V Praze byl zahájen mezinárodní projekt zaměřený na výcvik Ukrajinců, kteří si při něm osvojí, jak naučit vojáky zvládat posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Na projektu se podílí i první lékařská fakulta Univerzity Karlovy, samotný výcvik pak mají na starosti američtí experti. Vytrénovaní vedoucí pracovníci několika ukrajinských institucí se s nově nabytým know-how následně vrátí zpátky na Ukrajinu, kde jím podpoří mentální zdraví svých vojáků, které stresová porucha v důsledku pokračujícího konfliktu s Ruskem ohrožuje nejvíce.
„Ukrajině můžeme dodat zbraně, rakety, tanky… Stejně důležité je ale poskytnout znalosti a dovednosti,“ řekl na úvod včerejší tiskové konference profesor psychiatrie Igor Koutsenok z americké University of California v San Diegu, která za projektem stojí. Dodal, že „aktivní boje jednou skončí, ale válka o mentální zdraví bude pokračovat celá desetiletí“. Poukázal při tom na bohatou zkušenost Spojených států amerických s vypořádáním se s PTSD, coby následkem válečných konfliktů, ať už jde o válku ve Vietnamu, Koreji či nedávnější válku v Iráku nebo Afghánistánu.
Fakt, že má USA silnou tradici potýkání se s válečnými psychickými onemocněními, jim nyní umožňuje pomoci napadené Ukrajině. „Tým ze Spojených států je extrémně zkušený a má za sebou desítky let vývoje patřičného know-how na práci s PTSD,“ potvrdil Zdravotnickému deníku klinický psycholog a přednosta adiktologické kliniky 1. LF profesor Michal Miovský, který projekt zastupuje za českou stranu. „Nyní jde ale o to předat Ukrajincům model samotného trénování, tedy zajistit rychlé šíření základních dovedností do terénu,“ dodal.
Podělil se též o to, jak konkrétně bude školení probíhat. „Nyní v České republice proběhne týdenní intenzivní ,nalejvárna‘, kterou povedou američtí experti. Ti poté budou ukrajinským kolegům po dobu jednoho roku poskytovat intervizní a supervizní podporu online,“ vysvětlil. Týdenní školení podstoupí 25 vybraných zástupců několika ukrajinských institucí, mimo jiné ministerstva vnitra, ministerstva obrany, psychiatrické kliniky či neziskových organizací. „Je to velice pečlivý výběr lidí, kteří jsou vedoucími velkých institucí a týmů, a ti potom ten model přenesou domů na Ukrajinu,“ doplnil Miovský.
Mezinárodní projekt je natolik finančně náročný, že je realizovatelný pouze díky subvenci americké administrativy. „Není snadné sehnat pro podobný projekt podporu. Měli jsme velké štěstí, že naši spolupráci dlouhodobě podporuje vláda Spojených států,“ zdůraznil Miovský. Vysvětlil rovněž důvody, pro které byl projekt zahájen až nyní, bezmála dva roky od zahájení ruské invaze. „Připravit něco tak velkého zabere velmi mnoho času, neboť to obnáší komunikaci mezi mnoha institucemi. Je až neuvěřitelné, že se to nakonec povedlo,“ dodal.
Samotná role české strany je v projektu spíše minoritní – dalším dvěma stranám (ukrajinské a americké) poskytuje především zázemí a podporu. Jak ale Zdravotnickému deníku řekl děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka, nové zkušenosti spolupráce přinesla i české straně, a navíc více prohloubila partnerství všech zainteresovaných stran. Zmínil, že Karlova Univerzita, americká University of California v San Diegu a Psychiatrický institut v Kyjevě spolupracují již více jak deset let. „Těším se, až zase bude prostor pro společné mírově renovační projekty,“ řekl závěrem Vokurka.
-fk-
