Vyhodnocování screeningů, rehabilitace či méně administrativy – to všechno jsou oblasti, kde už dnes pomáhá umělá inteligence. Někdy ovšem umí i nepříjemně zaskočit. Zvládne už totiž předstírat, že je člověk. Zkušenosti s AI představil na konferenci NZIP a NZIS Open 2025 předseda České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP a proděkan pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ondřej Volný.
Jak jsme na tom v Česku v přípravě na využívání umělé inteligence?
„Úroveň digitalizace je relativně dobrá, i když vždycky můžeme být lepší. Máme tu docela dobrý počet start-upů. A velmi vysoká je i úroveň technického vzdělání a IT specialistů. Rád bych ovšem zdůraznil, že ne každý, kdo se označuje za IT specialistu v nemocnici, umí programovat – někdy jeho znalosti končí u výměny toneru v tiskárně a nefunkční klávesnice. Slabými stránkami jsou fragmentace nemocničních informačních systémů či nedostatečná standardizace. Legislativních bariér je také dost. A máme omezené finanční zdroje, respektive je ne vždy racionálně využíváme. Jednoznačně je tu ale nízká úroveň digitální gramotnosti,“ vypočítává Volný.
Méně diagnostických chyb
Přitom potenciál AI ve zdravotnictví je obrovský. Vedle snížení administrativní zátěže pomáhá s diagnostikou, kde dokáže zmenšit množství chyb až o 20 %. Už také probíhá integrace AI nástrojů do preventivních programů a screeningu, kde může pomoci při nedostatku odborníků. Mamografické screeningy totiž dnes čtou dva lékaři specialisté, do budoucna by to ale mohl být jen jeden s nástrojem AI. Umělá inteligence se už dnes umí podílet také na personalizované léčbě a individuálních léčebných plánech. A zvládne i monitorování léčby.
„V současné době nástroje umělé inteligence ve zdravotnictví podporují rozhodování lékaře – nerozhodují bez jeho vstupu. Velký význam pak spatřuji v rámci pooperační a dlouhodobé péče, protože je důležité nezapomínat ani na nelékařské zdravotnické pracovníky. Tam se dají využít nástroje monitorující pohyb pacienta na lůžku, riziko deliria či pádu při pohybu po oddělení,“ načrtává Volný.
Mohlo by vás zajímat
Studií exponenciálně přibývá, certifikací už míň
Že o nástroje s umělou inteligencí není ve zdravotnictví nouze a do budoucna jich bude jen přibývat, dokládá také množství odborných publikací. Zatímco v roce 2015 bylo v databázi PubMed k tématu celkem 1 680 článků, letos jich je více než 9 300.
Množství těchto nástrojů ovšem ještě zdaleka neznamená, že se dostávají k českým pacientům. K tomu s výjimkou studií potřebují certifikaci pro zdravotnický prostředek podle evropského nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR). A protože jde obvykle o systémy vysoce rizikové, tedy s vyšší třídou (IIa a víc), není proces zdaleka jednoduchý.
Cesta k certifikaci zahrnuje mimo jiné i klinické hodnocení, kdy je třeba prokázat výkon a bezpečnost, data k ověření spolehlivosti, srozumitelnost algoritmů a dohledatelnost rozhodovacích procesů.
AI pomáhá s mrtvicemi i screeningem
Certifikaci má dnes v Česku několik produktů. Patří k nim Aireen (screening diabetické retinopatie z očního pozadí), Kardi AI (monitorace srdečního rytmu u pacientů po mrtvici), MAIA (využívá se při kolonoskopii k prevenci kolorektálního karcinomu) a Carebot (hodnotí rentgeny a mamografické screeningy). Pouze první z nich je ovšem hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
Další technologie se testují nebo je nemocnice využívají v rámci projektů. Do jednoho z nich se zapojilo 23 iktových center, která využila AI k vykreslování cévních mozkových příhod či měření objemu krvácení na CT mozku. Zhruba do minuty od chvíle, kdy radiologický asistent odešle anonymizovaný snímek do cloudu, neurochirurg ví, co bude operovat.
Rehabilitace ve virtuální realitě motivuje i k té s fyzioterapeutem
Další AI řešení, které využívají ve FN Ostrava, zase umí analyzovat magnetické rezonance u pacientů s roztroušenou sklerózou. Pokud chce totiž lékař nasadit nejmodernější personalizovanou léčbu, je nutné, aby pacient neměl atrofii mozku větší než 0,4 % objemu mozku za rok. A něco takového změřit zabere nemálo času – zatímco AI to zvládne obratem.
Umělá inteligence už nachází uplatnění také v rehabilitaci. Robot například dokáže chodit s pacienty, kteří to nezvládnou sami, čímž uvolňuje ruce fyzioterapeutům. A v rehabilitaci se využívá také virtuální realita, která již dostala certifikaci jako zdravotnický prostředek a dokonce má kód pro úhradu pojišťovnou.
„Prokázali jsme, že pacienti po mrtvici, kteří rehabilitují ve virtuální realitě, mají větší motivaci i k běžné fyzioterapii a logopedické péči,“ říká k tomu Volný.
Nepříjemné překvapení
Jenže v některých ohledech umí AI až nepříjemně překvapit. Jak? Například ChatGPT 4.5 dokázal v dvojitě zaslepeném experimentu předstírat, že je člověk, a to lépe než člověk. Když se přitom testují AI nástroje s pacienty, kteří o tom nevědí, mnohdy vnímají umělou inteligenci jako emočně více zainteresovanou do jejich stavu, než tomu bývá u průměrného zdravotníka.
„Jakmile se ale dozví, že komunikovali s počítačem, už to pacientům tak příjemné není,“ dodává Volný.
