Dohodovací řízení o úhradách pro rok 2024 nevypadá příliš nadějně. I když se pro příští rok odhaduje růst příjmů veřejného zdravotního pojištění o 4,5 procenta, plátci přicházejí s návrhem průměrného růstu o nula procent (s výjimkou ministerstvem prioritizovaných segmentů) s tím, že většinu nárůstu spolknou mandatorní výdaje. Růžově to nevypadá ani v segmentu lékáren, který se důrazně ohradil vůči prioritám ministerstva zdravotnictví, které chce bonifikovat malé lékárny, ovšem s pro segment rozpočtově neutrálním výsledkem – tedy na úkor jiných lékáren. Lékárníci zároveň v jednání o úhradách požadují navýšení signálního kódu za výdej léku na recept o dvě koruny na 34 korun. Zdravotní pojišťovny jim ovšem doposud svůj návrh nepředložily.
Většina segmentů již má za sebou druhé kolo vyjednávání o úhradách, ne tak ovšem lékárníci. „V našem segmentu žádné druhé kolo nebylo. Očekávali jsme návrh ze strany zdravotních pojišťoven, ten však nepřišel. Nemělo tedy cenu ztrácet čas nad pouhým konstatováním ze strany zdravotních pojišťoven o nedostatku finančních prostředků,“ přibližuje předseda Grémia majitelů lékáren a koordinátor segmentu Marek Hampel.
Lékárníci svůj návrh zdravotním pojišťovnám přednesly již na prvním kole jednání. Rádi by dostali navýšení signálního výkonu 09552 za výdej léku na recept na 34 korun (oproti současným 32 korunám) a za digitalizaci listinných receptů 16 korun (tedy zachování současné hodnoty). Fond na podporu lékáren v odlehlých oblastech by pak chtěli navýšit ze současných 48 milionů minimálně o inflaci a Fond pohotovostních lékáren v režimu 24/7 by rádi zdvojnásobili ze současných 10 milionů korun na 20 milionů.
Na prvním kole jednání se také řešil rozpor ve vykazování dat analytické komise a dat ze ze systému eprekripce.cz ze SUKL, kde nesedí počty vykázaných signálních výkonů za výdej položky léčivého přípravku a počty proplacených receptů řádově o jednotky milionů korun.
„Chyba se může stát v metodice vykazování a statistickém hlášení. O odstranění rozporu jsem požádal na jednání mezi zdravotními pojišťovnami a SÚKL, aby bylo nad vší pochybnost jasné a zřejmé, že data a informace v analytické komisi byla jednoznačně dána a považují se všemi stranami za validní informace. Jedná se tedy o skutečně vykázané a skutečně proplacené finanční prostředky včetně dat ze zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven a doplněná o statistická hlášení z ÚZIS. Systém epreskripce.cz spravovaný SÚKL může vycházet z jiné metodiky zpracování receptů a metodiky, jaké léčivé přípravky jsou vykazovány. Očekávám, že vyjasnění nad touto otázkou validace vykázaných čísel bude hrát klíčovou roli pro další kolo jednání v dohodovacím řízení,“ popisuje Marek Hampel.
Jasno má být příští týden
Vůbec největší problém ale mají lékárníci s prioritami ministerstva zdravotnictví pro příští rok (psali jsme také zde).
„Všichni členové segmentu poskytovatelů lékárenské péče, a zdůrazňuji, že všichni, nesouhlasíme s prioritou navrženou ministerstva zdravotnictví. Cituji: Bonifikace malých lékáren (lékáren s produkcí do tisíce signálních výkonů měsíčně) – rozpočtově neutrální = na úkor obecné výše signálního výkonu. Jsme jediným segmentem, kterému se navrhuje přerozdělení mezi jednotlivými poskytovateli na úkor jiných poskytovatelů zdravotní péče, a to ještě za podmínky žádného navýšení finančních prostředků pro rok 2025,“ pozastavuje se Marek Hampel.
Finální jednání o konkrétních návrzích za zdravotní pojišťovny, které ovšem lékárníci ani neobdrželi, a o návrzích samotného segmentu se bude znovu jednat 29. května.
-mk-
