Průměrná dodatečná sazba pojistného na zdravotní pojištění se v Německu od příštího roku zvýší o 0,1 procentního bodu. Na první pohled jde o nepatrný nárůst, ovšem během pouhých dvou let se tato „nadstavbová“ část zdravotního pojištění zvyšuje již podruhé, a to celkově o necelou třetinu. Německému zdravotnickému systému by to mělo pomoci k finanční stabilitě. „Je to dobrá zpráva pro pojištěnce,“ řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.
Již podruhé během dvou let se zvýší sazba dodatečného pojistného na zákonné zdravotní pojištění v Německu. Růst bude jen mírný, a to o 0,1 procentního bodu na konečných 1,7 procenta. Ve středu bylo rozhodnutí oznámeno ve Spolkovém věstníku.
Přestože jde jen o nepatrné zvýšení této dodatečné sazby, od začátku roku 2024 bude o necelou třetinu vyšší než na začátku roku 2022. Tehdy průměrná dodatečná sazba zdravotního pojištění činila 1,3 procenta, od roku 2023 byla zvýšena na 1,6 procenta.
Důležitý prvek konkurence
Zákonem stanovená všeobecná (základní) sazba pojistného na povinné zdravotní pojištění činí od roku 2015 14,6 procenta. Zdravotní pojišťovny si však mohou nad rámec základní sazby účtovat ještě již zmiňovanou dodatečnou sazbu pojistného. Průměr je na spolkové úrovni stanoven jako referenční bod.
Znamená to, že výsledná sazba zdravotního pojištění nemusí být (a ani není) v Německu u všech zdravotních pojišťoven shodná. Každá z 96 zdravotních pojišťoven, které na území Německa působí, si dodatečnou sazbu určuje sama. To dodává systému určitou flexibilitu, a především prvek konkurence v rámci zákonného zdravotního pojištění. Na platbě dodatečné sazby se zaměstnanci a zaměstnavatelé podílí rovným dílem.
Lauterbach výsledek vítá
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) dohodu na navýšení dodatečné sazby zdravotního pojištění uvítal. „Je to dobrá zpráva pro ty, kdo mají zákonné zdravotní pojištění,“ uvedl Lauterbach pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle něho však toto navýšení bylo možné jen díky prosazení zákona o finanční stabilizaci zdravotnictví, který koaliční vláda Olafa Scholze (SPD) schválila v uplynulém roce. „Tehdejší i nynější rozhodnutí posiluje důvěru v systémy sociálního zabezpečení. Lidé vidí, že příspěvky jsou stabilní,“ dodal Karl Lauterbach.
Generální ředitelka Asociace pojišťoven zákonného zdravotního pojištění Ulrike Elsnerová je však s rozhodnutím spokojena jen napůl. „Navýšení vycházelo jen z již známých výdajových položek pro rok 2024. Nebyla ale zohledněna nová výdajová rizika, jako je legislativa, která upravuje reformu nemocniční sítě,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Pojišťovny: Navýšení nepočítá s výdaji kvůli reformě nemocnic
Elsnerová je přesvědčena, že systém zákonného zdravotního pojištění bude pravděpodobně čelit dodatečným výdajům v řádu několika miliard eur. A to právě kvůli reformě nemocniční sítě. „Navzdory požadavkům zákona o finanční stabilizaci stále neexistuje koncepce dlouhodobého finančního posílení fondů zákonného zdravotního pojištění,“ řekla Ulrike Elsnerová.
Podobné obavy sdílí také Kathrin Klemmová, členka správní rady Zastřešující asociace zdravotních pojišťoven. Také podle ní existuje nemalé riziko, že si reforma nemocnic vyžádá dodatečné výdaje, které ale dosud nejsou kryty adekvátním posílením příjmů. Navíc je podle Klemmové nutné počítat s negativními vlivy, způsobenými demografickým stárnutím, kterému zdravotnický systém rovněž bude čelit.
„Systém zákonného zdravotního pojištění proto potřebuje stabilní finanční základ, a to mnohem naléhavěji než kdy jindy. Bude se totiž muset vypořádat se strukturálními reformami, které už dnes mají velké zpoždění,“ řekla dále Kathrin Klemmová. Podle ní není dlouhodobým řešením přenášet na pojištěnce stále větší část těchto očekávaných dodatečných nákladů.
Zdeňka Musilová
