15 tisíc – tolik lidí se nechalo jen v posledním týdnu očkovat proti žloutence typu A. Od ledna tak už bylo podáno přes 127 tisíc dávek vakcín. Loni to byla zhruba polovina za celý rok. Kvůli velkému zájmu není vakcín dostatek.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu uvedl, že do Česka míří mimořádné dodávky. „Vzhledem k mimořádně zvýšené poptávce po vakcinaci, která souvisí s aktuální epidemiologickou situací, řeší SÚKL problematiku zásobování již od letních měsíců,“ uvedl ústav.

První mimořádná dodávka dorazila v září, proti předchozímu období ale byl zájem několikanásobný.

„Požadavek na dodávky vakcín se s ohledem na výrobní proces zadává dlouho předem. V době plánování dodávek na příslušný rok nebylo možné predikovat mimořádně vysoký nárůst poptávky v posledních měsících,“ řekl ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Další dodávky očkovacích látek očekává v těchto dnech a poté v následujících týdnech.

Mohlo by vás zajímat

Většina lidí si vakcínu hradí sama

Podle epidemiologa Rastislava Maďara se Česko snaží získat vakcíny i v zahraničí v rámci Evropské unie. Uvedl to na sociální síti X. Podle informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se podobně jako v ČR potýkají letos s nárůstem nemocných také Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Většině lidí v ČR vakcínu zdravotní pojišťovny nehradí. Zaplacenou ji mají jen některé profese jako zdravotníci a lidé, kteří se podle hygieniků setkali s nakaženým. Ostatní včetně dětí si musí vakcínu hradit, stojí zhruba 1500 korun za jednu dávku. Část ceny pojišťovny hradí zpětně. Pro navození plné ochrany jsou třeba dvě dávky.

Druhou dávku odložte, radí Maďar

Aby dostalo vakcínu co nejvíce lidí, doporučuje Maďar druhou dávku odložit. „Situaci se dá pomoci i tak, že ti, co už měli první dávku, využijí k aplikaci druhé delší interval a vydrží do prosince nebo roku 2026,“ napsal. U vakcíny Vaqta je podle něj možné počkat až 18 měsíců, u Avaxim 36 měsíců a Havrixu až 60 měsíců.

Letos se nakazilo hepatitidou A již více než 1800 lidí, nejvíc od roku 1996. Loni jich byla zhruba třetina. Hlavní příčinou nárůstu případů je podle lékařů nízká proočkovanost a dlouhé období bez většího výskytu onemocnění, které vedlo ke ztrátě přirozené imunity.

S poslední velkou epidemií se Česko potýkalo v roce 1979, kdy se nakazilo z polských jahod přes 32 tisíc lidí. V roce 1989 jich bylo více než 2600. Po revoluci lékaři zaznamenali víc nemocných jen v roce 1996. Tehdejších 2083 případů ale zřejmě letos překonáme. Jen v Praze jich za předcházející týden přibylo 61.