Nedělní sjezd České lékařské komory. Foto: ČLK

Úhradovka je katastrofa. Ministr nepřesvědčil na dvou sjezdech

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek schytal v posledních dnech kritiku za úhradovou vyhlášku hned na dvou sjezdech – v pátek na sjezdu ambulantních specialistů a v neděli na České lékařské komoře. Nesouhlas zazněl s nízkými nárůsty nepokrývajícími náklady u ambulantních specialistů, způsobem, jakým má proběhnout navýšení platů a mezd v nemocnicích, či některými bonifikacemi. Z reakcí na místě i usnesení obou sjezdů lze soudit, že svým vysvětlením ministr delegáty příliš nepřesvědčil.

„Úhradová vyhláška je katastrofa. Už jen způsob jejího projednávání, kdy nebyly respektovány závěry dohodovacího řízení a objevil se text, který jsme připomínkovali, a pak další, na který jsme nemohli reagovat, je prazvláštní. Jsme rádi, že jsou zvýhodněni praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsme ochotni akceptovat zvýhodnění pro domácí paliativní péči a nakonec překousneme i zubaře. Proč to ale takovým způsobem odskákali ambulantní specialisté?“ ptal se včera prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Další kritiku schytal ministr za způsob, kterým poslal peníze na platy zdravotníků, kdy úhradová vyhláška stanovuje, že polovina meziročního nárůstu je určena právě na odměny (celkem jde o 6,8 miliardy). „Nikdo se nedopočítá 6,8 miliardy korun, každá nemocnice bude mít nárůst jiný. Každá nemocnice je v jiné ekonomické situaci. Nic nedonutí zřizovatele nemocnice – ani vy jako ministr jste to ve svých přímo řízených nemocnicích nedokázal prosadit – , aby se to do platů a mezd promítlo. Není jiná cesta než závazné tarifní tabulky. My budeme tvrdě požadovat zákon o odměňování zdravotníků, než se ale schválí, budeme žádat to, co je možné okamžitě, tedy nařízení vlády, kde se patřičně mzdy a platy upraví,“ řekl ministrovi Kubek.

„Určitě se najde cesta, jak najít shodu, nebráním se diskuzi. Cíl je využít peníze tak, aby se dostaly všem,“ reagoval Válek s tím, že přímo řízené organizace mají tentokrát ohledně navyšování dostat zadaný jednotný postup. „Uznávám, že nedosáhnu jinam než do přímo řízených organizací. Systémové řešení podle mě je nastavení speciálního zákona o úhradách zdravotnických pracovníků, který nebude provázaný s ostatními profesemi,“ dodal ministr Válek.

A kritizovaným bodem bylo také nezařazení bonifikace za sloužení pohotovostí pro praktiky. „Není možné malusy trestat lékaře, kteří jsou v důchodovém věku, jde o matky samoživitelky nebo ty, co mají malé děti, za to, že nejsou schopni sloužit pohotovosti. Navíc jsou tu nějaké smlouvy a vstupovat do toho vyhláškou není úplně legislativně správné. Chceme to ale zařadit do chystané novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde budou jak bonusy, tak malusy, ovšem pro jasně definované skupiny. Zároveň chceme definovat síť pohotovostí, aby nebyla bezbřehá,“ řekl k tomu Válek.

Z publika k tomu navíc zaznělo vysvětlení, že požadavek na vypuštění bonifikace padl ze strany dětských praktiků s tím, že je pro ně částečně diskriminační. Místo toho by měly tyto finance zdravotní pojišťovny posílat organizacím, které pohotovosti organizují, a ty pak zvýší hodinovou mzdu sloužících lékařů. Díky tomu budou motivováni více sloužit také například lékaři v důchodu, kteří už nemají ordinaci.

Omezíme péči, nebo se zavede spoluúčast

Také ambulantní specialisté si v pátek na svém sjezdu hlasitě stěžovali na to, že navýšení úhrad je nedostatečné, hodnoty bodu se u jednotlivých odborností liší a neguje se navýšení ceny práce dané novelou seznamu výkonů.

„Přistoupili jsme k diferenciaci hodnot bodu tak, aby byl růst v seznamu výkonů moderován. Ano, trochu jsme popřeli seznam výkonů, ale za tím účelem, aby měly všechny odbornosti plus minus stejný růst. Nemůžeme s čistým svědomím říci, že některé odbornosti mají růst rychleji než jiné. Nabízí se tedy otázka, jestli automatickou valorizaci v seznamu výkonů nezrušit, protože přináší víc problémů, než kolik jich řeší. Anebo je tu druhá varianta, a to zavést valorizační mechanizmus i do ostatních položek nákladů. To zvažujeme do dalších let,“ vysvětlil ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Nejnižší nárůst přitom podle něj segment dostal proto, že je u něj nejmenší problém s dostupností – z počtu stížností pacientů na nedostupnost péče tvoří ambulantní specialisté podle Trocha jen tři procenta. Účastníci sjezdu ovšem poukázali na to, že v některých odbornostech se dostupnost zhoršuje. Pokud pomineme tristní situaci dětských psychiatrů, začíná být problém třeba s revmatology. Ministerstvo by proto mělo reagovat včas, aby situace za pár let nebyla také krizová. Podle Trocha je proto k diskuzi v rámci dohodovacího řízení, zda některé specializace nepodpořit více. Ministr Válek zároveň vyzval specialisty, aby s ministerstvem začali debatovat o rozvoji jednotlivých odborností v delším výhledu než jeden rok.

„Máme-li se ale bavit o dlouhodobějších perspektivách, je třeba, abychom přežili rok 2024,“ zareagoval předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Ten upozornil na to, že náklady za provoz ambulancí stouply po vynechání mezd minimálně o 15 až 17 procent – což samozřejmě průměrně šestiprocentní růst úhrad (podle ambulantních specialistů je zde rozptyl dvě až sedm procent) nepokryje. Takový nárůst ovšem podle ministerstva disponibilní zdroje neumožňují.

„Proč se tedy neřekne národu, že je méně peněz, a tím pádem se buď omezí péče, nebo si lidé připlatí?“ otázal se Jojko. Podobně se k věci v neděli postavil Milan Kubek. „Společenská objednávka v současnosti je: všechno všem, kdykoliv. Proti tomu jsou reálné náklady a ceny. Není možné přistupovat k systému tak, že vezmeme balík peněz, který máme, ten podělíme oním všechno všem a kdykoliv, a vyjde nám cena. Tak to v ekonomice nefunguje. Cena je dána objektivními náklady včetně nákladů na personál. My vám říkáme, jaké jsou ceny, a vy buďto zajistíte, že bude ono všechno všem zaplaceno, anebo lidem musíte říct, že všechno všem nebude, a společenskou objednávku modifikujte,“ apeloval Kubek.

Ambulantní specialisty navíc zlobí, že za stejnou péči dostávají méně peněz než praktici. A kritika zazněla také na to, že se snížila bonifikace za celoživotní vzdělávání. Příliš sympatií si Válek u ambulantních specialistů nezískal ani tím, že je během svého vystoupení opakovaně nazýval praktickými specialisty. „Jestli jsme pro pana ministra blízko praktickým lékařům, tak bych to dodržoval, třeba se to příště promítne do vyhlášky,“ řekl k poznámce z publika, jestli ministr ví, na jakém je sjezdu, Zorjan Jojko.

Více kontrol a regulací

Dobré zprávy si ale ambulantní specialisté nevyslechli ani od zdravotních pojišťoven. „Pojišťovny v příštím roce vyčerpají všechny své rezervy. Členové správních rad tak budou chtít po všech zdravotních pojišťovnách, aby představily nástroje na řízení nákladů na zdravotní služby. Jsme pod obrovským tlakem zajistit dostupnou zdravotní službu za každou cenu, ale přitom budeme nuceni velmi odpovědně přemýšlet, jestli někoho dalšího pustíme do sítě poskytovatelů. Budeme tlačeni nerozšiřovat kapacity a stávající rozsah nasmlouvaných zdravotních služeb. Bude také obrovský tlak, abychom kontrolovali odůvodněnost a zajímali se o efektivitu, takže musíte počítat s tím, že příští rok bude rokem kontrol a revizí, možná i regulací,“ sdělila delegátům ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Zdeňka Salcman Kučerová.

„Nejdříve navýšíte síť, a pak nám řeknete, že přijdete a budete nás regulovat,“ pozastavil se Jojko. Velký problém přitom podle něj je, že do výběrových řízení na vstup do sítě mluví odborné společnosti.

Řešení velké části diskutovaných problémů si ministr Válek slibuje od již zmíněné novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou chce předložit v příštím roce. „Bude tam výrazné posílení kompetencí pojišťoven. Chci, aby se tvořila síť, pojišťovny měly odpovědnost a já je mohl popotahovat, když ji nebudou plnit. A pokud si myslíte, že by do toho měla mluvit sdružení víc než odborné společnosti – a podle mě by odborné společnosti do sítě mluvit neměly – tak to pojďme do zákona napsat,“ navrhl Válek.

Sjezd ČLK vyslovuje nespokojenost s prací ministra zdravotnictví

Svou nespokojenost lékaři přítomní na obou sjezdech promítli i do svých usnesení. „ČLK vyjadřuje zásadní nespokojenost s tzv. úhradovou vyhláškou, která nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace. ČLK upozorňuje, že na rozdíl od ostatních podnikatelských subjektů nemohou poskytovatelé zdravotních služeb promítnout své zvýšené náklady do ceny svých služeb, neboť úhrady od zdravotních pojišťoven určuje svojí vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví. ČLK varuje nejenom před rizikem ekonomické a personální destabilizace zdravotnických zařízení, ale především před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče,“ zní jedno z ustanovení.

Ještě méně asi ministra Válka potěší další bod. „Sjezd ČLK vyslovuje nespokojenost s prací ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, a jím vedeného ministerstva, které neřeší zásadní problémy českého zdravotnictví, kterými jsou: nezajištěné financování, personální devastace, porušování platných právních předpisů, zejména zákoníku práce, zhoršující se dostupnost zdravotní péče pro pacienty, a to včetně opakující se nedostupnosti i běžných léků.“

V neposlední řadě pak ČLK požaduje urychlené přijetí speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů, který zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí nejméně 1,5 až 3násobku vždy aktuální průměrné mzdy v ČR, a to v závislosti na získané kvalifikaci. Zákon zároveň musí úměrně navýšit příjmy ostatních pracovníků ve zdravotnictví, včetně soukromých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb. Kompletní usnesení XXXVII. sjezdu ČLK je k nahlédnutí zde.

Proti úhradám se v usnesení ohradili i ambulantní specialisté. „Sjezd považuje navýšení úhrad naší péče v roce 2024 proti roku 2023 stanovené úhradovou vyhláškou MZ (2 až 7 %) za naprosto nedostatečné, neodpovídající potřebám našich praxí v rámci raketového nárůstu nákladů na námi poskytovanou péči. Proto ukládá Radě SAS, aby nadále i v jednáních o úhradových dodatcích se zdravotními pojišťovnami žádala takové navýšení, které nás nebude tlačit k omezování péče, či snižování její kvality,“ shodla se stovka delegátů.

„Sjezd doporučuje ambulantním specialistům, aby nepodepisovali úhradové dodatky zdravotních pojišťoven pro rok 2024, pokud by pouze kopírovaly úhradovou vyhlášku MZ a nebyly pro AS výhodnější než tato vyhláška,“ radí lékařům delegáti v dalším bodě.

Michaela Koubová