Jihomoravský kraj připravuje komplexní rekonstrukci Nemocnice Znojmo, vybudování urgentních příjmů v krajských nemocnicích a zkvalitňování zázemí pro krajskou záchrannou službu. Radní Jihomoravského kraje pro zdravotnictví Karel Podzimek (ODS) však v rozhovoru pro Zdravotnický deník upozorňuje na snížení hodnoty bodu u záchranné služby v návrhu úhradové vyhlášky, což jde podle něj proti pozitivnímu trendu financování krajské záchranné služby, který byl posílen například institutem „epizody péče“.
Jak hodnotíte současný stav financování zdravotnictví v Jihomoravském kraji? Máte dostatečné zdroje na zajištění kvality péče?
Jako kraj se potýkáme s obdobnými problémy, jako ve zbytku republiky. Úhradová vyhláška poskytuje dostatek finančních prostředků na krytí provozních nákladů nemocnic, bohužel ale již ne na reprodukci majetku, kdy většina investičních nákladů jde na vrub kraje a tvoří tak velkou zátěž na krajský rozpočet. Tento stav je podpořen rozpočtovým určením daní, kdy Jihomoravský kraj je na chvostu republiky s těmito příjmy a nemáme tak dostatečné množství zdrojů na uspokojování všech investičních potřeb zdravotnických zařízení.
Co dělá kraj pro zlepšení stavu nemocničních budov a vybavení? Jsou plánované investice na dobu příštího roku?
Kraj každoročně investuje značné množství finančních prostředků do reprodukce majetku v nemocnicích, ale vzhledem k rozpočtovému určení daní a úhradám ve zdravotnictví jsou tyto prostředky nedostatečné. Ve značné míře tak musíme spoléhat na dotační zdroje. Z velkých investičních akcí je na příští rok například plánováno zahájení komplexní rekonstrukce Nemocnice Znojmo, vybudování urgentních příjmů v nemocnicích, respektive pokračování ve zkvalitňování vybavení a zázemí pro krajskou záchrannou službu.
Zmínil jste úhradovou vyhlášku. Jak vnímáte její nastavení? Zejména pak ve spojitosti s tlakem na zvyšování platů. Jsou některé oblasti péče v úhradách podfinancované?
Hlavním provozním výdajem jsou platy. Vnímám tlak na jejich navyšování, ale musí být doprovázen navýšením úhrad, což se v předchozích letech ne vždy dělo. Jako pozitivní vnímáme posílení financování krajské záchranné služby takzvanou. „epizodou péče“, aby došlo k narovnání poměru financování krajů a státu. Nerozumíme tak návrhu nové vyhlášky, kdy dochází ke snížení hodnoty bodu u záchranné služby a jde proti tomuto pozitivnímu trendu.
Mají jihomoravské krajské nemocnice dostatek personálu?
Obdobně jako ostatní zdravotnická zařízení v republice, i my se potýkáme z nedostatkem personálu. Nikde ale z tohoto důvodu nemusíme omezovat péči a zákonné podmínky jsou plněny.
Existují plány na zvýšení počtu zdravotníků?
Snažíme se spolupracovat se středními školami, vyššími odbornými školami a Masarykovou univerzitou na navýšení kapacit pro vzdělávání zdravotníků. Snažíme se studenty podporovat formou stipendií tak, aby nastoupili po studiu k nám do nemocnic. Jednotlivým nemocnicím také poskytujeme finanční prostředky na náborové příspěvky pro nové pracovníky.
Jaké kroky se přijímají na zajištění bezpečnosti IT systémů v nemocnicích?
Veškeré nemocnice mají zažádáno o dotace na zajištění kyberbezpečnosti, které nám pomohou se zajištěním potřebné technické infrastruktury. Veškeré nemocnice také úzce spolupracují s krajským Kybernetickým operačním centrem, které nemocnicím pomáhá s určitým typem činností. Připravujeme také vznik servisní organizace, kdy jednou z činností by mělo být právě zajištění kyberbezpečnosti a obecně spolupráce v IT oblasti.
Jakým způsobem se zajišťuje dostupnost zdravotní péče v odlehlých oblastech Jihomoravského kraje?
Ze zákona je toto starost zdravotní pojišťovny, nikoliv kraje, ale samozřejmě vnímáme komplexnost tohoto problému a snažíme se jednotlivým obcím a lékařům pomoci s propojováním nabídky a poptávky. Formou dotací také podporujeme vznik nových ordinací či jejich vybavení.
Jak hodnotíte stav zdravotní prevence a edukace obyvatel Jihomoravského kraje?
Jedná se o velké téma, kterému bych se rád věnoval, jelikož zde vnímám značné rezervy. Chtěli bychom občany vést k větší odpovědnosti a péči o své zdraví – tedy návštěvy preventivních prohlídek a preventivních programů a tak dále. Značný problém také vnímáme v nadužívání péče (a částečně i zneužívání – některé výjezdy záchranné služby, nadužívání lékařské posudkové služby), kdy bychom chtěli občanům vysvětlovat fungování těchto služeb a obecně fungování zdravotnictví.
Co děláte pro zlepšení dostupnosti specializované zdravotní péče, jako je onkologie, neurologie nebo kardiologie?
Jednou z věcí je právě podpora prevence. Současně jsme také navázali spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem a postupně vznikají nové onkologické ordinace v našich nemocnicích.
Vnímáte, že mezi personálem nemocnic panuje nejistota po neúspěšném pokusu o transformaci nemocnic Vaším předchůdcem? Pokud ano, jak tuto nejistotu řešíte?
Drobná nejistota ještě mezi personálem panuje, ale mám pocit, že jsme si již všechny nejasnosti vyjasnili a další problémy nevznikají. Pravidelně se jako vedení kraje setkáváme se zástupci zaměstnanců a odborů, tak abychom veškeré sporné body uvedli na pravou míru a vše si vysvětlili předem a podobné zmatky již nevznikaly.
Filip Krumphanzl
