V Česku chybí zdravotní sestry, které navíc stárnou a jejich potřeba nadto s demografickým vývojem poroste. Jak přitom opakovaně zdůrazňuje šéf ÚZIS, profesor Ladislav Dušek, máme právě nyní poslední možnost díky silnějším populačním ročníkům nalákat do zdravotnictví novou krev, díky níž se za deset, patnáct let vyhneme krizovému scénáři. V tuto chvíli to naštěstí vypadá, že akutnost situace chápe i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které tak ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví začíná intenzivně pracovat na programu na podporu kapacit zdravotnických vysokých škol – a vypadá to, že více studentů by do zdravotnických oborů mohlo zamířit už příští rok. Ruku v ruce s tím by měly jít další kroky, mimo jiné zaměřené na zefektivnění celého studijního procesu. Dnes totiž ze tří přijatých studentů se dva nezapíšou, a z těch, co nastoupí, polovina nedostuduje. Problematikou se zabývali poslanci na posledním zasedání sněmovního zdravotnického výboru.
„Do roku 2035 se zdvojnásobí počet seniorních obyvatel ČR, kteří budou potřebovat nějakou formu ošetřovatelského komplementu. V tuto chvíli nemáme vůbec připravenou infrastrukturu přednemocniční a postnemocniční ošetřovatelské péče. Odbornost 913 – sestry v sociálních službách, jsou nyní z 25 procent v důchodovém věku. V tuto chvíli nám chybí tisíce sester a 30 tisíc úvazků je ve věku 55 plus,“ připomíná současný stav ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
„Uvědomujeme si závažnost celé situace. Jednání se nyní posunula a jsou v rychlém běhu,“ reaguje Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokých škol, vědy a výzkumu na MŠMT.
Ta připomíná, že vysoké školy jsou samosprávné v tom, jak naloží s prostředky ze státního rozpočtu, tedy kolik studentů do kterého oboru vezmou. „V novele zákona o vysokých školách, kterou nyní projednáváme, je ale bod, jímž si otevíráme vrátka paragrafem umožňujícím využít speciální finanční mechanizmus zajišťování společenských potřeb v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Díky němu bude možné velmi rychle reagovat na potřeby praxe. Ošetřovatelství je určitě jednou z celospolečenských poptávek, a můžeme sem přidat také například psychologii,“ přibližuje Radka Wildová.
V minulosti se takováto společenská objednávka řešila usnesením vlády, kdy v roce 2018 došlo k navýšení kapacit lékařských fakult a loni veterinářů. „Aby vzniklo efektivní opatření na podporu nelékařských zdravotnických studijních oborů, potřebujeme součinnost několika skupin. Výkop je na ministerstvu školství, který může vzniknout na základě spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, ale také s vysokými školami,“ podtrhává Wildová.
Rezervy? Polovina studentů nedostuduje
MŠMT už přitom má v ruce analýzy Ministerstva zdravotnictví a nyní by se v rámci pracovní skupiny mělo dělat na návrhu opatření alokujícího finance vysokým školám na vzdělávání zdravotníků. V tuto chvíli jsou na stole tři modely, jak věc řešit. Každopádně už nyní je předjednáno s rektory a děkany 17 vysokých škol, že jsou ochotni navýšit kapacity zdravotnických oborů o 20 procent, u sester dokonce až o 40 procent s tím, že program by měl trvat 12 let.
„V aktualizaci střednědobého výhledu na rok 2025 a následující léta jsme zařadili požadavek na finanční realizaci tohoto opatření – v roce 2024 se to nestihne. Vedle toho analyzujeme situaci, jak vypadá studium v nelékařských zdravotnických studijních programech, kde nacházíme alarmující vykřičníky. Zjišťujeme relativně nízkou motivovanost ke studiu – vidíme problém ve chvíli, kdy někdo projde přijímacím řízením a má se do studia zapsat. Tady je velký únik – na tři, kteří by mohli být přijati, je pouze jeden, který se zapíše. Je to o práci vysokých škol, ale také o vnitřní motivaci studentů,“ popisuje vrchní ředitelka Wildová.
Co se pak týče míry neúspěšnosti studia, ta se podle údajů MŠMT pohybuje kolem 50 procent. Jde ovšem o údaj obecný, nezachycuje, zda a nakolik studenti kolují mezi jednotlivými obory. Na tomto místě Ladislav Dušek připomíná, že na podobný aspekt se myslelo už při posilování kapacit lékařských fakult, kdy školy dostávaly platbu za studenta – a podobně by to mělo být i v připravovaném programu. „Když vysoká škola nenabere studenty a neudrží prevalenci studia, nedostane peníze. Program je navržen poměrně drsně, a to tak, že se školy zaváží, že udrží prostupnost studia 70 procent, respektive ji dotáhnou. To znamená, že posílí vzdělávací tým,“ přibližuje profesor Dušek.
„Běží inovace studijních programů se speciálním zaměřením na ošetřovatelství. Chceme, aby byla zvýšena efektivita přijímacího řízení, výuka byla více individualizována a snížila se studijní neúspěšnost, aby motivace neopadala, ale studenti dokončovali a nastupovali do praxe. Je neefektivní, aby nastoupily stovky studentů, ale končila polovina. Na místě jsou také náborová opatření, personální politika, kariérní postupy v rámci akademických pracovišť a podobně,“ dodává Wildová.
Detašovaná pracoviště i spolupráce s poskytovateli
Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice se ministerstvo zdravotnictví snaží být ve věci maximálně aktivní, přičemž navazuje na aktivity vzniklé za Adama Vojtěcha například v podobě kampaně Studuj zdrávku.
„Nyní do škol směřují demograficky silnější ročníky, takže poptávky musíme využít. Je zásadní věnovat se specificky zdravotnickým profesím, které nám scházejí – všeobecným sestrám, dětským sestrám, zdravotnickým záchranářům, radiologickým asistentům či nutričním terapeutům. Pozitivním trendem pak je už třetí rok zvýšený počet zájemců o studium,“ přibližuje Pavlovic s tím, že zdravotnické školy v krajích už navyšují kapacity.
„Kraje potřebu chápou a snaží se situaci maximálně využít. Za nás je zásadní personální kapacity plánovat, a to nejen v podobě zabezpečení odpovídajícího početního stavu, ale také složení v profesích a pokrytí z hlediska regionů,“ dodává Pavlovic.
Pracuje se také na zkracování a propojování vzdělávání na středních a vyšších odborných školách, a to v oborech ošetřovatel, praktická sestra a diplomovaná sestra. „Je tu apel na zprůchodnění vyšších odborných a vysokých škol, podporu vzniku detašovaných pracovišť středních zdravotních škol, spolupráci s poskytovateli zdravotnických služeb, aby umožňovali odborné praxe a chápalo to jako příležitost pro svou budoucí personální kapacitu, dále na modernizaci specializačního vzdělávání, podporu stipendií a mentorství nebo digitalizaci vzdělávání jako takového, aby každý věděl, co ho kdy čeká a mohl se celoživotně vzdělávat,“ shrnuje Josef Pavlovic.
Mezi další kroky, na nichž chce ministerstvo pracovat, patří zvyšování atraktivity a prestiže sesterského povolání, rozšiřování kompetencí sester, kde podle Pavlovice stále zůstává velký prostor, či zlepšování pracovních podmínek. Zde pomáhá například projekt SPIS (Systém psychosociální intervenční služby), který se zaměřuje na posilování psychické odolnosti zdravotníků, dále podpora supervize či využívání administrativních pracovníků ve zdravotnictví.
Výbor pro zdravotnictví v návaznosti na diskuzi ve svém usnesení požádal vládu o zajištění prostředků na navýšení kapacit studií zdravotnických oborů.
Michaela Koubová
