Připravenost, silná strategie v oblasti přírodních věd a rychlé přijetí stěžejního farmaceutického balíčku EU. Takové priority představila ve své prezentaci v Parlamentu Sophie Løhdeová, ministryně zdravotnictví Dánska, které přebírá předsednictví Rady EU.
„Taková je dnešní politická realita v Evropě. A to se přímo dotýká našich zdravotních systémů,“ řekla Løhdeová parlamentnímu výboru pro veřejné zdraví (SANT). A varovala, že nedostatek léků, omezený přístup k léčbě a zranitelnost dodavatelského řetězce již nejsou hypotetickými riziky, ale každodenní realitou. „Proto jsme jako témata dánského předsednictví Rady pro zdraví zvolili připravenost a vědu o živé přírodě.“
Udržet pacienty v centru pozornosti
Løhdeová zdůraznila, že je naléhavě nutné jednat, a to jak v oblasti reformy farmaceutických právních předpisů, tak v oblasti dokončení Aktu o kritických léčivých přípravcích (CMA), aby se posílila suverenita Evropy v oblasti zdraví. „Nebude to snadné. Ale věříme, že to lze zvládnout,“ řekla Løhdeová o farmaceutickém balíčku a vyzvala ke spolupráci mezi institucemi EU, aby bylo dosaženo kýžených výsledků.
Ústředním bodem jejího poselství byl závazek udržet pacienty v centru pozornosti. „Pacient by měl být středem naší činnosti, ať už žije kdekoli v EU,“ zdůraznila Løhdeová. Tato vize se promítá do jasného legislativního plánu: silnější koordinace EU v době krize, cílené pobídky k podpoře inovací a rovný přístup k lékům a lékařským technologiím pro všechny Evropany.
Obavy z finančních a logistických důsledků
Dánské předsednictví plánuje čelit nedostatku léků a zranitelnosti Evropy. „Připravenost neznamená pouze zajištění dodávek v době krize. Musíme zajistit nepřetržitou dostupnost kriticky důležitých léčiv v EU,“ uvedla Løhdeová a zdůraznila potřebu diverzifikovat dodavatelské řetězce a posílit pobídky.
V odpovědi na otázku chorvatského europoslance Tomislava Sokola (EPP/HRV) týkající se vytváření zásob ministryně obhajovala celkovou strategii Komise v oblasti zdravotnických protiopatření, ale uznala, že je třeba ji zlepšit. Sokol vyjádřil obavy ohledně finančních a logistických důsledků společného vytváření zásob na úrovni EU a položil otázku, kdo by nesl náklady, zda EU, vlády členských států nebo výrobci, a co by se stalo, kdyby zásoby léků vypršely.
Sokol také upozornil na složitost sladění společného zadávání veřejných zakázek s různými vnitrostátními systémy úhrad a varoval, že odstranění rozdílných cen by mohlo mít závažné důsledky pro paralelní obchod. Løhdeová uvedla, že lepší koordinace mezi členskými státy a účinnější přístup k vytváření zásob budou klíčovými tématy pro diskusi v Radě.
Otázky ohledně financí
Dánské Předsednictví považuje za ústřední nástroj Akt o kritických léčivých přípravcích (Critical Medicines Act). Løhdeová potvrdila, že dosažení obecného přístupu a zahájení trialogů je hlavní prioritou. Několik poslanců však zpochybnilo důvěryhodnost současné úrovně financování. Zdůraznili, že v programu EU4Health je vyčleněno pouze 80 milionů eur, což je mnohem méně než miliardové odhady zúčastněných stran. Løhdeová odpověděla, že širší jednání o víceletém finančním rámci (VFR) budou řešit nedostatek finančních prostředků.
Další vznesenou výzvou bylo, zda je rozsah působnosti CMA dostatečný pro podporu kritického nelékařského zboží, jako jsou masky a respirátory. Løhdeová toto omezení uznala a upozornila na potřebu další diskuse o vytvoření stálých nástrojů pro strategické zdravotnické zásoby. Potvrdila také, že CMA a farmaceutický balíček musí postupovat souběžně, a uvedla: „Může se stát, že pokrok v jedné oblasti pomůže posunout vpřed druhou,“ řekla.
Mohlo by vás zajímat
Zaměřeno na vzácná onemocnění
Další prioritou jsou inovace v přírodních vědách. „Potřebujeme přístup k přírodním vědám zaměřený na pacienty, přístup, který dá našemu průmyslu jasný směr, aby nám poskytl řešení, která potřebujeme,“ řekla paní Løhdeová.
V reakci na výzvy bývalého komisaře Vytenise Andriukaitise (S&D/LTU) a dalších poslanců Evropského parlamentu, aby prosadili strategii pro vzácná onemocnění, se ministryně zavázala k prosazování pobídek v rámci farmaceutického balíčku. „Chceme vypracovat balíček pobídek, jehož cílem je, aby pacienti měli přístup k léčbě, kterou potřebují,“ uvedla Løhdeová.
Uvítala také strategii Komise v oblasti přírodních věd jako „dobrý odrazový můstek“ a vyzdvihla její zaměření na klinické zkoušky ve více zemích: „Jsou důležitou zkratkou k širšímu rozšíření přínosů inovativních léků a terapií v Evropě.“ Løhdeová uznala rozdílné názory na návrh voucherů na antibiotika, ale slíbila, že bude hledat kompromis, který podpoří skutečné inovace a zároveň zajistí jejich odpovědné používání. „Musíme najít správnou rovnováhu,“ řekla.
Poslanci Evropského parlamentu se rovněž zmínili o zdravotnických prostředcích a jejich opomenutí označili za promarněnou příležitost. Løhdeová odpověděla, že dánské předsednictví vznese tuto otázku v Radě, a uznala, že nařízení o zdravotnických prostředcích se „rychle mění“ a pravděpodobně potřebuje úpravy, zejména pokud jde o pediatrický přístup.
Farmaceutický balíček co nejdříve
Dánské předsednictví si klade za cíl uzavřít farmaceutický balíček před koncem roku 2025, kdy již probíhají trialogy. „Nebude to snadné, ale věříme, že se to podaří,“ uvedla Løhdeová. „Farmaceutický balíček stanoví rámec pro velkou část našeho odvětví přírodních věd na mnoho let dopředu.“
Poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem zdůraznili potřebu rovnováhy mezi pobídkami k inovacím a spravedlivým přístupem k lékům. „Musíme se vyhnout loterii poštovních směrovacích čísel,“ řekl Sokol. Løhdeová souhlasila. „Přístup musí být včasný a spravedlivý pro všechny,“ reagovala. Dodala, že předsednictví bude působit jako „neutrální prostředník“, aby zajistilo, že při jednáních s Parlamentem bude dodržen mandát Rady, který spočívá ve zvýšení konkurenceschopnosti a zároveň v zajištění přístupu.
Rozprava se zabývala rovněž technickými otázkami. Poslanci se ptali, jak se budou vzájemně ovlivňovat společné zadávání veřejných zakázek, náklady na vytváření zásob a vnitrostátní systémy úhrad. Løhdeová uznala, že je to složité. Zopakovala, že farmaceutický balíček a CMA (žádosti o podmínečnou registraci) musí fungovat společně a řídit se skutečnými potřebami pacientů.
Diskutovaný nedostatek pracovních sil
Poslanci Evropského parlamentu vyzvali předsednictví, aby se zasadilo o prevenci a ochranu životního prostředí. Jako otázky, které si zaslouží silnější koordinaci ze strany EU, byly zmíněny například znečištění polyfenylovanými uhlovodíky, užívání tabáku a obezita. Løhdeová reagovala kladně a poukázala na vnitrostátní opatření Dánska týkající se PFAS a jeho program prevence kardiovaskulárních onemocnění. „Musíme přehodnotit náš přístup, pokud jde o celý průběh onemocnění od prevence až po uzdravení. Vím, že Komise na tom pracuje,“ uvedla.
Snad nejsilnější obavy však vyvolal nedostatek pracovních sil, neboť podle prognóz Komise by do roku 2030 mělo být neobsazeno 4,1 milionu pozic zdravotnických pracovníků. Poslanci zdůraznili potřebu řešit tuto existenční výzvu pro poskytování péče. Løhdeová s tím souhlasila a popsala reformu dánského zdravotnického systému jako reakci na demografický tlak. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali v minulosti,“ řekla a vyzvala k novým organizačním modelům a větším inovacím v poskytování péče.
Základem je spolupráce
Několik poslanců Evropského parlamentu vyzvalo Dánsko, aby výslovněji propojilo zdravotní připravenost s vyvíjející se bezpečnostní a obrannou pozicí EU. Løhdeová tuto myšlenku opatrně uvítala a navrhla, že diskuse o víceletém finančním rámci by mohly být místem, kde by se tato otázka mohla dále zkoumat.
V průběhu celého svého vystoupení ministryně zdůrazňovala, že úspěch dánského předsednictví bude záviset na spolupráci. Jako lekci v inkluzivním dialogu uvedla vlastní dánský proces domácích reforem. „Výsledků jsme dosáhli díky dialogu a respektu k různým postojům,“ uvedla. „Takový přístup bych navrhla pro farmaceutický balíček i pro všechny ostatní důležité otázky zdravotní politiky EU.“
Dánsko nyní řídí Radu v kritické fázi pro evropskou zdravotní unii a jeho předsednictví nenabízí pouze politické návrhy, ale také výzvu k politické zralosti. „Společně,“ uzavřela paní Løhdeová, „musíme ukázat, že orgány EU dokáží spolupracovat a přijímat nezbytná politická rozhodnutí v náročných dobách.“
