Juniorní lékař ve službě v nemocnici, seniorní lékař na telefonu doma. Zatímco v západoevropských nemocnicích se jedná o běžnou praxi, v České republice se tento systém příliš nevyužívá. Podle lékaře a proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Davida Marxe nejsou stávající počty atestovaných lékařů na pohotovosti jednoznačně potřebné, a co víc, reorganizace služeb lékařů by ulevila celému zdravotnickému systému. Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko ovšem říká, že náš současný systém je v této podobě správný.
Systémová změna v odměňování lékařů – ve smyslu honorářové odměny zahrnující příslušný počet služeb či příslužeb – by zredukovala počty seniorních lékařů pobývajících v mimopracovní době v lékařských pokojích. Pro Zdravotnický deník to uvedl David Marx, podle kterého by některé služby mohly být nahrazeny telefonickými příslužbami, pochopitelně s výjimkami danými specializací a spektrem pacientů.
„Je nepochybné, že se velký počet plně kvalifikovaných lékařů v Česku zúčastní pohotovostních služeb nikoli proto, že by jich bylo na místě třeba, ale proto, že příplatky za přesčasy tvoří okolo 40 až 50 procent jejich příjmu. Pokud by sloužili pohotovost mimo pracoviště, náleží jim odměna pouze ve výši 10 procent hodinového platu. Ani dnes není výjimkou, že lékaři v době oficiálních pohotovostních služeb přímo v nemocnici nepobývají, ale – na základě nejrůznějších místních dohod – slouží na telefonu, ovšem neoficiálně,“ vyjádřil se Marx a dodal, že opatření příslužeb z domu nenese riziko toho, že by lékaři služby odmítali, neboť bývají součástí „balíku“ nasmlouvaného v rámci pracovní či jiné smlouvy.
Zatím nedošlo k seriózní debatě
Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko ovšem tvrdí, že je náš současný zdravotní systém v této podobě správný, protože stojí na tom, že pacient má jistotu péče od zkušeného lékaře, který je ve své ordinaci. „Stavět do služeb neerudované lékaře s tím, že by ty erudované – protože o věk tady jistě nejde – měli na telefonu, je systém, který v ČR fungoval před rokem 1989,“ uvádí Jojko. A dodává: „Myslím, že současný systém je pro pacienty jednoznačně tím nejlepším a couval bych z něj jen v případě, že by nebyla jiná cesta. Samozřejmě až po restrukturalizaci nemocnic s racionalizací práce v nich. Tam jsou totiž jistě velké rezervy.“
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob pro Zdravotnický deník uvedl, že na dané téma nedošlo v Česku zatím k žádné seriózní debatě. „V zásadě to možné je, nicméně je nutné naplnit parametry vyhlášky o minimálním personálním zabezpečení zdravotních služeb. Tento systém může být (a je) aplikován například u specialistů, kteří jsou schopni provádět náročné výkony, které se však neprovádějí rutinně. Takový specialista (například intervenční radiolog) standardně slouží příslužbu a do nemocnice (mimo svoji pracovní dobu) přijede pouze pokud je nutné určitý výkon provést,“ popisuje Jakob.
Ministerstvo zdravotnictví pozvalo zástupce Sekce mladých lékařů ČLK a zdravotnických odborů na jednání na půdě ministerstva ohledně dalších kroků při řešení jejich požadavků. Během jednání by měly být předloženy návrhy odměňování zdravotnických pracovníků a příprava zvláštního zákona o odměňování zdravotnických pracovníků. Stanovisko nemocnic, ambulantních specialistů a praktických lékařů Zdravotnický deník zjišťuje.
-ns-
