Karlovarský nebo Jihočeský kraj stále nemají specializovaná centra pro hematologickou péči. Pacienti tak mohou propadávat sítem a promeškat šanci na moderní léčbu. Odborníci proto navrhují vznik center rozšířené péče, která by v regionech léčila méně komplikované případy. A také pomohla zajistit, že pacienti, kteří by mohli benefitovat z těch nejvíce inovativních terapií, se k nim dostanou. Problematice se věnovalo sympozium Zdravotnického deníku Genové a buněčné terapie v ČR.
Pacientů s hematoonkologickými onemocněními přibývá. A to jak nově diagnostikovaných, tak – díky snižující se mortalitě – celkově. Ruku v ruce s tím jde i vytíženost hematoonkologických center. A přitom zůstávají kraje, kde centra zcela chybí.
„Máme řadu krajů, kde žádné centrum intenzivní hematologické péče není – ať už je to kraj Karlovarský, Ústecký, Liberecký či Jihočeský,“ konstatuje přednosta I. Interní kliniky – hematologie 1. LF a VFN Praha a předseda Kooperativní lymfomové skupiny Marek Trněný.
Na stole je proto vznik takzvaných mezicenter, kdy odborníci chtějí do zákona dostat centra rozšířené hematologické péče. Sem by měli směřovat pacienti, kteří nepotřebují vysoce specializovanou péči. A protože některá pracoviště umí léčit vybrané hematoonkologické diagnózy (například onkologické centrum v Českých Budějovicích lymfomy), měla by i ona dostat zelenou pro některé terapie.
Potřeba monitorovaných lůžek roste
Díky spolupráci s vysoce specializovanými centry by zároveň „mezicentroví“ pacienti nepřišli o možnosti, které nabízejí nejvyšší centra. Tedy třeba o posouzení, jestli nemocnému nenabídnout například účast v klinické studii. A řeč je samozřejmě i o nejmodernějších terapiích, jako jsou CAR-T, kde mohou dnes pacienti v regionech bez center propadávat sítem.
„Potýkáme se s tím, že tam mohou být pacienti, kteří by byli indikováni, kdyby byli včas konzultováni a věděli bychom o nich. Loni se to ale dramaticky zlepšilo. Snažíme se s kolegy domlouvat, aby všichni, kdo mohou z terapie profitovat, se k ní dostali,“ přibližuje profesor Trněný.
Počet pacientů, kteří z těchto terapií těží, přitom každoročně roste s tím, jak se rozšiřují indikace a léčba se posouvá do dřívějších linií. Zatímco před 15 lety měla Všeobecná fakultní nemocnice čtyři transplantační lůžka, dnes má monitorovaných lůžek, kde je možné podávat CAR-T a další specifické terapie, 20.
Mohlo by vás zajímat
Nejtěžší je čekání
Jak vlastně podání genových a buněčných terapií CAR-T terapie probíhá? Na prvním místě musí lékaři vybrat ty pacienty, kteří skutečně budou z léčby nejvíc těžit. Po indikaci v případě klientů svazových zdravotních pojišťoven ještě následuje nutnost schválení pojišťovnou. To bohužel může v některých případech trvat i tři týdny. Zatím nemocný dostává takzvanou vyčkávací chemoterapii. Odebrané buňky. T-lymfocyty, se poté pošlou do farmaceutické firmy, kde trvá zhruba měsíc, než se upraví. A to konkrétně tak, že se do nich vloží gen pro chimérický antigenní receptor (CAR). Pacient mezitím dostává přemosťovací chemoterapii.
„Z pohledu pacienta je asi nejvíce nepříjemné čekání. Měsíc na něco čekáte – a když víte, že by mohlo být kratší, je to o to nepříjemnější. Třeba když se měsíc čeká na schválení, které je jen o administrativním procesu,“ poukazuje vedoucí programu buněčné terapie z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno František Folber.
Když je produkt hotový, dostane nemocný přípravnou chemoterapii. Samotné podání CAR-T se provádí půlhodinovou infuzí do žíly. Následuje dvou až třítýdenní hospitalizace, během které lékaři sledují akutní nežádoucí účinky. Po propuštění se pak hlídají dlouhodobé nežádoucí účinky.
„Léčba je jednorázová, moderní, drahá, má lepší výsledky a souvisí s méně návštěvami v ambulanci. Když jsem se ale jednoho pacienta ptal, co ho na léčbě nejvíc zaujalo, řekl mi: ‚Víte, to je všechno pravda, ale já jsem hlavně ještě nechtěl umřít,‘“ shrnuje Folber.
Obor s největším množstvím inovací, který těžko dodrží rozpočet
A skutečně, i česká data jasně ukazují, že naději na vyléčení dostávají i lidé, kteří by jinak měli velmi špatnou prognózu. Terapie jsou ovšem velmi nákladné – jedna CAR-T vyjde na zhruba pět až šest milionů korun. A i když pacientů není závratné množství (loni se jich v Česku na pojišťovnu léčilo 132), i neodhadnutí počtu léčených o jednotky je pro jednotlivá hematoonkologická centra citelné. Proto hematoonkologové musí spolupracovat jak s managementy jednotlivých nemocnic, tak se zdravotními pojišťovnami.
„Jestliže je hematoonkologie obor, kde dochází k největším inovacím, nemůžeme nikdy dodržet rozpočet. Žádný rok jsem ho nedodržel, to řekněme rovnou. Jen díky opravdu dobré spolupráci i tomu, že nám samotným záleží na tom, aby to ekonomicky sedělo a bylo racionální, se to daří zvládat,“ konstatuje přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava a předseda České myelomové skupiny Roman Hájek.
Dlouhodobější plánování by pomohlo
Ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Alena Miková podtrhává, že i když byly odhady pacientů trochu podhodnocené, vždycky pojišťovna scházející finance dorovnala. „Jako negativní ale vnímám to, že se u nás plánuje v jednoletém horizontu. Pak těžko řeknete, že investujete teď půl miliardy, ale dalších pět let už nic investovat nemusíte. My se však musíme držet ročního zdravotně pojistného plánu,“ doplňuje Miková.
K tématu
- Jak hacknout buňky k boji proti rakovině. Příběh první české genové terapie zachraňující životy
- V léčbě špička, ve vývoji hlemýžď. Akademická výroba genových terapií by ušetřila stamiliony
- Návrat z konečné stanice. Riziko úmrtí na lymfom kleslo díky inovativním terapiím o 30 %
- Angličtina i na oběžnících a konec fňukání nad platy. Recept na sexy vědu, která dožene Západ
- Rakovina a 11 exekucí k tomu: Jak pacientské organizace zachraňují lidi před totálním dnem
Není totiž výjimkou, že někteří pacienti podstupují osm, devět i deset linií léčby. A když se CAR-T terapie podá v druhé nebo třetí linii s tím, že se pacient v podstatě vyléčí, náklady na další léčbu odpadnou.
Podle vedoucího oddělení léčiv a zdravotnických prostředků České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavla Mlynáře je kritický hlavně první rok, ve kterém se inovativní přípravek dostává do praxe. „Postupně, jak se pacienti rozléčí a dochází k cenové erozi, si na to zvyknou odborníci, pojišťovny i managementy, které vyjednávají o rozpočtech,“ dodává Mlynář.
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Bristol Myers Squibb a Gilead Sciences.
