U našich západních sousedů se schyluje k zajímavému sporu, v jehož středu se ocitly lékárny. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach připravuje model, v němž by německé lékárny mohly například provádět i preventivní prohlídky. Proti tomu se ale nyní bouří šéf Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt. „Lékárny nejsou žádné ordinace ‚s sebou‘,” řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt.
„Lékárny mají jistě velký význam, a to pro kvalifikované zásobování léky. Nejsou to ale ordinace praktických lékařů takzvaně ‚s sebou‘ (to go, pozn. red.),” ohradil se prezident Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt proti plánu spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) na rozšíření služeb, které by lékárny mohly mimo výdej léků zajišťovat.
Podle Reinhardta nejde o první pokus politiků, jak místo lékáren ve zdravotnickém systému posílit. „Politici už řadu let chtějí systematicky přesouvat lékařské služby z ordinací lékařů do lékáren,” dodal. Reinhardt však tyto snahy vnímá pouze jako nákladné paralelní služby, které ale návštěvu pacienta u praktického lékaře nikdy nemohou plnohodnotně nahradit.
Kontakt s lékařem lékárníci nenahradí
Reinhardt se obává především o to, jak kvalitně by byly prováděny preventivní prohlídky v lékárnách. Podle něho je preventivní prohlídka u praktického lékaře mnohem víc než jen laboratorní nález nebo zjištěná hodnota krevního tlaku.
Při preventivní prohlídce často vyjdou najevo zdravotní problémy, které nelze pouhým měřením odhalit, zdůraznil šéf Spolkové lékařské komory. „Lidé o to budou při rychlé kontrole v lékárně ochuzeni. Týká se to zejména těch, jejichž naměřené hodnoty jsou v normálu a u nichž pak vzniká dojem, že návštěva lékaře je zbytečná. Důležitá je ale také anamnéza přes diagnostiku a diferenciální diagnostiku až po vlastní terapii. Lékaři mají vždy celostní pohled na člověka,” dodal Klaus Reinhardt.
Prezident Spolkové lékařské komory dále zdůraznil cíl motivovat větší počet mladých lidí k pravidelnému docházení na preventivní prohlídky. „Dnes jen necelých 40 procent lidí ve věku 18 až 24 let uvádí, že chodí na preventivní všeobecné lékařské prohlídky. Prostřednictvím cíleného vzdělávání a šíření informací lze oslovit lidí ještě mnohem více,” řekl.
A právě zde Reinhardt vidí mimo jiné roli politiků. Podle něho by politici měli začít „místo utrácení peněz za lékárenské služby, které nemohou nahradit lékařskou péči” lépe informovat obyvatelstvo o důležitosti a významu preventivních prohlídek u svých lékařů.
Lékáren je stejně málo
Reinhardt uvádí také kvantitativní argument, proč podle něho nemá smysl rozšiřovat lékárenské služby v tomto směru. V Německu totiž existuje již jen necelých 19 tisíc lékáren, což prý nemůže nijak konkurovat zhruba 150 tisícům ordinací praktických a odborných lékařů.
„Pokud to politici myslí s účinným bojem proti závažným rozšířeným chorobám, jako je obezita, metabolické choroby, kardiovaskulární choroby, rakovina a kosterní onemocnění, a s připravovaným zákonem o preventivní medicíně vážně, potřebujeme dobře promyšlené strategie, které přesahují rámec zdravotnictví a dostatečné a dlouhodobé finanční zdroje,“ dodal Klaus Reinhardt.
Profesní sdružení lékařů Hartmannbund se stanoviskem šéfa Spolkové lékařské komory vesměs souhlasí. Podle jeho místopředsedkyně Anke Lesinski-Schiedatové představuje Lauterbachův plán „fakticky nesprávnou cestu” a ke kritice, již vyslovila lékařská komora, není co dodat.
Praktici jsou pochopitelně proti
„Zdravotní péče není nějaký dočasný krátkodobě užívaný lék. Má svůj význam právě v dlouhodobé prevenci. Jde o faktor zdravotní politiky, kterému je třeba v budoucnu dát ještě větší význam, a tedy i náležitou pozornost. Bylo by hezké si o tom s ministrem Lauterbachem promluvit,” řekla Lesinski-Schiedatová deníku Deutsches Ärzteblatt.
Se zdrcující kritikou přišel také Markus Beier, předseda Spolkové asociace praktických lékařů. Plány Karla Lauterbacha označil za „zcela absurdní” a jeho přístup za „nevyzpytatelný a nepromyšlený”. Podle Beiera to nemá nic společného s obezřetnou zdravotní prevencí nebo péčí, ale povede to prý pouze k ještě většímu zmatku v již tak “zcela chaotickém zdravotnickém systému”.
Markus Beier, spolkový předseda Asociace praktických lékařů, označil plány ministra zdravotnictví za „zcela absurdní, přístup nevyzpytatelný a nepromyšlený“. To nemá nic společného s obezřetnou zdravotní prevencí nebo péčí, ale povede to pouze k ještě většímu zmatku v již tak „zcela chaotickém zdravotnickém systému“.
Zdeňka Musilová
