Na svět se to žene zleva zprava. Pandemie nemoci covid-19 a následná epidemie opičích neštovic ukázaly, že je potřeba zlepšit připravenost a monitoring potenciálních hrozeb, a to jak celosvětově, tak na úrovni Evropské unie. Zpravodajskému portálu Euractiv to řekla výkonná ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Andrea Ammonová. Úřad za tímto účelem prohledává internet a sociální sítě ve snaze zachytit zvěsti o možném výskytu infekčních chorob kdekoliv po světě. Kromě toho monitoruje i výskyt komárů, přinášejících nebezpečné choroby do Evropy.
„Monitorujeme neustále… Máme epidemiologickou zpravodajskou službu, která prohledává celý internet, sociální sítě a vyhledává zprávy o infekčních nemocech. Když něco zjistíme, tak aby se to ověřilo, vstupují do hry naši spolupracující partneři,“ vysvětlila Ammonová fungování zpravodajské složky ECDC. Středisko podle ní sleduje „každý nový jev“ a následně vyhodnocuje, zdali jde o lokální případ, nebo má potenciál se dostat až do Evropy. V takovém případě se provede vyhodnocení rizik a vypracuje možný plán, jak nebezpečí odvrátit.
„Můžeme také sledovat něco, o čem již víme, ale co mění své chování, podobně jako jsme to viděli loni u opičích neštovic,“ dodala ředitelka střediska s tím, že takový případ byl i výskyt eboly v roce 2015. „To je také něco, co by se mohlo stát, že se známý patogen prostě trochu změní a najednou tu máme velký problém,“ řekla s tím, že je to důsledek mobility a globálního provázanosti.
S cílem zachytávat včas možná infekční onemocnění ECDC navazuje spolupráci s řadou dalších institucí zaměřených na kontrolu nemocí. Přínos těchto kontaktů se prý projevil právě při zvládání epidemie eboly či opičích neštovic. „Pokud je nějaké téma, o němž bychom chtěli vědět, jak se s ním vypořádávají, stačí svolat videokonferenci a pak si vyměňovat názory,“ cituje portál Ammonovou.
Migrace komárů na sever
Vedle toho ECDC sleduje například i dopady změn klimatu, konkrétně s ním údajně související masivní nárůst výskytu komárů přenášejících choroby do zemí, v nichž dosud nebyly. „Společně s kolegy z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vytváříme v Evropě mapy, kde se vyskytují určití komáři, a zjišťujeme, zda se objevují nové oblasti a zda jde o všeobecný pohyb směrem na sever,“ vysvětlila Ammonová.
V roce 2023 se komár tygrovaný, známý přenašeč virů chikungunya a dengue, vyskytoval ve 13 zemích Evropské unie a 337 regionech, zatímco před deseti lety byl přítomen pouze v osmi zemích EU a zasaženo bylo 114 regionů. „Pokud se virus dostane z endemické tropické oblasti a najde si vhodné přenašeče a teplotu, nastane podobná situace, jako je letos v Itálii, kde se najednou objevila horečka dengue,“ varovala dále ředitelka.
Připravenost nejen na přenosné choroby
Jak připomíná Euractiv, ECDC se snaží aktivněji podporovat členské státy k prevenci a kontrole infekčních nemocí od proloužení svého mandátu minulý rok. „Celá ta připravenost, která nyní probíhá, se netýká jen infekčních nemocí, ale všech nebezpečí,“ dodává Ammonová. Jde o zajištění jednotného přístupu ke zdraví, který zohledňuje více sektorů, ve snaze dosáhnout v oblasti veřejného zdraví co nejlepších výsledků.
„Národní státy také musí spolupracovat s dalšími sektory. Jde například o chemické látky,“ dodala ředitelka s tím, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí je již v kontaktu s agenturami pro životní prostředí, chemické látky a bezpečnost potravin.
-fk-
