mužské a ženské. Zároveň není zřejmé, od jakého okamžiku by měla být osoba považována za transgender,“ stojí v připomínkách.

Resort vnitra poslal k novele připomínek nejvíce – 17. Většina z nich je nicméně spíše formálního charakteru, navrhované jsou slovní změny některých pojmů a definic.

Neopomenout sledování nebezpečného RSV

Podobné připomínky převažují i mezi těmi, které zaslalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Jedna z nich se však jeví jako naprosto zásadní, ač jde o návrh změny jediného slova. V návrhu vyhlášky stojí: „Dále se pro potřeby této vyhlášky rozumí epidemiologickou souvislostí během inkubační doby přenos zprostředkovaný vektorem způsobem mechanickým nebo biologickým (…) nebo expozice v životním prostředí, kdy osoba přišla do styku s kontaminovanou vodou a kontaminovanou půdou.“

MPSV navrhuje zvážit, zda by místo spojky „a“ mezi slovy „kontaminovanou vodou“ a „kontaminovanou půdou“ nebylo vhodnější použít spojku „nebo“. „Použití navrhované spojky ‚a‘ lze chápat tak, že daná osoba musela přijít do styku jak s kontaminovanou vodou, tak s kontaminovanou půdou; pokud by přišla do styku pouze s kontaminovanou vodou nebo pouze s kontaminovanou půdou, o epidemiologickou souvislost během inkubační doby ve smyslu nadepsaného ustanovení by se nejednalo,“ zní logická připomínka MPSV.

Hospodářská komora ČR zaslala k novele připomínku, v níž upozorňuje, že z textu novely ani z důvodové zprávy není zřejmé, zda se bude týkat i podávání hlášení o výskytu respiračního syncytiálníhu viru (RSV). „Aktuálně se RSV podle dostupných informací nikde systematicky nesleduje a nehlásí, ač v populaci dětí představuje větší hrozbu než například rotaviry. RSV má ročně celosvětově na svědomí 160 tisíc úmrtí v populaci dětí mladších 5 let. U dětí do jednoho roku RSV celosvětově způsobí 12,9 milionů infekcí dolních cest dýchacích a 2,2 milionů hospitalizací dětí do jednoho roku. Proto doporučujeme, aby se výskyt RSV sledoval a v tomto smyslu byl upraven text vyhlášky, případně důvodová zpráva,“ žádá komora.

Připomínky k novele zaslalo i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jako nejzásadnější z nich se jeví požadavek na přepracování legislativní zkratky pro kolektivní zařízení, která je v návrhu novely užívána. „Je nejasné, jaká jsou ‚obdobná zařízení‘. Podle našeho názoru se protiepidemická opatření mají vztahovat i na další zařízení, kde pobývá více dětí po delší dobu, například dětské skupiny, provozovny živností mimoškolní výchova a vzdělávání a podobně,“ připomínkuje MŠMT.

Českomoravská konfederace odborových svazů krom jiného připomínkuje definici opatření u gastrointestinálních infekcí. „V případě podezření na hromadný výskyt onemocnění by u všech infekcí měla být shodná povinnost zajistit odeslání kmenů k typizaci do příslušné Národní referenční laboratoře. Důvodem pro toto opatření je, že OOVZ (orgány ochrany veřejného zdraví – pozn. red.) se dozvídá pozitivní záchyt v době, kdy biologický materiál ani kmeny bakterií či virů nejsou již v laboratoři k dispozici a nelze pak určit případnou shodu se zdrojem,“ upozorňují odbory.

-jkn-