Zdravotnická data na černém trhu: Mohou se pojišťovny vyhýbat „drahým“ pacientům?

Zdravotnická data jsou jednou z nejcennějších komodit na černém trhu. Předsedkyně Slovenské společnosti praktických lékařů (SVLS) Monika Palušková v podcastu slovenské redakce Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví poukázala na to, že o tyto údaje mohou mít zájem komerční pojišťovny, které by se tak mohly vyhnout nerentabilní životní pojistce. Zdravotnický deník zajímalo, jestli se podobným způsobem nemohou „dražším“ pacientům vyhýbat i slovenské zdravotní pojišťovny.

V dnešním světě pokročilých technologií, které se využívají i ve zdravotnictví, ochrana citlivých údajů je jednou z klíčových otázek. Vladimír Dvorový, lékařský ředitel sítě nemocnic Agel, v podcastu pro Zdravotnický deník uvedl, že je nutné chránit celý řetězec sběru, přenosu, ukládání a zpracování dat. Pojišťovnám ani jiným subjektům nesmí být podle něj umožněno odmítnout lidem péči na základě dat. Zdravotnictví je založeno na solidaritě a tak tomu musí zůstat i nadále.

Palušková poukázala na to, že údaje o zdravotní péči patří k nejcennějším komoditám na černém trhu. Podle ní by je mohly kupovat komerční pojišťovny, aby se ve svém pojistném portfoliu vyhnuly rizikovým pacientům, kteří by byli drazí například při pojistné události v rámci životního pojištění. Zároveň však zdůraznila, že správně uložené a strukturované údaje mohou pomoci vědě a plánování. „Budeme schopni předpovídat nemocnost populace a přizpůsobit diagnostiku i lékovou politiku,“ vysvětlila.

Obchodování s daty by pojišťovnám naopak uškodilo

Odborníci oslovení Zdravotnickým deníkem se shodují, že zdravotním pojišťovnám, které by se chtěly vyhnout rizikovým pacientům, by byla zdravotnická data z černého trhu k ničemu. Naopak, takové jednání by pro ně mohlo být škodlivé.

Zdravotnický analytik z Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) Martin Vlachynský řekl, že není obeznámen s nelegálním obchodem s údaji na Slovensku, ale jako ekonom považuje takové chování za nepravděpodobné vzhledem k individuálním výhodám a rizikům pro pojišťovny v dnešním prostředí. „Na jedné straně pojišťovna nemůže odmítnout správně vyplněnou žádost pojištěnce, bez ohledu na to, jak je nemocný. Nanejvýš může upravit svou náborovou kampaň, ale i to by bylo problematické, protože tyto kampaně jsou z velké části plošné,“ vysvětlil.

Zdravotní pojišťovny si ze zákona nesmějí vybírat pojištěnce na základě jejich rizika, tvrdí ředitel Institutu pro ekonomické a sociální reformy (INEKO) Dušan Zachar. „Potenciální vybírání toho nejvýhodnějšího by měl v co nejvyšší možné míře eliminovat i mechanismus přerozdělování zdravotních odvodů mezi zdravotními pojišťovnami,“ uvedl pro Zdravotnický deník. Na Slovensku totiž existuje mechanismus přerozdělování mezi pojišťovnami, který kompenzuje zvýšené náklady na nemocnější pojištěnce. „I nemocný pojištěnec může být za určitých podmínek lukrativní,“ říká Vlachynský.

Mohlo by vás zajímat

Rezervy jen 11 dní. Finanční zásoba zdravotních pojišťoven prudce klesla, upozorňuje NKÚ

Analytik z INESS dodává, že jakékoli „úniky“ takové činnosti by také pojišťovně způsobily značné marketingové škody. Nelegální obchodování s osobními zdravotními údaji se podle něj vyskytuje hlavně ve Spojených státech, tam se ale tyto údaje používají spíše k okrádání pojišťoven vytvářením falešných žádostí o proplacení, neoprávněným využíváním péče nebo získáváním léků pro nelegální účely.

Podle Zachara lze například údaje o lécích na Slovensku legálně zakoupit. „Legálně získaná data mohou zdravotní pojišťovny určitě využít při svém rozhodování a obchodní politice, a také to určitě dělají,“ dodává.

Pojišťovny lidi neodmítají

Zdravotnický deník se zeptal všech tří zdravotních pojišťoven na slovenském trhu, zda někdy měly přístup k údajům, na základě kterých pak rozhodovaly o přijetí nebo odmítnutí pojistníků do svého portfolia. Redakci také zajímalo, zda jim někdo někdy nabídl k prodeji zdravotní údaje, ať už legálně nebo nelegálně.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP), která patří státu, tvrdí, že pojištěncem se může stát každý, kdo o to má zájem a splňuje příslušné zákonné podmínky. Kromě toho státní pojišťovna dostává nabídky od poradenských firem, které za poplatek nabízejí svým klientům poradenství, jak zlepšit zdraví a zdravotní péči pomocí regionálních nebo globálních zdravotnických dat.

„Tato data od pojišťoven buď vyžadují, nebo je nabízejí. Dosud jsme se s žádnými nelegálními nabídkami prodeje zdravotních údajů nesetali,“ řekla pro Zdravotnický deník mluvčí VšZP Danka Capáková. VšZP podle ní ve své obchodní politice pracuje s daty o výkonech poskytovatelů zdravotní péče. „Všeobecná zdravotní pojišťovna nemá údaje o zdravotním stavu pojištěnců ve zpracovatelné podobě a při tvorbě politik a strategií s nimi nepracuje,“ dodala Capáková.

Pojišťovna Důvěra (Dôvera) reagovala podobně. „Naše pojištěnce nevybíráme, ani je nemůžeme odmítnout. Kromě toho existuje takzvaný mechanismus přerozdělování pojistného, který do určité míry kompenzuje vyšší náklady pojištěnců, jejichž zdravotní stav vyžaduje dražší léčbu,“ poznamenal mluvčí Matej Štepiansky.

Podle jeho slov se pojišťovna nikdy nesetkala s nabídkou prodeje zdravotních údajů, ať už legální nebo nelegální cestou. „V souladu s GDPR a kybernetickým zákonem máme zavedena přísná technická a organizační opatření k zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti údajů. Jakákoli manipulace s údaji mimo zákonný rámec by byla okamžitě nahlášena a řešena jako bezpečnostní incident,“ řekl Štepiansky. Dodal, že pojišťovna používá agregovaná data bez osobních údajů.

Jak funguje přerozdělovací mechanismus

Příjmy slovenských zdravotních pojišťoven pocházejí z povinného pojistného. Stát hradí pojištění ekonomicky neaktivních osob, jako jsou děti a důchodci. Zaměstnanci a podnikatelé platí odvody ze mzdy nebo podle daňového přiznání. Všechny vybrané peníze se následně shromáždí do společného fondu a odtud se přerozdělují.

Mechanismus je postavený na principu solidarity. Peníze se mezi pojišťovny rozdělují podle pravidel stanovených státem, která zohledňují rizikový profil pojištěnců. Rozděluje se 96 % z celkového vybraného pojistného. Pojišťovny s vyšším podílem nákladnějších pojištěnců, tj. starších nebo chronicky nemocných osob, dostávají ze společného fondu více prostředků na pokrytí vyšších výdajů. Tím se zabrání výběru pouze mladších a zdravějších klientů.

V praxi to znamená, že například státní pojišťovna, která má obecně obtížnější pojistný kmen, obdrží po přerozdělení více peněz, než by vybrala pouze od svých vlastních pojištěnců. To je také způsobeno tím, že v současné době má největší pojistný kmen. Naopak soukromé pojišťovny převedou vybrané pojistné prostřednictvím přerozdělení pojišťovnám s nákladnějšími klienty.