Investiční náměstek ředitele ve FN Brno Radoslav Basel. Zdroj: FN Brno

Investujeme do energetické nenáročnosti a udržitelnosti, říká náměstek FN Brno Basel

Časy zanedbatelných výdajů na energie jsou dávno pryč. Jejich ceny hrají v ekonomickém rozhodování institucí čím dál větší roli, je proto třeba energetickou náročnost provozu snižovat, jak jen to jde. Toho si je vědom i investiční náměstek ředitele ve Fakultní nemocnice Brno Radoslav Basel. V rozhovoru pro Zdravotnický deník hovořil nejen o investicích do společensky a ekologicky odpovědné infrastruktury a vybavení, ale také o dalších aktuálních i plánovaných projektech či o nutnosti přechodu na automatizované zpracování elektronické dokumentace.

Jaký je aktuální stav investičního portfolia nemocnice a jaké projekty jsou v současné době ve fázi realizace?

Naše investiční portfolio je velmi široké. Kromě zajištění průběžné obnovy se v oblasti přístrojové techniky primárně soustředíme na maximální využití aktuálně dostupných dotačních zdrojů. Dokončujeme instalaci celé řady přístrojů pořízených z titulu REACT EU a připravujeme žádosti do Národního plánu obnovy, a to jak komponent podporující infrastrukturu onkologické a hematoonkologické péče, tak i rehabilitace našich pacientů po kritických stavech. V případě REACT EU dokončíme do konce tohoto roku i rekonstrukce dvou jednotek intenzivní péče a dalších 64 zakázek v souhrnné výši přesahující 630 milionů korun. Z národního plánu obnovy pak počítáme do roku 2025 s čerpáním dalších 450 milionů. 

Jaká je Vaše vůbec nejvýznamnější investice?

Zahájili jsme přípravné fáze výstavby pavilonu gynekologicko-porodnické kliniky. Před samotným zahájením stavby musíme zrealizovat vyvolané investice, které novostavbě „překáží“ neboť bez nich nelze samotnou výstavbu zahájit bez negativního vlivu na provoz zbytku areálu. Do konce tohoto roku tak dokončíme již na jaře započatou rekonstrukci stravovacího provozu, což je významná investiční akce v celkové hodnotě cca 200 milionů korun. I v případě této investice se nám dodatečně za významné podpory Odboru evropských fondů a investičního rozvoje Ministerstva zdravotnictví a Státního fondu životního prostředí podařilo načerpat 56 milionů korun z titulu financující energetické úspory, a tak jsme mohli významně snížit účast státního rozpočtu i vlastních zdrojů nemocnice na financování této akce. 

Hovoříme-li o možnostech snížení energetické náročnosti našich budov a provozů hodláme naplno využít budoucí možnosti vnějšího spolufinancování těchto investic. Do roku 2030 chceme obnovit obálky a technologie několika desítek našich budov jak v areálu pracoviště medicíny dospělého věku v Bohunicích, tak v dětské nemocnici v Černých polích. Aktuální odhady tohoto balíku investic počítají s nákladem okolo 4 miliard korun a první etapu chceme spustit již v druhé polovině roku 2024. 

Jak hodnotíte efektivitu a návratnost investic do infrastruktury a vybavení nemocnice?

Efektivitu a návratnost investic hodnotíme již ve fázi schvalování investičního záměru. Součástí schvalovacího procesu před samotným zahájením přípravy stavebních investic a větších přístrojových nákupů je i odpověď na otázky dopadu takovéto investice nejen na rozpočet nemocnice z pohledu investičního výdaje, ale i na náklady spojené s následným provozem, objemem spotřebního materiálu, dopadem na počet a kvalifikaci personálu, nasmlouvané výkonové úhrady, nebo tlak na zkrácení doby realizace z důvodu nežádoucích výpadků produkce v době realizace takovéto investice. 

Krom těchto „měřitelných“ parametrů posuzujeme samozřejmě i potenciál zvýšení kvality péče o naše pacienty nebo zvýšení prestiže naší instituce, a to i s ohledem na její status co by atraktivního zaměstnavatele pro více než 6500 zaměstnanců.

Jaká opatření přijímáte k zajištění udržitelnosti a energetické efektivitě nemocničních budov?

Jak jsem již v úvodu zmínil, čekají nás významné investice do samotné revitalizace budov, sloužících k provozu Fakultní nemocnice Brno. Mimo samotné obálky budov se chceme soustředit i na vnitřní technologie výroby a distribuce tepla a chladu, efektivní výměny vzduchu, osvětlení technologie MAR apod. Kromě již realizované rekonstrukce stravovacího provozu, u kterého dojde díky použití nových technologií varny a vzduchotechniky k úspoře více než 30 procent energií, připravujeme aktuálně i rekonstrukci technologie naší prádelny, kde očekáváme ještě vyšší úspory. Ačkoliv to ještě není legislativní povinností, začínáme do našich záměrů zakomponovávat pravidla ESG (požadavky v oblasti společenské odpovědnosti, správy a řízení podniků a ekologické udržitelnosti, pozn. red.) a s odkazem na dotační politiku EU již akceptujeme pravidla DNSH (zásada „významně nepoškozovat“ životní prostředí, pozn. red.).

Jaká je strategie nemocnice ohledně modernizace zdravotní péče?

Strategií Fakultní nemocnice Brno je vytvářet funkční prostředí pro interoperabilitu a spolupráci napříč klinikami a procesy, navrhovat efektivní nástroje pro rozvoj sdílení informací, a vytvářet tak systém pro zhodnocování znalostí celé organizace.

Jelikož rozhodovací procesy managementu organizace přímo závisí na správné interpretaci informací ze systémů v požadovaném čase, je významným parametrem pro rozhodování možnost získat potřebné podklady na základě různých parametrů a minimalizovat závislost na službě externího dodavatele při vytěžování informací.

A co vaše strategie pro digitalizaci? Jakým způsobem jsou tyto projekty financovány?

V oblasti digitalizace je našim cílem zajistit zvýšení efektivity procesů a zvýšení rozsahu automatizace zpracování elektronické dokumentace, ideálně zavedením plnohodnotné elektronizace a archivace dokumentace. Tyto procesy (nástroje pro podporu řízení organizace, stavební procesy, procesy správy a údržby majetku) mnohdy celé nebo částečně probíhaly bez podpory ICT, což je v současném pojetí řízení investic neudržitelné.

Zároveň spatřujeme cestu v zavedení technologií pro řízení identit podle nařízení eIDAS o elektronické identitě a službách vytvářejících důvěru jako nutnou podmínku pro elektronizaci zdravotnické dokumentace a další elektronizaci procesů v rámci provozu a tím zvýšení kybernetické bezpečnosti naší organizace a přístupu osob jen k aktivům a datům, pro která budou mít oprávnění.

Aktuálně čerpáme na tyto projekty dotační finanční prostředky z IROP (Integrovaného regionálního operačního programu) a celková hodnota tohoto portfolia je cca 930 milionů korun

Jaké jsou hlavní výzvy při zajišťování financování pro investiční projekty?

Pokud se vypořádáme s naší připraveností reagovat na aktuální dotační výzvy, tedy zajistit adekvátní podklady ve formě technických studií, nebo studií proveditelnosti, pak asi současnou největší výzvou je zajištění krytí vlastních prostředků. I v případě maximalizace možností účasti dotačních prostředků na našich projektech dochází k potřebě krytí minimálně částky odpovídající výši DPH z našich fondů. Velmi bychom uvítali transparentní a dostupný „úvěrový“ nástroj, který by i instituci našeho typu umožnil využít naplno potenciál aktuálních možností vnějších zdrojů a z vygenerovaných provozních úspor, pak tyto načerpané prostředky kompenzovat. V případě energetických projektů pak chceme tuto otázku skloubit i potenciálem spolupráce s odborníky na efektivitu energeticky náročných provozů a spolupracovat s nimi formou EPC (spolupráce za účelem snižování energetických nákladů, pozn. red.).

Jaká opatření přijímáte k minimalizaci rizik spojených s investicemi a kvalitním řízením projektů?

Naší snahou je jít cestou systematizace. Ačkoliv v této oblasti nemáme příliš konkrétních oblastí, na které bychom v této činnosti mohli ve Fakultní nemocnici Brno navázat, je naší vizí postupně sjednocovat dispoziční, konstrukční, materiálové a provozní řešení jednotlivých stavebních investic v budoucnu. Kromě úspor z rozsahu s v tomto přístupu slibujeme i významné zkrácení přípravné fáze a technologický soulad například v MAR v budoucnu. Z tohoto důvodu v současné době implementujeme CAFM systém (specializovaný software pro pro správu a provoz, pozn. red.) do našeho řízení provozu a postupnými kroky jej naplňujeme daty.

V oblasti samotného projektového řízení spoléháme na novou implementaci CDE řešení (společného virtuálního prostředí, pozn. red.). Přístup standardizace nám otevírá i nové možnosti v oblasti veřejných zakázek, kdy můžeme takto naplno využít možností rámcových smluv a dynamického nákupního systému. Všechna tato řešení však spoléhají na kvalitní (a dostatečně početné) personální zajištění našich útvarů, věnující se investiční a obchodní agendě. Řešením rizik je i stabilizace týmu našich kolegů, kteří se věnují této krásné, ale nadmíru zodpovědné práci.

Jakým způsobem zohledňujete potřeby pacientů a zdravotních pracovníků při plánování investičních projektů?

V naší činnosti je úloha budoucích uživatelů a jejich názor zcela zásadní. Proto v každé fázi investičního projektu jsou vždy přítomni konkrétní kompetentní lidé, kteří budou výsledky naší práce dlouhodobě každodenně užívat a naší snahou je zrealizovat, v racionálních limitech investičních a provozních nákladů, maximum jejich přání. Ostatně, naši zdravotníci patří mezi samotné špičky svých oborů, a je nám velkou ctí, že můžeme pracovat se silnými partnery, kteří dokáží bez váhání zodpovědět všechny potřebné otázky, které se v průběhu investičního procesu vyskytnou.

Jaká je vaše vize pro budoucnost investic do Fakultní nemocnice Brno?

Zaprvé je to realizace dlouhodobého investičního plánu včetně dokončení strategických investic. Zadruhé využití maximálních možností mimorozpočtového financování a úzká spolupráce s poskytovateli již ve fázi přípravy výzev. Zatřetí racionalizace investičních procesů za pomoci vytvoření standardů technologických řešení a elektronických nástrojů, včetně propojení investičních a provozních cyklů. A začtvrté zajištění samofinancování investic tlakem na jejich návratnost a vytvoření stabilního personálního zázemí a podmínek pro osobní rozvoj.

Filip Krumphanzl